KVALITA OLEJNIN - ÚSPĚCHY, NADĚJE, TRENDY, NEZDARY

KVALITA OLEJNIN

- úspěchy, naděje, trendy, nezdary

Ing. Helena ZUKALOVÁ, CSc., Doc. Jan VAŠÁK, CSc.

Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze

ŘEPKA

Existuje názor, že “Šesti miliardám lidí se dnes žije lépe než jedné miliardě v roce 1800” a se zdůvodněním, že lidstvo zatím vždy nalezlo technologii, s jejíž pomocí se vypořádalo s ubývajícími zdroji.

Názorným příkladem této filosofie je právě ozimá řepka, která je plodinou našeho mírného klimatického pásma. V důsledku dokonalé pěstební technologie, intenzifikačních faktorů a šlechtitelského programu, její plocha vzrostla od nám známých počátků pěstování desetkrát a výnosy cca dvaapůlkrát.

Další dlouhodobá koncepce pěstování řepky je dána kvalitou vyrobené produkce, která rozšiřuje možnosti jejího využití. Kvalita řepky od prvých záznamů o jejím pěstování prodělala revoluční změny.

ÚSPĚCHY

Rok 1875 - prvé podrobnější údaje o pěstování řepky u nás.

Řepka ve svých počátcích byla tzv. “politickou plodinou“ jejíž pěstování bylo ovlivněno jejím jednostraným průmyslovým použitím a její výroba byla regulována nebo import byl liberalizován. Od této doby až do sedmdesátých let se pěstovaly klasické erukové odrůdy řepek a to ji determinovalo pouze pro průmyslové použití.

Rok 1974 - nastupují bezerukové řepky tzv. jednonulové.

Významný obrat v jejím pěstování nastal v sedmdesátých letech, kdy vznikají odrůdy řepek bez kyseliny erukové vhodné jednoznačně pro potravinářský průmysl. V důsledku této kvality dochází k prudkému nárůstu osevních ploch. Potravinářská kvalita přetrvává až do dnešní doby pouze s vylepšenými kvalitativními znaky jako je pokles kyseliny erukové pod 0,5% a snahou o pěstování odrůd s vysokou olejnatostí, které splňují požadavky (tab. 1) tukového průmyslu i s ekonomickými dopady pro pěstitele za úroveň olejnatosti.

Současná tržní kvalita ozimé řepky je definována jakostními znaky danými ČSN 462300-2 a liší se ve srovnání s potravinářskou kvalitou brukvovitých “Canola” (tab. 1) v nižší hranici olejnatosti, tolerantnější je na obsah nečistot a podrobnější je diferenciace porostlých a poškozených semen, která je řešena řadou srážek a příplatků v případě jejich překročení nebo nedosažení.

Tab. 1:Tržní požadavky na kvalitu řepky

*) 30,0 mmol/ g beztuk. sušiny = 18 mmol/g semene ( při 40% olejnatosti).

Olejnatost jako jeden z nejvýznamnějších kvalitativních parametrů byl dlouhodobě studován a statistickým hodnocením byla stanovena posloupnost faktorů ji ovlivňujících, které jsou v tomto pořadí:

1. Odrůda (1 - 4%)

2. Ročník a pěstitelské oblasti (1 -3%)

3. Posklizňové ošetření (0,5 - 1%)

4. Utužení půdy (0,5 - 1%)

5. Komplex agrotechnických vlivů

Výrazný pokles olejnatosti nastal v letech 1970 - 1987 (obr. 1), který byl způsoben přechodem ČR na pěstování bezerukových odrůd.

