Ministr Milek v Bruselu: Každé jednání k budoucí podobě SZP je pro nás nyní důležité, nastavují se klíčová pravidla pro naše zemědělce
20.02.2018 | MZe ČR
Rada ministrů pro zemědělství a rybářství v Bruselu dnes řešila klíčové parametry budoucí podoby Společné zemědělské politiky (SZP). Ministr zemědělství Jiří Milek znovu odmítl plošné zavedení povinného zastropování přímých plateb, které by na české zemědělství mělo zásadní dopady. Evropská komise představí návrh pravidel platných po roce 2020 pravděpodobně v polovině letošního roku.
„Pokud by se skutečně zavedlo zastropování ve výši 60 tisíc euro ročně, což je jedna z diskutovaných variant, přišla by Česká republika jen na přímých platbách přibližně o pět miliard korun ročně. Proto při každém jednání o budoucí podobě Společné zemědělské politiky zdůrazňuji, že je pro nás taková varianta neakceptovatelná. Jsem rád, že se nám podařilo přesvědčit většinu členských států EU, aby zastropování přímých plateb nebylo povinné,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
Při zmíněné variantě zastropování ve výši 60 tisíc euro by se celkové prostředky na přímé platby snížily téměř o čtvrtinu. V ČR by se zastropování dotklo 1 900 zemědělských podniků, které obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu, včetně 89 procent dojnic.
Za důležité v budoucí SZP považuje ministr Milek i to, aby rozhodnutí o cílení a distribuci peněz zůstalo v kompetenci členských států. „Podporuji rovněž zavedení platby na první hektary, která pomůže malým zemědělcům, současně ale nechci omezovat ty velké,“ uvedl ministr Jiří Milek.
O budoucí podobě SZP dnes ministr Jiří Milek diskutoval v rámci bilaterálního jednání i s rakouskou ministryní pro udržitelnost a turismus Elisabeth Köstingerovou. Vzájemně si vysvětlili pozice jednotlivých zemí a dohodli se, že budou hledat přijatelný kompromis pro rozvoj zemědělství v obou zemích, i když mají odlišné historické podmínky.
Jedním z vedlejších témat dnešního jednání Rady ministrů byl i Proteinový plán EU, který má přispět k řešení dlouhodobé nesoběstačnosti EU v bílkovinných plodinách. ČR jejich pěstování podporuje, protože poutají vzdušný dusík a zlepšují úrodnost půdy. Po zavedení podpor na pěstování bílkovinných plodin v roce 2015 v ČR výrazně vzrostly její plochy. V letech 2014 až 2017 to bylo o 112 % (z 20,2 tis. ha na 42,9 tis. ha).
Rada také projednala připravovanou Revizi strategie EU o biohospodářství. ČR podpořila zohlednění různého přístupu jednotlivých členských států, podpořila vzdělávání, výzkum a inovace v oblasti biohospodářství a iniciativu států střední a východní Evropy – BIOEAST.
Tiskové oddělení Ministerstva zemědělství
Další články v kategorii Zemědělství
- Nosní kroužek již není v odchovu povinností (07.10.2026)
- Čeští vědci vymysleli chytřejší ochranu sadbových brambor (07.10.2026)
- Hra o hnojiva. Evropa odstřihává Rusko, USA jednají s Minskem (07.10.2026)
- Úroda švestek v sadech vizovické likérky Rudolf Jelínek byla kvůli počasí nízká (07.10.2026)
- Státy V4, Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Itálie a Slovinsko přijaly tři společné deklarace pro budoucnost evropského zemědělství (07.10.2026)
- Agrofert přišel o dotace za 68 milionů. Rozhodlo pár týdnů Babišova střetu zájmů (06.10.2026)
- Zemědělci získají téměř 264 milionů korun z evropské rezervy. Pomoc zmírní dopady krize na Blízkém východě (06.10.2026)
- Slovensko potvrdilo první případy katarální horečky ovcí, i nedaleko Česka (06.10.2026)
- Sazby přímých plateb pro rok 2026 (05.10.2026)
- El Nino ohrožuje produkci cukru. Z jarního přebytku se může stát podzimní nedostatek (05.10.2026)

Tweet



