Malé kroky i koncepční změny v zemědělství napomůžou zadržovat vodu v krajině

O letošním suchu se mluvilo především v létě a zkraje podzimu. V souvislosti s novou Zprávou o stavu zemědělství v ČR za rok 2015, která je teď v Poslanecké sněmovně a jejímž jsem zpravodajem, mi však dovolte se k tomuto tématu vrátit a podívat se na problematiku sucha, tentokrát spíše pohledem zemědělství.

Sucho zemědělství samozřejmě výrazně ovlivňuje. Obdobně však dokážou některá opatření a změny v zemědělské politice ovlivňovat zadržování vody v krajině a zmírňovat tak průběh suchých období.

Data ze Zprávy o stavu zemědělství v ČR za rok 2015 potvrzují, že byl loňský rok extrémně suchým obdobím. Srážkové úhrny dosahovaly po většinu roku hodnot pod dlouhodobým normálem (vypočítaným za období 30 let). Nejpatrnější byl rozdíl v červenci 2015, kdy úhrn srážek dosáhl pouhých 46 % normálu. Velkým suchům napomáhaly i teploty, které se naopak po celý rok pohybovaly nad třicetiletým normálem. Přesto, že v letošním roce jsme nezaznamenali takové sucho jako v roce předchozím, nejde brát situaci na lehkou váhu. Například podzemní vody byly i letos významně ovlivněné loňským suchem. Extrémní sucho způsobilo podprůměrné stavy povrchových i podzemních vod a pouhé nárazové srážky, které se navíc nevstřebávají do vyprahlé půdy, ale odtékají rovnou do řek, nestačí zásoby podzemních vod doplňovat.

Pozornost, která byla v minulých letech soustředěna na opatření proti povodním, je dnes nutné minimálně stejnou měrou směřovat na boj se suchem. Ten je totiž v mnohých ohledech náročnější, zejména vyžaduje delší časový horizont související s nezbytností některých komplexních změn. Je zřejmé, že se tématu věnují odborníci především z oblasti životního prostředí. Neméně důležitou roli ale hraje i zemědělství. Právě zemědělství je jedním z klíčových prvků, prostřednictvím něhož je možné v krajině vodu zadržovat.

Nástrojů na zadržení vody je celá řada. Jedná se zejména o budování a obnovování různých druhů vodních nádrží, mokřad, tůní a rybníků a obnovu a čištění těch stávajících. V tomto směru by mělo jít především o návrat k původní schopnosti naší krajiny zadržovat vodu. Musíme se snažit obnovovat to, co jsme z různých důvodů nechali v minulosti v podstatě zmizet. Přestože se mnohé již výrazně zlepšilo, radikální zásahy, které byly v krajině v dobách minulých napáchány, se daří napravovat jen pomalu a obtížně. Některé jsou bohužel nevratné. Špatná je například i nadále situace s vegetačním porostem a členitostí zemědělských ploch pomocí mezí, remízků a travních pásů. Ty v minulosti ustoupily strojům, pro které bylo jejich překonávání problémem. Nyní vidíme, že jejich funkce v krajině je nezbytná a tak dochází k jejich obnovování.

Co je však jedním z opravdu klíčových faktorů, to je změna struktury plodin, které pěstujeme. Přesunuli jsme se od dřívější pestrosti a většiny ploch s plodinami, které mají vysoké retenční schopnosti a jsou tak schopné zachytit vysoké množství vody, k spíše technickým plodinám, které tyto schopnosti nemají či je mají velmi omezené. Zásadním nástrojem pro zadržování vody v krajině je tak změna struktury pěstovaných plodin, což však nelze na rozdíl od jiných výše uvedených opatření realizovat v krátkém čase.

Inspirací nám může být například přístup státu Izrael. Zatímco dříve se Izrael snažil o zemědělskou soběstačnost a pěstoval všechny důležité plodiny, dnes již od striktní soběstačnosti ustoupil a naopak motivuje k pěstování plodin nenáročných na vodu, například citrusů. Šetření s vodou v zemědělství dále napomohla osvědčená metoda kapkové závlahy. Metoda spočívá v rozvedení vody přímo k jednotlivým rostlinám, kde voda pomalu kape přímo ke kořenům rostlin. Tím se udržuje přiměřená míra vlhkosti v půdě a nezalévá se zbytečná část půdy, kde nejsou rostliny.

Dalších možných nástrojů na zmírňování klimatických výkyvů v zemědělství je celá řada. Uvedl jsem jen pár vybraných, které se v některých případech už realizují, jiné na svou realizaci teprve čekají a jiné závisí na ochotě přistoupit ke koncepční změně v celém sektoru. Jde však podle mého názoru o opatření, jejichž naplňování může do budoucna problémům, ať už se suchem nebo i s opačným jevem, tedy povodněmi, výrazně napomoci.

Miloš Babiš, poslanec Parlamentu České republiky

babism@psp.cz