Loni se v ČR objevily tři nové škodlivé organismy

V roce 2002 byl na území ČR potvrzen výskyt tří druhů karanténních škodlivých organismů rostlin, které dosud na našem území nebyly úředně potvrzeny. Informoval o tom dnes referent Státní rostlinolékařské správy ČR (SRS) pro kontakt s médii Bořivoj Zbuzek.

Poprvé byla loni na území ČR zaznamenána například houba Cryphonectria parasitica, způsobující rakovinu kaštanovníku jedlého, ale i dubů. Napadení se na kaštanovníku projevuje odumíráním části stromu nad místem průniku infekce. Listy chřadnou a hnědnou, ale zůstávají viset na stromech. V rámci výzkumného projektu "Rozšíření a zdravotní stav kaštanovníku jedlého", který koordinuje Mendelova univerzita v Brně, bylo vyšetřeno 400 stromů kaštanovníku ze 126 lokalit na celém území ČR a výskyt byl potvrzen pouze na jediné lokalitě. Jedná se o jeden izolovaně rostoucí strom kaštanovníku a možnost přenosu původce choroby na jiné hostitele je minimální.

Podle Zbuzka je SRS od roku 1999 aktivně zapojena do mezinárodního evropského projektu monitorování bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera), brouka z čeledi mandelinkovitých. Tento karanténní škůdce hospodářsky významně poškozuje porosty kukuřice. Bázlivec kukuřičný byl zavlečen do Evropy (Jugoslávie) ze Severní Ameriky na počátku devadesátých let dvacátého století a dále se v Evropě přirozeným způsobem šíří. Do oblastí se zvýšeným rizikem výskytu tohoto škůdce v ČR proto SRS každoročně instaluje feromonové lapáky, které jsou schopné přítomnost škůdce zachytit. V roce 2002 byl tak poprvé potvrzen výskyt bázlivce kukuřičného v šesti katastrálních územích na jižní Moravě a SRS přijala odpovídající opatření s cílem další šíření brouka a hrozící škody co nejvíce omezit. Monitorovací program bude v následujících letech pokračovat.

V roce 2002 byl také úředně prokázán na území ČR výskyt karanténní fytoplazmy evropské žloutenky peckovin (European Stone Fruit Yellows - ESFY, dříve uváděna také jako fytoplazma chlorotického svinování listů meruněk), a to v ovocné školce na výpěstcích dvou odrůd meruňky. Při hledání zdroje napadení byla fytoplazma zjištěna i ve výchozím rozmnožovacím materiálu broskvoní a meruněk v prostorových izolátech na jižní Moravě. Rostliny hlavních hostitelů původce choroby v izolátech byly úředně testovány a pozitivní stromy byly zničeny.