Kupte si koně, znělo v Klatovech

Koňský trh byl cílem cesty chovatelů z celé země i výborným tipem pro rodinný výlet. Koně na prodej i k potěše oka zaplnili v sobotu klatovské náměstí. Konal se tu totiž koňský trh. „Můžeme si ho pohladit?“ ptaly se nejčastěji děti. Mnohdy následovala prosba: „Kupte mi koně“. „Mít doma koně není vůbec jednoduché, protože to znamená věnovat jim denně hodně času,“ vysvětluje chovatelka Růžena Bartušková. Jednoduchý není ani výběr zvířete. „Jsem nejraději, když je při koupi přítomen veterinář nebo kovář. Důležitá je prohlídka nohou, zubů, chůze. Zkontrolovat bychom měli také všechny potřebné papíry a potvrzení,“ říká Růžena Bartušková.

Koně provázejí už čtvrtou generaci rodu pana Václava Vladaře z Obytců u Klatov. Také on, stejně jako jeho otec, děda a praděda, se stal kovářem a podkovářem. Své řemeslo vykonává od roku 1970. „Teď už je u nás v republice zase hodně koní, zhruba padesát tisíc. Nejhorší byl rok 1995, to jich bylo jen osmadvacet tisíc,“ vypráví Václav Vladař.

Právě jeho si chovatelé koní často zvou, chtějí-li mít jistotu, že koupí kvalitního koně. „Prohlédnu si ho nejprve při chůzi, pak zkontroluji oči, kopyta. Dále mimo jiné zjistím, jak chodí pod sedlem, jaký má cval a klus. Záleží také na tom, k jakému účelu si člověk koně kupuje. Tomu odpovídá cena. Zatímco dostihoví koně se prodávají od půl milionu výš, tak zvaní hobby koně, tedy ti určení k rekreačnímu ježdění, stojí kolem třiceti tisíc korun,“ uvádí kovář. Václav Vladař zná koně i chovatele v celé republice. „Ještě před revolucí jsem pracoval například deset let na Slovensku, v Napajedlech, v Chuchli. Dojížděli jsme tam, kde nás bylo potřeba,“ připomíná. Koval například klisnu Garta, která se s žokejem Jiřím Pecháčkem zúčastnila olympijského závodu v Soulu. „Přestože sám mám čtyři koně, kteří chodí parkury, kovařině jsem zůstal po celý život věrný. Dnes už je jisté, že řemeslo v našem rodě nevymře, pokračovat bude můj syn,“ dodává Václav Vladař.

Před rokem si splnil svůj sen další účastník klatovského koňského trhu Miroslav Terš. Koupil si koně Corada a tráví s ním každou volnou chvilku. „Podnikám, takže času příliš nemám, ale třikrát až čtyřikrát v týdnu si vyjedu,“ prohlašuje.

Projížďku na koni bere jako relaxaci. „Někdo chodí na ryby, já jezdím na koni. Trávíme tak s rodinou také dovolenou, nebo si vyjedeme jen tak na dva či tři dny,“ říká Miroslav Terš.