Obr. 1

Tento pokles byl způsoben genetickým základem nových “0” odrůd reprezentovaných v osmdesátých letech majoritní výnosnou odrůdou Jet Neuf ( VAŠÁK et al. 2000). Dalšími faktory ovlivňující olejnatost je ročník a pěstitelská oblast. Ve vyšších polohách a na lehčích půdách nacházíme zpravidla vyšší obsahy tuku a stejně se projeví i ročníky s chladnějším a humidnějším průběhem počasí. Nástupem "00" odrůd došlo opět k nárůstu olejnatosti, která se pohybuje v rozmezí 44,50% - 46,50%. V současné době pokles obsahu oleje je zastaven a pohybuje se okolo tržní hodnoty 42,0% při 8% vlhkosti (45,65% v sušině). Současná odrůdová skladba svými obsahy oleje (tab.2) dává spíše prognózu udržení se na 42% oleje ( možná i poklesu), která bude více či méně ovlivněna ročníkem. Poměrně vysoký obsah oleje zaznamenaný v předběžných výsledcích tukových závodů (tab. 3) se zdá být důsledkem klimatických podmínek ročníku a vysoko olejnatou odrůdou Bristol, která v minulých letech zaujímala poměrně významné zastoupení v osevu.

Z dlouhodobého přehledu (tab. 3), je zřejmé, že hodnota olejnatosti v zemích EU a Kanadě, odpovídající 40% (tab. 1), spíše odpovídá reálné hodnotě, kterou zajištˇuje skladba osiva v ČR (tab. 2), kde olejnatost se pohybuje na požadované hodnotě 42% a je modifikována ročníkem. Olejnatost 40% v zemích EU je proto pro nás jedním z významných vývozních ekonomických faktorů.

Tab. 2: Olejnatosti nejvýznamnějšíchodrůd ozimé řepky pro osev 2001/02

Rok 1992 - produkční plochy osety “00” řepkami.

Jednotícím prvkem pro všechna použití je nízký obsah antinutričních látek a z nich nejvýznamnější je obsah glukosinolátů. Přechod na pěstování odrůd se sníženým obsahem glukosinolátů řešil dvě základní otázky”

· výkonnost a zimovzdornost nízkoglukosinolátových řepek

· stabilitu obsahu glukosinolátů a jejich změny při přesevech.

Tab. 3: Průměrné hodnoty řepky přejímané v a.s. SETUZA

*) předběžný údaj.

**) informativní údaj z vybraných vzorků od rozhodujících dodavatelů (deklarované jako 00).

Prvý problém byl řešen formou odrůdových a poloprovozních pokusů. Druhý pak sledováním kvality osiva a konečné produkce. Desetileté pěstování “00” odrůd vedlo k vyčištění pozemků (obr. 4) a hodnoty merkantilu a osiva konvergují k společné hodnotě, která je opět dána genetickým základem. Obsah glukosinolátů současných “00”odrůd se pohybuje v rozmezí 13,0- 18,0mmol /g semene (od r. 1998 se nemění) a tento obsah zajišťuje kvalitu sklizené produkce pod 25 mmol/g semene. Vzhledem k těmto výsledkům obsah glukosinolátů garantuje odrůda a detailní kontrolu merkantilu tukové závody nesledují.

Obr. 2

Rok 1994- zkouší se hybridní odrůdy

Od r.1995 nastupuje registrace hybridních odrůd, které svou kvalitou jsou shodné s "00" řepkami, výnosově o 10 - 15 % vyšší (tab. 4 ).

Tab. 4: Registrované hybridní odrůdy v ČR ( údaje ÚKZÚZ)

*) CHL = kompositní (složený) hybrid, RH = restaurovaný hybrid.

Jejich vývoj prochází všemi úskalími zavádění nových odrůd, kdy výnosy kolísají a kvalita není stabilizována. V ČR se z hybridních odrůd řepek zkouší od roku 1994/95 odrůda Pronto a Synergy a v r.1999 byly registrovány další dvě odrůdy Artus a Betty. Tyto hybridní odrůdy tzv. první generace mají cca o 10% vyšší výnosový potenciál v porovnání s nejlepšími liniovýmí odrůdami. Tato první generace nejpěstovanějšího restaurovaného hybridu Pronto měla zvýšený obsah glukosinolátů. Nové hybridní odrůdy druhé generace, které jsou již v registračních zkouškách by měly mít i zlepšené kvalitativní znaky.- obsah oleje, glukosinolátů.

