Letošní úroda chmele vzroste takřka o pětinu, odhadují statistici

Letošní úroda chmele v Česku by meziročně měla vzrůst takřka o pětinu na 5135 tun. Vyplývá to z dnes zveřejněného odhadu Českého statistického úřadu provedeného k polovině září. Svaz pěstitelů chmele očekává produkci o něco nižší, měla by se pohybovat mezi 4700 až 4900 tun, řekl dnes jeho tajemník Michal Kovařík. Definitivní čísla by měla být na přelomu listopadu a prosince. Z obou odhadů vyplývá, že z dlouhodobého hlediska bude produkce chmele podprůměrná.

Podle ČSÚ letos plodící chmelnice zabíraly 4339 hektarů, zhruba o 30 hektarů méně než loni, kdy úroda dosáhla 4338 tun. Letošní hektarový výnos podle statistiků dosáhl 1,18 tuny, loni to bylo méně než tuna.

Kovařík dnes zopakoval, že výše sklizně by neměla výrazněji ovlivnit výkupní cenu komodity, prakticky veškerý vypěstovaný chmel totiž podléhá dlouhodobým smlouvám.

Chmelnic ubývá

Tuzemských chmelnic dlouhodobě ubývá, ještě před deseti lety zabíraly okolo 6000 hektarů. Pokles plochy tradiční domácí plodiny v posledních letech je způsoben několika faktory. Vinu na něm má světová nadprodukce chmele v letech 2010 až 2012 a následný pokles cen, ale také vymrznutí chmelnic z loňské zimy. Letošní červnové povodně navíc poškodily zhruba 200 až 250 hektarů chmelnic z nichž se letos vůbec nesklízelo.

Výkupní ceny chmele jsou podle chmelařů nižší než byly na začátku 90. let minulého století, výrobní náklady za stejnou dobu podle zářijového vyjádření předsedy svazu Bohumila Pázlera přitom stouply více než dvojnásobně. Z posledních 16 let bylo bez započtení dotací pěstování chmele pro jeho české pěstitele ziskové pouze čtyřikrát, uvedl.

Zhruba 80 procent tuzemského chmele se vyváží. České firmy loni vyvezly 4148 tun chmele, což je o 122 tun více než v předchozím roce. Během uplynulé dekády se ale objem vyvezeného chmele snížil zhruba o čtvrtinu. Největším odběratelem bylo loni Japonsko, kam zamířila více než čtvrtina exportu, dále Německo a Čína.