Kraj "kolonizuje" kvůli Bruselu

Jak "kolonizovat" venkovský prostor? Tuto otázku si nyní klade olomoucké hejtmanství, které přemýšlí, jak najít společnou řeč s téměř čtyřmi stovkami měst, obcí a jejich sdružení na svém území. Kraj má přitom své 55členné zastupitelstvo a úřad, které však mají různorodé zájmy od zdravotnictví přes školství po dopravu. Města a obce z jeho okolí či vesnice na území mezi městy se přitom samy od sebe již několik let sdružují do svazků obcí a mikroregionů. V kraji je jich nyní 37. Vedle těchto dvou úrovní tady existuje ještě třetí - stát zrušil pět okresů a zřídil v Olomouckém kraji 13 pověřených měst.

Iniciativa shora...

Po pěti letech fungování krajů se ukazuje, že prostor mezi centrem kraje a jednotlivou vesnicí je příliš vzdálený. Dosud však nevzniklo smysluplné propojení a jen čas od času se starostové sejdou s krajskými úředníky a řeknou si, že to není úplně v pořádku. Jedno takové setkání se konalo minulý týden a krajský úřad na ně vůbec poprvé pozval zástupce všech mikroregionů kraje. A byly k tomu různé důvody. "Chceme řešit partnerství kraje se samosprávami," řekl vicehejtman Pavel Horák (KDU-ČSL). "Naším cílem je zpracovávání rozvojových projektů, na které je šance dostávat peníze z evropských fondů," nastínil šéf odboru regionálního rozvoje krajského úřadu Stanislav Losert hlavní motivaci setkání.

Je třeba spolu mluvit

"Od mnoha starostů dostáváme podněty ke společné diskusi. Chceme proto pořádat jak neformální společenská setkání, tak i odborné semináře," uvedla pracovnice odboru Marcela Harnová. "Chceme evidovat všechny akce v obcích a mikroregionech, protože neexistuje žádná jejich databáze," uvedla. "Nedávno pořádal mikroregion Pobečví seminář o hliněné architektuře v obcích. Věděl však o tom jen někdo," uvedla příklad Harnová."Evropská unie nám vyčítá, že neumíme spolu komunikovat, obcím a úřadům chybí vzájemné partnerství," řekl Losert, podle něhož je nutné hledat vyvážený vztah právě mezi mikroregiony a správními obvody a vytvořit zastřešující organizaci. Je to však vůbec možné?

...iniciativa zdola

Mezi sedmatřiceti mikroregiony jsou spolky aktivní i nahodilé. K prvním patří Sdružení města a obcí Jesenicka, které kopíruje okres na severu či mikroregion Království, který tvoří jen vesnice a rozprostírá se mezi Olomoucí a Přerovem. Má dokonce i placenou manažerku. Stejně tak mikroregion Hranicko, který má ovšem výhodu v tom, že jej zaštiťuje páté největší město kraje. Hranicko přitom dokázalo využít i nabídky Centra pro komunitní práci, které mu zajistilo projekt, prostřednictvím něhož budou moci obce získat 26,5 milionu korun.

Naproti tomu třeba svazek deseti obcí na Hanušovicku vznikl původně proto, aby řešil protipovodňová opatření. "Kraj nám slíbil dotaci milion korun, nakonec to bylo jen sto tisíc. Kdyby to kraj řekl od začátku, že peníze nebudou, tak do toho nejdeme," konstatoval starosta Hanušovice Petr Malcharczyk. Potíže ovšem mají i vesnice příliš velkých obvodů. Například kvůli špatným vztahům s radnicí vznikl nedávno mikroregion Prostějov-venkov. Původně jej založily tři obce kvůli kanalizaci, ale rozšířil se na sedm obcí a chce pokračovat dál, například při budování cyklostezky.

Chaos veřejné správy

Problémem pověřených měst zase je, že jejich starostové jsou voleni jen ve městě a mnozí z nich nemají zájem věnovat se obcím. Na druhé straně tajemníci těchto úřadů mají na starosti i výkon státní správy pro obce v celém obvodu. V kraji tak existuje velké Prostějovsko s téměř stovkou obcí a vedle toho malé obvody jako Lipnicko či Uničovsko. "Mikroregion a správní obvod se v našem případě prakticky kryjí. Jestliže se bude vytvářet nějaká stálejší struktura, mělo by jít přes pověřená města," tvrdí starosta Zábřeha Petr Fabián (VPM).

