Kontroly z unie seděly v koutě

Jan Boček, předseda představenstva Kosteleckých uzenin, říká: Kontroly z unie seděly v koutě.

Do tří let chceme tržby zdvojnásobit a stát se tak skutečně významným uskupením na evropském trhu, říká Jan Boček, šéf představenstva Kosteleckých uzenin. Na mysli má přitom celé uskupení masokombinátů, v němž k vlajkové lodi Kosteleckých uzenin patří ještě Masna Studená a Maso Planá. Kapitálově spojuje tyto firmy společnost Agrofert.

hn: Jakou pozici hodlá uskupení v čele s Kosteleckými uzeninami získat na evropském trhu?

Chceme se dostat aspoň mezi patnáct největších firem v oboru, což je na roztříštěném masném trhu Evropy už silné postavení.

hn: Smělé plány je ale třeba podložit finančním zázemím. Kostelec dosahuje ročních tržeb přes tři miliardy korun, loňský zisk přesáhl 60 miliónů. Ale máte stále dluh u konsolidační agentury 700 miliónů. Jak chcete zlepšit finanční zdraví firmy?

Firma zdravá je. S agenturou máme domluven splátkový kalendář, měsíčně vše platíme i s nemalými úroky. Ovšem navíc jsme se rozhodli zaplatit dluh u agentury ještě letos. Banky mají zájem poskytnout nám na to úvěr. Sníží se tak riziko pro naši firmu, zlepší se nám i podmínky pro další poskytování úvěrů.

hn: Jak jste se vyrovnali s hygienickými normami, které veterináři vyžadovali kvůli vstupu do unie?

Investovali jsme do modernizace výroby v podstatě každou korunu, kterou jsme mohli uvolnit. Vedení firmy jezdilo raději ve favoritech, než v mercedesech. Výsledkem toho je, že máme například nejmodernější linku na porážku hovězího v Evropě. Posuzuji to objektivně třeba porážka prasat tak dobrá není, tu chceme výrazně vylepšit.

hn: Překvapili vás kontroloři norem, které vyslala Evropská unie?

Nezajímali se příliš o technologie - když třeba viděli francouzskou linku, věděli, že je bezproblémová. Ale sledovali chování zaměstnanců. Kontrolor si sedl na hodinu do kouta a sledoval, jak si řezník utírá nos, kam odkládá nůž, jestli má stále roušku na ústa a na vlasy.

hn: Čím vás překvapí rozšířený trh Evropské unie, pád obchodních bariér mezi pětadvaceti státy?

Žádný šok nečekáme. Už dlouho je zřejmé, že trh unie i kandidátských zemí se potýká s přebytky. Takže například obchod s vepřovým v unii nejvíce ovlivní, když přestane maso odebírat Rusko.

hn: Jak ale chcete na takto přeplněném trhu unie zdvojnásobit obrat?

Je to známý recept o koncentraci a specializaci. Každá zfirem se zaměří na určitou produkci, kterou zrušíme jinde, a tím stoupne i efektivita díky větší výrobní kapacitě. To se zatím Agrofertu v jeho masných firmách nedařilo.

hn: S čím hodláte prorazit na zahraniční trhy?

Nejvýhodnější jsou výrobky co nejvíce zpracované, s největší přidanou hodnotou. Na západních trzích chceme uspět například s drůbežími polotovary. Prosadit by se mělo i krůtí maso. A zavedli jsme novou výrobu plísňových salámů. S kosteleckým »uherákem« se prosazujeme i v Maďarsku a máme už povolení pro německý trh.

hn: Ale potraviny z východu přece mají stále pověst zboží sice ne drahého, ale méně kvalitního?

To už se mění, je to znát i na požadavcích obchodních řetězců. Například české salámy jsou stále žádanější právě pro typickou chuť. Například německé a rakouské jsou kyselejší.

hn: Co tedy rozhodne o úspěšné budoucnosti: lepší finanční zázemí, efektivnější výrobní programy?

Já považuji za největší hodnotu naše zaměstnance. Prokázalo se to třeba při kontrolách z unie. Věděli, jak se mají chovat - také jsme už v devadesátých letech poslali všechny naše lidi do provozů ve Francii, aby viděli, co je čeká.

hn: Není potíž sehnat třeba vyučené řezníky - musí pak pracovat celou směnu v chladné hale, přitom s rouškami na ústech....

My potíže s nedostatkem lidí nemáme. Špičkoví řezníci si u nás mohou vydělat měsíčně třicet tisíc.