Meruněk je letos konečně dostatek

Po třech letech neúrody meruněk je letos konečně na jižní Moravě dostatek těchto plodů. Zruba 800 tun jich sklidí v tomto roce největší pěstitel v ČR - a. s. Patria Kobylí na Břeclavsku. Úsek sadů společnosti tak po hubených letech vytvoří zisk asi dva milióny korun, například loni byl finanční propad této produkce osm miliónů. V Patrii mají plodné sady na 165 hektarech (celkem 200 ha). Meruňky, pro představu, tam rostou na více než 62 tisících stromech. Při sklizni, která začala ve čtvrtek a skončí příští týden, pomáhá na 400 brigádníků, zejména ze Slovenska.

Češou ve vedru

Ručně sklízet meruňky v tropických teplotách přes 30 stupňů Celsia je úmorná práce. Za osm hodin zručný česač dokáže natrhat kolem 300 kilogramů plodů, přičemž jeho odměna činí od 1,5 do 2,5 koruny za kilogram. Plat je stanoven podle náročnosti práce. Jde o to, zda brigádník sklízí ze země či žebříku a jestli je strom plody obalen nebo je jich pouze menší množství. Přesto nemá firma se zajištěním lidí problémy. Kilogram meruněk letos společnost prodává - podle kvality - od 16 do 25 korun. Plody se dostávají ke spotřebitelům prostřednictvím řetězce Ahold. V Česku si tak lidé v obchodních domech Albert a Hypernova kupují právě meruňky z Kobylí. "Jde o nejvyšší kvalitu, tzv. výběr, kdy průměr plodů přesahuje 40 milimetrů, přičemž evropské mormy pro tuto jakost stanoví pouze 35 milimetrů. Zboží se převáží zásadně chladicími vozy, v obchodech je na pultě už druhý den po utržení," řekl vedoucí úseku sadů Vratislav Hycl. Letos začala společnost poprvé dodávat i meruňky půlené, které expeduje v 15kilogramových bednách. Mohou se použít například na výrobu kostiček do míchaných nápojů nebo do jogurtů.

Problémové ovoce

Meruňky patří k problémovým druhům ovoce. Nikdy pěstitel neví, zda květy na jaře nespálí mráz, a navíc stará pranostika praví: jak hodina bije, tak meruňka hnije. Proto i dodávky sklizně, i když jsou předem nasmlouvané, zejména s největšími odběrateli společnosti - s firmou Hamé Babice na Uherskohradišťsku a s Alibonou Litovel, se upřesňují po telefonu každý den. Úroda bývá velmi nevyrovnaná. Sadaři v Kobylí však patří ke špičkovým pěstitelům a proto se nebojí plochy sadů rozšiřovat, i když řada jejich kolegů od této komodity ustupuje. Specializují se na nové pěstební technologie. Mají vysazeny na 20 hektarech tzv. vřetenovité stromy, které dorůstají pouze do výše dvou metrů, přičemž klasické, třeba nejzastoupenější odrůda Velkopavlovická, dosahuje až šesti metrů. "V těchto sadech budeme trhat plody ne ze žebříků, jak je dosud běžně zvykem, ale přímo ze země. Značně to urychlí sklizeň. Výhodou těchto dřevin také je, že lze dosáhnout až trojnásobných výnosů proti klasickým stromům," konstatoval Hycl. Tímto způsobem zatím nikdo v ČR meruňky ve velkém nepěstuje, metodou se zabývají Rakušané a Francouzi. Tyto porosty jsou v Patrii pod kapkovou závlahou. "Stát v současnosti přispívá na založení hektaru nové výsadby do 300 tisíc korun a 60 tisíc na závlahu. Běžně dostáváme asi polovinu z těchto peněz. Klasická meruňka začína rodit za pět až šest let, poté intenzivní sklizeň trvá až 20 let. Ze vřetenovitých stromů se sklízí plody už za tři až čtyři roky, jejich životnost je 20 let," doplnil Hycl. Meruňky sklízejí převážně mladí lidé, práce to není lehká. Foto Václav Šálek