Kůrovec: možná další problém koalice
13.06.2008 | Lidové noviny
Jako by těch problémů, které ohrožujících křehkou vládní koalici, nebylo dost. Vedle reformy zdravotnictví a církevních restitucí totiž možná rozdělí kabinet i drobný brouček, který se zavrtává do kůry smrků. Jihočeský hejtman za ODS Jan Zahradník totiž vyzval vládu, aby údajný problém rozmnoženého kůrovce na Šumavě nenechávala jen v kompetenci ministerstva životního prostředí, ale projednala možné řešení kůrovcové kalamity sama. To by však bylo těžké rozhodování. Mezi členy kabinetu i poslanci vládních stran jsou totiž jak příznivci klasické lesnické metody, která velí všechno dřevo napadené kůrovcem zlikvidovat a odvézt z lesa, tak zastánci ponechání části šumavského parku ryze přírodním procesům.
„Národní park Šumava zřídila vláda, a proto by měla také převzít odpovědnost za to, co se dnes na Šumavě děje,“ tvrdí Zahradník. Oblast šumavského národního parku podle něj nemůže být záležitostí jen ministerstva životního prostředí. Zahradník se domnívá, že ministerstvo udělalo „těžkou chybu“, když rozhodlo o tom, že na Šumavě zůstane ležet po lednovém orkánu Kyrill 200 000 metrů nezpracovaného dřeva.
„Rakouští i bavorští lesníci se kalamity bojí“
Z toho se může kůrovec rozšířit i do dalších hospodářských porostů nejen v Čechách, ale také v sousedním Rakousku a Bavorsku. „Máme zprávy o tom, že rakouští i bavorští lesníci se kůrovcové kalamity u sousedů velmi obývají,“ tvrdí Zahradník, s kterým souhlasí údajně i naprostá většina šumavských starostů. „Správa národního parku musí přistoupit k následkům orkánu Kyrill jako k lesnické kalamitě, a nikoliv jako k přírodnímu úkazu, se kterým si lesy poradí samy,“ domnívá se Zahradník.
Ochranáři přírody ale naopak argumentují tím, že Kyrill odhalil slabiny lesnického hospodaření. „Lesnické zásahy z minulosti vytvořily holiny, které otevřely cestu větru a přispěly k rozsáhlým polomům,“ řekl už dříve ministr životního prostředí Martin Bursík. Tam, kde se dříve nekácelo a příroda dostala šanci na přirozenou obnovu, nebyly přitom škody podle něj zdaleka tak velké. Ministerstvo proto rozhodlo o tom, že zejména ve vrcholových partiích parku, kde rostou prakticky pouze smrky, ponechá polámané dřevo ležet a nebude kácet ani kůrovcem napadené stromy. Naopak v nižších polohách se bude proti lýkožroutovi zasahovat.
Zatímco za Bursíkovým názorem stojí i jeho mateřská Strana zelených, většina jihočeských i celostátních politiků ODS volá po lesnickém zásahu. Známým odpůrcem vytváření „pralesů“ na Šumavě je i prezident Václav Klaus. V další vládní straně – u lidovců – se názory liší. Bývalý ministr životního prostředí za KDU-ČSL Libor Ambrozek prosazoval přirozenou obnovu šumavské přírody, lidovecký senátor na Strakonicku Josef Kalbáč by naopak proti kůrovci bojoval s „pilou a sekerou“. Problémy s kůrovcem se však zdaleka netýkají jen Národního parku Šumava. Teplé počasí na jaře vytvořilo totiž lýkožroutům ideální životní podmínky i jinde.
Marek Kerles
Lidové noviny
Další články v kategorii Zemědělství
- Lokální zemědělci jako opora v době globální nejistoty (25.03.2026)
- Dvě členské farmy na Vysočině navštívili účastníci Rady ASZ ČR u příležitosti svého jarního setkání (25.03.2026)
- Řecká vláda chystá dotace na paliva a hnojiva, aby zmírnila dopady drahé ropy (25.03.2026)
- Ministr Šebestyán chce otevřít debatu o předkupním právu na zemědělskou půdu (25.03.2026)
- ÚKZÚZ upozorňuje prodejce nesadbových brambor původem z Egypta na opatření proti šíření karanténní choroby bramboru (24.03.2026)
- Škoda na velkochovu slepic zasaženého chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů (24.03.2026)
- Sklizeň obilovin ve Zlínském kraji loni vzrostla o 12,5 procenta (24.03.2026)
- Spolupráce MENDELU a Albertu se zaměří na podmínky chovu hospodářských zvířat (24.03.2026)
- Změna klimatu mění zemědělství regionálně, ale i globálně, zjistili vědci (24.03.2026)
- Ve Starém Bydžově na Hradecku začala likvidace chovu kachen s ptačí chřipkou (23.03.2026)

Tweet



