Matematička vyměnila počítače za stádo koz
05.11.1999 | Mladá fronta Dnes
MF Dnes 5.11.1999
Matematicka vymenila pocítace za stádo koz
H o r n í S v e t l á - Prahu a pocítace vymenila promovaná matematicka Eliška Horynová za Lužické hory a stádo hnedých krátkosrstých koz. Sama s petasedmdesátiletým manželem dokázala vybudovat prosperující kozí farmu. Svého kroku ani po šesti letech nelituje a za vysvobození z ponurých chodeb ministerstva, kde pracovala, den co den dekuje Pánubohu. "Léta jsme sem jezdili na chalupu, premýšleli jsme, jak se sem prestehovat a uživit se tu," ríká Horynová. Se svým mužem se vetšinu života živili jako odborníci na výpocetní techniku. K nové profesi se dostala náhodou. Inspiroval ji obsáhlý materiál o chovu koz a o protirakovinových úcincích kozího mléka, který získala pred listopadovou revolucí ze Západu. "Všichni moji predkové zemreli na rakovinu, tak jsem se ro zhodla, že proti nemoci zkusím bojovat, že rodinnou kletbu zruším." Podle ní jsou koza a žralok jediná zvírata, která mají vynikající imunitní systém a odolala rakovinovému bujení. "Pronajali jsme si pozemky, postavili kozín a linku na zpracování sýra," vzpomíná Horynová. "Jsme však jenom malá rodinná farma s triceticlenným stádem cistokrevných koz." Koza je ušlechtilé, chytré i zábavné zvíre a v Cechách upadla skoro do zapomnení. U Horynu má každá koza jméno, dostatek prostoru i potravy. "Pasou se na loukách plných bylin." Pri dojení jim inženýr Horyna pouští rádio. Otravné mouchy likvidují elektrické lapace. V kozíne ostatne jako všude na farme vládne výjimecná cistota. "Dbáme o to, aby všechny naše výrobky byly absolutne prírodní." Lécivé úcinky kozího mléka vyzkoušeli manželé nejdríve na sobe. Ac je to nezvyklé, zemedelští podnikatelé z chalupy pod horou Luž odmítají jakoukoliv publicitu a reklamu. Jakmile se objevili v televizi a nekolika casopisech, zaplavila je lavina dopisu. Lidé se zajímali, jak se kozí sýry delají, chteli poradit s chovem koz ci prímo požadovali mléko a sýry. "Jsme z toho neštastní, jsme absolutne vyprodaní až do dubna príštího roku," vysvetluje Horynová. Objednávky na prodej kuzlat dokonce prijímají dokonce až na rok 2002. Pres nesporný úspech projektu nechtejí Horynovi o rozširování stáda a farmy ani slyšet. "Musíme to zvládnout jen sami, s každým dalším zamestnancem by se zhoršila kvalita našich výrobku," tvrdí chovatelka.
PETR POKORNÝ
Další články v kategorii Zemědělství
- Hrstka velkých zemědělských společností postupně ovládla světovou produkci potravin (29.09.2026)
- Porodní hmotnosti: změna, která zvýhodní poctivé měření (29.09.2026)
- Stát dluží zemědělcům na náhradách za šetrné hospodaření (29.09.2026)
- Společné hodnoty sedláků a katolické církve jako potenciál potřebné spolupráce na venkově (28.09.2026)
- Zemědělské muzeum v Ostravě zahájilo výstavu o kolektivizaci a ostravských JZD (26.09.2026)
- Jakon, batáty nebo topinambury. Na Vysočině zkoušejí pěstovat alternativy k bramborám (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Sucho a vedra snížily výnosy obilí i řepky v Pardubickém kraji (25.09.2026)
- Sucho spolklo miliardy, zemědělce kompenzuje i Česko (24.09.2026)
- Brusel odmítl Babišův trust. Agrofert může přijít o půlmiliardu ročně (24.09.2026)

Tweet



