Mechanické ošetřování cukrovky za vegetace

Kultivacní práce se u cukrovky využívají v první polovine vegetacního období, v dobe od zasetí do zakrytí prostoru rádku i mezirádku chrástem. Mechanické ošetrování musí navazovat na ostatní agrotechnické zásahy. U porostu cukrovky založeného výsevem "na konecnou vzdálenost" kombinujeme mechanickou kultivaci, chemické ošetrení proti plevelum, škudcum, chorobám, ošetrení regulátory rustu a hnojení na list. Zavedení selektivních herbicidu umožnilo nahradit tradicne uplatnovanou okopávku v okolí rostlin. Výsevky pod 1,2 výsevní jednotky na hektar prakticky vylucují mechanické ošetrování porostu pred a pri vzcházení. V soucasné dobe se neobejdeme bez rucní práce pri nicení plevelných rep a pri silném druhotném (pozdním) zaplevelení porostu (pri špatne zvládnuté ochrane proti plevelum).

V období vzcházení porostu cukrovky sledujeme výskyt škudcu a chorob (zejména drepcíku, maloclence cárkovitého a spály repné) a v prípade nezbytnosti volíme vhodné mechanické ošetrení porostu, kterým nicíme tvorící se pudní škraloup. Mechanické ošetrení pudy pred vzejitím cukrovky predstavovalo v minulosti rušení pudního škraloupu, pokud se vyskytnul. Používaly se lehké rýhované válce nebo Zehetmayerovy válecky. V poslední dobe, pri výsevech na konecnou vzdálenost se po zasetí porost cukrovky mechanicky neošetruje. Je-li to nezbytne nutné škraloup rozrušíme po vzejití pleckováním. Tvorbe pudního škraloupu se snažíme predcházet výberem vhodného pozemku a predsetovou prípravou pudy.

Po vzejití se cukrovka mechanicky ošetruje predevším v mezirádcích. Ošetrování v rádcích se dnes neprovádí (dríve rucní okopávka). Mezirádková kultivace pleckou s rotacními nebo pasivními pracovními orgány do hloubky 5 - 6 cm hubí plevele, prokypruje a provzdušnuje pudu, snižuje ztráty pudní vláhy výparem a umožnuje lepší zasakování srážkové vody. V minulosti se pleckovalo opakovane 2 - 4 krát. Nejprve melceji, pozdeji, pri posledním priorávání hloubeji s ponecháním širších ochranných pásu. Hlavním duvodem omezujícím v soucasné dobe pleckování je snížení úcinnosti používaných postemergentních herbicidu.

V soucasné dobe se pleckování v technologii pestování technické cukrovky velmi casto vynechává nebo se výrazne omezuje. Porost repy pleckujeme, když to stav porostu nebo pudy vyžaduje (zaplevelený mezirádek, vytvorený pudní škraloup, silne utužená puda na souvratích, škraloup po pomalu vysychajících kalužích atd.). Na rade ploch se pleckují pouze okraje pozemku nebo jen vybrané cásti honu. Pleckování s ponecháním ochranných pásu podél rostlin je nutné tam, kde se na slévavé pude vytvoril škraloup, znemožnující výmenu pudního vzduchu. Tato situace je nejcastejší u porostu poškozených silnými dešti s následným rychlým vyschnutím pudy.

Pozdejší pleckování, které nicí plevele v mezirádku a soucasne kyprí povrch pudy je problematické pri plošném ošetrení herbicidy. V kombinacích postemergentních herbicidu se používají látky kontaktní (na vzešlé plevele) i látky hubící klícící plevele, které vytvárí na povrchu pudy úcinný film. Ten je pleckováním porušen a navíc jsou kultivací vynášena k povrchu pudy další semena plevelu, kde snadno klící. Pri použití systémových graminicidu je pleckování na další 3 týdny vylouceno.

Kdy je treba pleckovat

Pleckování zustává duležitým zásahem tam, kde to vyžaduje struktura pudy s ohledem na predchozí ošetrení herbicidy. Na pudách težkých, s nízkým obsahem humusu a slévavých kultivacní zásahy behem první poloviny vegetace cukrovky vyloucit nelze. Nové generace plecek pracují pri vyšší pojezdové rychlosti (5-8 km.hod-1), jsou vybaveny v predu vodícími kotouci s automatickým smerovým navádením. Radlicky mají vyšší úcinnost na nicení plevelu a jsou doplneny vetšími ochrannými kotouci. Pleckování má své opodstatnení pri tvorbe výnosu cukrovky a zvlášte cukernatosti (stále platí staré heslo "cukr se musí do repy nakopat", pudy nesmí trpet hypoxií) proto se i nadále bude využívat v technologii pestování cukrovky a jeho vetší uplatnení je predevším spojeno s moderními technologiemi pestování cukrovky (napr. cukrovka ošetrovaná totálními herbicidy).

Vhodným rešením je kombinace pleckování s páskovým postrikem herbicidy na rádek cukrovky. Je to technologické ošetrení, které méne zatežuje životní prostredí, je levnejší, ale pro malý výkon pásového postrikovace a vetší nárocnost v organizaci práce je dnes minimálne využíváno.

Mechanické ošetrování porostu cukrovky se v posledních letech využívá k nicení plevelné repy v mezirádku. V posledním desetiletí se na repných polích casteji objevují koncem cervna a zacátkem cervence kvetoucí repné rostliny. V závislosti na prubehu teplot v dobe pocátecního rustu a vývoje cukrovky jde o vykvetlice, vybehlice a plevelné jednoleté repy. S ohledem na jejich velmi obtížné rozlišování a stejnou škodlivost v porostech technické cukrovky mužeme jim souborne ríkat plevelné repy. Plevelné repy negativne ovlivnují sklizen porostu, výnos a kvalitu sklizených bulev a v mnoha prípadech jsou zdrojem infekce rady chorob. Zatím je v cukrovce nelze hubit pomocí herbicidu. Jejich zdrojem je v poslední dobe predevším pudní zásoba semen a v omezené míre to muže být vysévané osivo cukrovky. Rostliny repy vyrostlé v mezirádku mají skoro stoprocentne puvod v pudní zásobe. Plevelné repy rostoucí v rádku vyseté cukrovky s nejvetší pravdepodobností vzešly ze semen vysetých pri zakládání porostu (byly soucástí osiva). Je velmi obtížné urcit zda se jedná o vybehlice, vykvetlice ci o skutecné plevelné repy.

Omezené pleckování repných porostu prakticky v plné šíri ukázalo mnoha pestitelum možnost výskytu plevelných rep na jejich polích. Rada z nich pochází z výdrolu predchozích let (semena si podržují klícivost deset i více let), z plevelných rostlin které vyrostly a následne dozrály. Jsou zpravidla pozustatkem v minulosti nekontrolovaných dovozu osiva cukrovky. Nekde je pravdou, že pocházejí z drívejších semenárských dílcu (pestování semenacek krmné repy ci cukrovky).

Záver

Cukrovka je plodina vyžadující v první polovine vegetace významnou péci o strukturu pudu a její bezplevelný stav. Pleckování je agrotechnickým zásahem který k zajištení optimálních podmínek jejího rustu muže alespon cástecne prispet. Je zásahem u kterého se uplatnení v moderní technologii pestování zmenilo ale v žádném prípade bychom na nej nemeli zapomínat a v prípade potreby vhodne jej uplatnit.

Doc .Ing. Josef Pulkrábek