Malé země unie se nemají za co stydět

Na otázky HN odpovídá předseda lucemburské vlády Jean-Claude Juncker

Podle lucemburského křesťanskodemokratického premiéra Junckera je zapotřebí ratifikovat smlouvu z Nice i přes její nedostatky.

Josef Veselý

Berlín, 16. 1. 2001

Bude vstup ČR do Evropské unie ohrožen, odmítnou-li smlouvu z Nice například i poslanci vaší politické orientace ve Štrasburku?

Ať má smlouva z Nice jakékoli vady na kráse, její hlavní předností je, že umožňuje zemím střední a východní Evropy, aby se staly součástí EU. Je tomu tak proto, že se nám podařilo dosáhnout na prosincovém summitu taková ujednání, která - měřeno vašimi zájmy - hlavní překážky z cesty vskutku odstranily. Jsem nyní také svědkem toho, jak část poslanců Evropského parlamentu i parlamentů národních včetně volených zástupců z naší křesťanskodemokratické a konzervativní politické rodiny, zvažuje odmítnout závěry z Nice, neboť podle nich nezašly v reformách dost daleko. Takové "ne" by znamenalo pro nás všechny ve věci rozšíření EU škrt přes rozpočet. Takže už s ohledem na životně důležitou nezbytnost přijmout nové členské země do EU je naprosto nevyhnutelné ratifikovat smlouvu z Nice, a to i přes její nedostatky.

Předsedající Francie vám a dalším menším státům EU předhazovala, že trváním na požadavku "jedna země - jeden komisař" ohrožujete osud reforem, a tedy i rozšíření. Máte proto špatné svědomí?

Na úrovni šéfů a vlád v Nice jsme se ale také dohodli na zásadě, že napříště se už nebudeme vracet k neshodám v přípravě reforem. Nicméně, když jsme tam - jakožto menší a střední členské státy EU - tuto zásadu prosazovali, měli jsme pocit, že tak jednáme i v zájmu kandidátských států včetně ČR. Chtěl bych upřesnit, že u dané skupiny šéfů vlád a států těch "menších" jsme se pro zásadu "jedna země - jeden komisař" vyslovovali bez ohledu na politické zaměření. Měli jsme za to, že když se vaše země stane členem EU, a přitom nebude mít nárok navrhnout za sebe evropského komisaře, mohla by mít pocit, že se stává jakýmsi méněhodnotným členem unie.

Značný zájem vyvolalo tvrzení Václava Klause, že podle jeho zjištění se na ČR aspoň část členských států EU nyní dívá jako na "nechtěné dítě"...

Nevím, s kým o tom pan Klaus hovořil. Co se týče mne osobně - a myslím, že mohu hovořit i za všech zbývajících čtrnáct šéfů vlád a států EU -, jsem naprosto přesvědčen, že pro náš kontinent je východní rozšíření unie absolutně žádoucí. Kdyby měl tento projekt selhat, nutně by to destabilizovalo také země střední a východní Evropy. A to by představovalo riziko destabilizace pro západní část světadílu.

Jak se může v tomto společenství prosadit "menší" stát proti zájmům zemí "velkých"?

Myslím, že pozice našich dvou zemí je v tomto smyslu zcela nesrovnatelná. Lucembursko je především zakládajícím členem společenství. Současně ale naše zkušenosti velí, že ani pro ČR neexistuje důvod přistupovat po vstupu do EU k nově získaným šancím s nějakým pocitem méněcennosti s ohledem na velikost území a počet obyvatel. Desetkrát jsme již předsedali EU, já sám jsem řídil Evropskou radu třikrát a zvládli jsme to s touž elegancí a účinností jako větší členské země. Občas se říká, a myslím, že právem, že malé země dokáží leckdy v předsednictví EU víc než ty velké.