V současné době jsou požadavky na kvalitu řepky shodné pro potravinářský, krmivářský i nepotravinářský - oleochemický průmysl.

Pouze v případě využití kyseliny erukové - mazadla, základ technických polymerů ap. se zkouší tzv. “EO” (erukové bezglukosinolátové odrůdy) naší provenience. U nás byla povolena odrůda Oáza udržovatele Osevy PRO s.r.o. Praha v roce 1997. V evropském sortimentu je odrůda tohoto typu registrována pod názvem EROX - firma KWS. Jodové číslo “bionaftové” řepky by nemělo překročit 115 .

TRENDY

Zcela odlišnou kvalitu pak mají tzv. transgenní odrůdy, které vedle tolerance k některým herbicidům mají kvalitu zcela odlišnou od klasických řepek (tab. 5). Genové inženýrství umožňuje především změnu složení mastných kyselin a tím se otvírají nové perspektivy při využívání této plodiny. Byly vytvořeny typy kupř.

· trierucin, s vysokým obsahem kyseliny erukové (až 80%)- pro speciální technické účely.

· stearin se 40% kyseliny stearové- pro potravinářské a průmyslové využití.

· laurin se 40% kyseliny laurové - pro průmyslové využití ( především pro výrobu detergentů)

Tyto transgenní formy řepek jsou ve fázi výzkumu.

Při hodnocení předností transgenních řepek je důležité vzít v úvahu mnoho rozporuplných názorů a zmatků v myšlení na geneticky modifikované odrůdy.

NADĚJE

Dvounulová kvalita se v současné době začíná objevovat i u ostatních druhů brukvovitých jako je hořčice sareptská, habešská i bílá. Zkouší se i typy s vysokým obsahem aminokyselin- methionin a lysin.

Glukosinoláty vedle své toxicity dostávají i jiný rozměr a to je jejich positivní přímý vztah k výskytu chorob a škůdců, který je předmětem současného výzkumu, dále se studuje jejich biofumigační efekt v půdě z posklizňových zbytků. Další trendy vedou ke snížení ostatních antinutričních látek - fenolických sloučenin, především sinapinu, fytinu a tanninu. Další šlechtitelské cíle jsou shrnuty v tab.6.

Tab. 6: Důležité šlechtitelské cíle kvality semen ozimé řepky a jejich současný stav (W. Schuster, 1987)

Pozn.: 1)maximální hodnota, 2)minimální hodnota.

NEZDARY

Současná kvalita řepky v ČR vzhledem k její vysoké genetické variabilitě, odrůdové skladbě a dokonale propracované pěstební technologii splňuje požadavky potravinářských závodů, krmivářů a slouží i nepotravinářskému využití.

Proto na nezdarech v kvalitě řepky se především podílí:

1) Porušení technologické kázně

Jedním z příkladů bylo znečištění množitelských porostů řepicí, která byla již obsažena v osivu, jak je zřejmé z tab. 7. Po analýze malých semen se změněnou barvou (01, 02, 04 ´) byl zjištěn vysoký obsah kyseliny erukové a skladba glukosinolátů s vysokým obsahem glukonapinu ve srovnání s progoitrinem jasně prokázala přítomnost řepice ( u řepky je tomu obráceně). Toto nekvalitní osivo vedlo k produkci osiva, které v průměru z 88 partií mělo průměrný obsah kyseliny erukové 6,0 % a pohyboval se od 0,5% až do 18,2%. Tímto bylo osivo znehodnoceno a tato řepka musila být míchána s nezávadnými partiemi, aby byla schopná prodeje alespoň jako merkantil. Ekonomický dopad nedostatečné kontroly osiva byl obrovský.

Tab. 7: Frakcionace osiv 01, 02, 04

1) GLN - glukonapin, GLBN - glukobrassicanapin, Prog. - progoitrin.

