Med obsahuje antibiotika

Evropskou unii čekají další potravinové skandály

Čeští včelaři nemají obavy z měkčích norem EU.

Milan Mostýn

Před Evropou stojí další potravinové skandály, domnívá se evropský komisař pro otázky zdraví a ochrany spotřebitelů David Byrne. „Nemoc šílených krav sice nyní dominuje všem diskusím, ale veškeré úsilí musí být zaměřeno na to, aby byly odvráceny další krize,“ prohlásil Byrne pro včerejší vydání německého listu Die Welt. Z jeho slov vyplynulo, že jedním z nebezpečí je vysoký podíl dioxinu v potravinách používaných v zemích Evropské unie a také nedbalé zacházení s bakteriemi. Evropská komise proto má příští měsíce připravuje zavedení přísnějších limitů a kontrol.

V listopadu loňského roku upozornily dva výzkumné týmy EU na přítomnost dioxinu především v mase. Příčinou toho byl vysoký podíl této látky v krmivu. Mimo to neutichají spekulace o tom, zda se BSE může šířit v mléce. Spolkové ministerstvo ochrany spotřebitelů včera sice tuto možnost vyloučilo, podobně jako v pondělí i komisař Byrne, ovšem řady skeptiků se tím nikterak nezmenšují.

Slova komisaře Byrneho o nových skandálech jako by potvrzovala informace včerejšího vydání německého týdeníku Der Spiegel. Ten upozornil, že v Německu byla používána na postřik stromů antibiotika streptomycin, jež se tím dostal do medu, a tímto způsobem do organismu spotřebitelů. Streptomycin byl užíván proti baktériím v největší německé ovocnářské oblasti u Bodamského jezera, přičemž zemské vlády v Bavorsku a Bádensku-Württembersku od roku 1995 věděly o této nekalé praxi, ale nikterak nezasáhly. Problém byl naopak zamlčován a »nečistý« med byl vykupován státem.

Stuttgartské ministerstvo přitom až do poslední chvíle odmítalo, že by streptomycin představoval nějaké nebezpečí pro zdraví lidí. Bavorsko pouze přiznalo, že jeden podobný případ se objevil pouze v roce 1996. Redaktoři týdeníku však upozornili, že uplatňování antibiotik nebylo nikterak ojedinělé a že navíc byli ministerstvem výživy Bádenska-Württemberska vyzváni, aby zmíněné údaje nezveřejňovali.

Možnost podobné »medové události« v České republice v podstatě vyloučil tajemník Ústředního výboru Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka. »V Čechách včelaři nepoužívají žádná antibiotika a onemocnění, která by se jimi mohla tlumit, se radikálně likvidují,« uvedl HN k aféře Peroutka. »Včelstva se utratí a úly se spálí. Taková praxe se provádí ze dvou důvodů: Je zaručeno stoprocentní zničení a druhý je problém zdravotní, aby se prostřednictvím těchto včelstev nedostala antibiotika do medu a v malých množstvích ke konzumentovi.«

V ČR byla přijata norma na med, která odpovídá normě EU, ale českým včelařům se zdá být příliš měkká, neboť musí akceptovat zvláštnosti např. Španělska nebo Skandinávie. Zvláště se jedná o obsah látky HDF (hydroxymetylfular), což je určitý indikátor stáří medu a naznačuje způsob zacházení. »Náš svaz, a také výzkumný ústav včelařský a potravinářský, má eminentní zájem na odhalování jak problémů závadnosti, tak falšování medu,« dodal Miloslav Peroutka.