S tím souhlasí i starosta Bělotína Eduard Kavala. "Formálně by se mělo dát vedení malým obcím, ale administrativu by měla řešit radnice pověřeného města," tvrdí celostátní šéf Spolku pro obnovu venkova Kavala. Jeho obec na Hranicku je členem vesnického mikroregionu Rozvodí.Starosta Šumperka Zdeněk Brož kritizuje, že hledání dobrého řízení supluje nedokonalost veřejné správy. "Pozor na to, abychom nevytvářeli struktur příliš moc," upozornil. "Regionální rozvoj však děláme rádi. O obce se postarat musíme," doplnil.

Peníze přes mikroregiony

I kdyby v kraji vznikla jednotná struktura obvodů pověřených měst, které by měly ve svém čele starostu malé obce, jak navrhuje Kavala, problémem je, že nejrůznější státní i evropské dotace mohou obce přijímat prostřednictvím mikroregionů. Vytvářet je podle správních obvodů nemá smysl, stejně jako slučování obcí a osad do větších celků. A navíc čím menší mikroregion je, tím má více šancí, že lidé peníze skutečně uvidí v nové stavbě.Řada ze svazků obcí má navíc charakter pouze venkovský. "Jsou mikroregiony, které nad sebou nemají přirozené město. Některé obce jsou i ve více svazcích," upozornil starosta Grygova Otakar Hlaváč.

"Regionalisté" pro rozvoj

Stát rozdělil kraj na třináct obvodů pověřených měst. Na nich pracují tzv. "regionalisté", kteří mají na starost regionální rozvoj a setkávají se pravidelně i s úředníky rozvoje na kraji.Krajský úřad se snaží mimo jiné vytvořit organizační síť, která by byla schopna navrhovat projekty, na které je šance získávat peníze z evropských fondů. "U obcí, obyvatel i podnikatelů je třeba navodit atmosféru, že peníze na projekty jsou," tvrdí Losert.Kromě všech dosavadních fondů jako Phare, Leader či Interreg je právě nyní čas, kdy se plánují evropské projekty již pro léta 2007 až 2011 a Olomoucký kraj chce vytvořit po vzoru Vysočiny tzv. regionální operační program, aby nemusel získávat peníze přes Prahu jako dosud.

Euromanažeři a "sběrači námětů"

Podle Loserta je však příliš těžké obsáhnout 37 mikroregionů, a proto vznikne řídící tým kraje, který zaměstná nejprve čtyři tzv. euromanažery a podle práce bude odměňovat i "sběrače námětů". Ti budou brázdit kraj a s využitím zkušeností obcí i podnikatelů budou sbírat "projektové náměty".Euromanažeři budou pracovat v pověřených obcích třetího stupně, kde budou mít částečné úvazky. Svoji činnost by měli zahájit v polovině roku. "Rádi bychom využili i pracovníky, které zaměstnávají mikroregiony," řekl Losert."Ne všichni starostové mají na shromažďování informací a přípravu projektů dost času. Euromanažeři by jim mohli pomoct. Měli by mít dost informací a vědět, co se jinde osvědčilo," přivítal snahu kraje Kavala.Zástupci obcí a jejich svazků si nyní dali za cíl, že se budou scházet čtyřikrát do roka. Mimo jiné i proto, že na taková školení EU vyčlenila peníze, a i toho chce hejtmanství jako jejich svolavatel využít.

Přehled mikroregionů a svazků obcí na území Olomouckého kraje

* Na Olomoucku jsou čtyři mikroregiony, které kopírují sídla správních obvodů - Uničovsko, Šternbersko, Litovelsko a Olomoucko. Kromě nich jsou navíc venkovské mikroregiony na jih od Olomouce: Bystřička (Velká Bystřice), Království (Grygov) a Kosířsko (Lutín).* Na Přerovsku kopírují sídla obvodů - Přerov, Hranicko, Lipensko. Dále jsou zde venkovské svazky obcí Podlesí (Milenov), Rozvodí (Střítež n. L.), Pobečví (Prosenice), Záhoran (Rouské), Záhoří-Helfštýn (Soběchleby), Dolek (Rokytnice), Moštěnka (Domaželice) a Střední Haná (Kojetín).* Na Prostějovsku: Konicko. Další: Prostějov-venkov, Kostelecko, Bedihošť, Předina (Brodek u Pv.), Protivanovsko, Plumlovsko, Němčicko* Na Šumpersku: Svazek Luže (Šumperk), Zábřežsko, Mohelnicko. Další: Rohelnice, Šumperský venkov, Hanušovicko, Ruda, Svazek obcí údolí Desné* Slezsko: Jesenicko. Další: Javornicko, Žulovsko, Zlaté Hory. V oblasti působí také Sdružení měst a obcí Jesenicka. Zdroj: Krajský úřad Olomouc