2) Nepřízeň ročníku

Kvalita semen ozimé řepky ve vztahu ke sklizni a posklizňovému zpracování

Pokud jsou sklizená semena zralá a je nejnižší obsah chlorofylu, je nejvýznamnějším faktorem kvality skladování vlhkost. Měla by se pohybovat v rozmezí 6 - 8 %.

Při vlhkosti nad 8 % dochází k nárůstu volných mastných kyselin, kdy číslo kyselosti je úměrné obsahu porostlých a poškozených semen a (tab. 8.) je zvyšováno obsahem některých plevelů s vysokým obsahem volných mastných kyselin (VMK)( tab. 8).

Tab.8: Změny olejnatosti a volných mastných kyselin (VMK) v závislosti na množství nečistot, příměsí a porostlosti.

1) Obsah svízele ve vzorku řepky s uvedenou olejnatostí a VMK .Totéž u pýru

2) Volné mastné kyseliny (VMK) v % = VMK v mg KOH / g tuku x 0,503

Hodnota čísla kyselosti nesmí být vyšší jak 2,5mg KOH / g tuku. V případě vyšší hodnoty je nutno se neprodleně dohodnout s kupujícím o vyskladnění a přednostním zpracování. Tento parametr je sledován u řepky ve vyjimečných případech (kupř. povodně). Před stanovením čísla kyselosti je třeba vzorek řepky zhodnotit z hlediska plevelů, které mohou mít vysoký obsah volných mastných kyselin, kdy hodnotu VMK zvyšují . Zároveň se množí plísně a skladištní škůdci. Problematika plísní a mykotoxinů u olejnin je velmi závažným oborem.

HOŘČICE

Hořčice bílá pro velmi rychlý růst, snadné množení osiva, mohutný kořenový systém a ozdravující účinky na půdu, je jednou z nejvýznamnějších meziplodin. Dle jejího využití dělíme odrůdy hořčice bílé na typy:

· semenné, určené pro výrobu semen,

· pícní, určené pro produkci biomasy na zelené hnojení - biomasu hořčice zvířata odmítají

Odrůda: Ascot (1999) udržovatel P. H. Petersen Saatzucht,D

zástupce v ČR Saaten Union CZ s.r.o., Brno

· kombinované (kompromisní), využitelné pro produkci semen i biomasy.

Odrůdy: Zlata (1982) udržovatel HYBRITECH, a.s., Kroměříž

METEX (1995) udržovatel P.H. Petersen Saatzucht, D.

zástupce v ČR Saaten Union CZ s.r.o., Brno.

· specielní:

Odrůdy: rezistentní k nematocidům Emergo (1985), Serval (1985), Maxi (1985)

bezerukové “0” Rizo (1983), Silenda

množené Mirly, Brako

Kvalita semenné hořčice bílé pro výrobu stolních hořčic by měla odpovídat nákupní normě ČN 462300 - 4

Tab. 1: Tržní požadavky na kvalitu hořčice bílé

Tab. 5: Klasifikace typů řepky, cesty dosažení a použití

KE = kyselina eruková, GSL = glukosinoláty

+RH = restaurovaný hybrid , CHL = kompozitní (složený ) hybrid

D - německo, F - Francie

Naděje, úspěchy a trendy jsou zajištěny: koncentrací, která zajistí péči o porost a jednotné ošetření partie a hospodářsky významnou dodávku, smlouvou s odběratelem a to jěště před výsevem, dodržení technologické kázně, hlavně pak výsev hořčice ve vhodných nížinných a suchých oblastech, včasné setí a kvalitní posklizňové ošetření. Vzhledem k tomu, že u nás se hořčice bílá nešlechtí tímto získáme kvalitu vyjádřenou tržními požadavky (tab. 1). Hořčice je velmi náročná na posklizňové ošetření, protože mimořádně snadno šedne - plesniví což je limitujícím faktorem pro její další využití (ZUKALOVÁ et al.)

TREND

V ČR je již povolená hořčice "0" Rizo a Silenda.

V Kanadě se šlechtí hořčice bílá a sareptská pro oleje kvality tzv. Canola, tj. s minimálním obsahem kyseliny erukové, zvýšeným obsahem kyseliny olejové a sníženými obsahy glukosinolátů..

Tab. 2: Nové Canola oleje z ostatních druhů Brassica

SLUNEČNICE

Požadovaná jakost merkantilu slunečnice zpracovatelskými závody je dána ČN 462300 -6

Tab. 1: Tržní požadavky na kvalitu slunečnice

Tyto znaky se každým rokem upřesňují a při nedodržení smluvních kvalitativních znaků je cena stanovena dohodou, popř. při snížené kvalitě oproti uvedeným hodnotám jsou stanoveny srážky, při vynikající kvalitě pak doplatky.

TREND

Pěstují se tři typy slunečnice (tab. 2)

Tab. 2: Typy pěstované slunečnice

Olejový typ slunečnice je charakterizován menšími nažkami oproti typu A a zhruba s výnosem o 10 -15 % nižší. Tento typ slunečnice se pěstuje na zvláštní přání a s cenou dle dohody.

Nejvýznamnějším kvalitativním znakem je obsah volných mastných kyselin, jejichž obsah silně ovlivňuje kvalitu získaného oleje. Hlavními příčinami zvýšené kyselosti olejů je (KOVÁČIK, 2000) nízká teplota a nadbytek srážek v době zrání

· nedostatečná ochrana proti houbovým chorobám

· nevhodné hybridy pro danou oblast

· nesprávná výživa

· poškození nažek při sběru

· opožděné vysoušení nažek po sběru

· nevhodné skladování merkantilu na farmách

· špatné skladování před zpracováním

Souhrn všech těchto faktorů v letošním roce se projevil vysokou hodnotou VMK (tab. 3), která znehodnotila její sklizeň.

Tab. 3: Kvalita slunečnice v posledních dvou letech

*) předběžné údaje

Vysoká hodnota VMK se projevila i v nižší olejnatosti.

Letošní rok, pokud se týká počasí, je srovnatelný s rokem byl rok 1996.Vysoké hodnoty VMK ( tab. 4) dávají podnět k zamyšlení vedoucí nejen k úvahám o vhodnosti pěstovaných hybridů v severnějších oblastech, ale i zhodnocení celé agrotechniky v těchto vlhkých ročnících.

Tab. 4 : Porovnání hodnoty volných mastných kyselin v klimaticky srovnatelných ročnících

MÁK

V současné době 80% sklizeného máku jde na export, 18% se spotřebovává pro potravinářské účely a 2% se využívá jako osivo.Tržní požadavky na kvalitu máku jsou dány ČN 462312.

Tab.1: Tržní požadavky na kvalitu máku

Bezezbytková technologie dovoluje využít i makovinu jako farmaceutickou surovinu pro kterou platí technické požadavky (BECHYNĚ et al. 2001) (tab. 2).

Tab. 2: Makroskopické hodnocení a vlhkost

Závěr

Řepka jako majoritní olejnina tukového průmyslu s roční produkcí téměř 1 milion tun má propracovanou kvalitu se všemi úspěchy, trendy, neúspěchy.

U ostatních olejnin jde pouze o kusé poznatky v průběhu poměrně krátkých zájmových období.

Literatura

BECHYNĚ, M., KADLEC, T., VAŠÁK, J. a kolektiv, (2001): Mák. Agrospoj - Praha 2001

KOVÁČIK, A. (2000): Slunečnice. Agrospoj - Praha 2000

VAŠÁK, J. a kolektiv, (2000): Řepka . Agrospoj - Praha 2000

ZUKALOVÁ, H., VAŠÁK, J., REISNEROVÁ,H., (1990): Kvalita hořčice bílé. Systém výroby hořčice . Sborník referátů, Praha 28.2.1990.

Poděkování

Autoři děkují za podporu Grantové agentuře české republiky a Národní agentuře pro zemědělský výzkum. Část použitých výsledků byla získána v rámci řešení grantu No. 521/99/047 a analytická část je řešena v rámci projektu EP9233.