Ministr zemědělství J.Palas znovu slíbil fungující platební agenturu k 1.5.2004

S určitým časovým odstupem připomínáme diskusi, která se rozvinula před dvěma týdny mezi redaktorkou Práva Helenou Landovskou a ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem právě na toto téma.

24.03.2004 – autorka Helena Landovská

Česká fata morgána a peníze z Unie

Česko může letos z rozpočtu Evropské unie získat přes 25,6 miliardy korun (801 miliónů eur). Členský příspěvek, který do něj bude muset zaplatit, byl spočítán asi na 19,9 miliard korun (623 miliónů eur). Podle toho by Česko mohlo letos na členství v Unii vydělat víc než pět a půl miliardy korun. Brusel má, jak tvrdí komisařka pro rozpočet Michaele Schreyerová, vyjednanou částku ve svém rozpočtu připravenou. Přes to se pro ty, jimž je určená, může stát jen neuchopitelnou fatou morgánou.

"Vzhledem k nepřipravenosti ČR není vyloučeno, že od počátku budeme v Unii čistými plátci," podotkl nedávno při zahájení diskuse o cílech, které chceme v Unii především sledovat, místopředseda ODS a lídr její kandidátky pro volby do europarlamentu Jan Zahradil. Je příznačné, že se mu nikdo nesnažil oponovat. I ve vládních stranách a ve vládě samé si už spočítali, že jistých je jen 9,6 miliardy tzv. kompenzací, které přijdou v hotovosti a lze je použít na cokoli. Vše ostatní má háček. A čím víc se blížíme 1. květnu, tedy datu vstupu do Unie, je jasnější, že jde spíš o pořádný hák, a to ryze české výroby.Zemědělci mají sice slíbené 3,2 miliardy, ale ještě není vytvořená a v Bruselu akreditovaná česká platební agentura. Ta jediná jim bude moci finance rozdělovat. Brusel navíc už předem varoval, že schválí jen takovou strukturu, zaručující naprostou průhlednost toků peněz, které přes agenturu půjdou. Ministerstvo zemědělství sice stále dokola tvrdí, že do vstupu bude vše hotovo - ale měsíc před oním datem ještě hotovo není. Výmluva, že času je dost s ohledem na to, že zemědělské platby vyplácí Unie až zpětně, tedy za letošek až v příštím roce, neobstojí.

Jistá naděje je ještě na vyčerpání 5,8 miliardy z položky "předvstupní pomoc", na něž byly připraveny projekty v rámci programů Phare, ISPA a SAPARD, kterými Unie pomáhala kandidátům v přípravě infrastruktury, reformě venkova či školení pracovníků. Ale i tady může vzniknout zádrhel - jako letos v lednu, kdy v Bruselu uvízly neproplacené faktury za 473 miliónů korun, podle ministra zemědělství Jaroslava Palase vinou nefunkčnosti unijního informačního systému. Přitom až do konce loňského roku financoval Brusel ze zemědělského fondu SAPARD bez problémů téměř 700 projektů.

Velký otazník je ovšem zejména nad čerpáním 5,4 miliardy ze strukturálních fondů. Unie sice vyzvala, aby obce či firmy projekty v jejich rámci předkládaly hned od začátku roku, čímž by si zajistily přísun peněz bezprostředně po vstupu, ale dobrý úmysl Bruselu v Praze nenašel věcnou odezvu: projekty se předkládat nemohou, protože pro to v příslušných českých institucích stále nejsou potřebné příručky, úředníci nedokáží poradit a kraje a obce navíc většinou nevědí, kde sehnat peníze na pětadvacetiprocentní až padesátiprocentní spolufinancování.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce první výzvy k podávání projektů zveřejnit až těsně před vstupem do EU, jenže peníze dá Brusel jen na zaplacení faktur za už vykonané práce na projektu. Že přijdou letos, je tedy spíš vidina než šance. Zcela v plenkách či spíš neexistující je příprava projektů na snížení nezaměstnanosti, tedy na rekvalifikace a vytváření pracovních příležitostí zejména v krajích, kde je nejvyšší počet lidí bez práce. Podle výzkumů ale kraje neprojevují o projekty na rozvoj lidských zdrojů zájem a tvrdí, že zajišťováním zaměstnanosti se musí zabývat centrum, tedy především Škromachovo ministerstvo práce a sociálních věcí.

"Situace není až tak neobvyklá. Rakousko v prvním roce po svém vstupu do Unie v roce 1995 nezískalo zf ondů EU téměř nic a prakticky žádný členský stát dodnes nedokáže vyčerpat celou vyjednanou částku," utěšují bruselští úředníci. Jenže Rakousko vědělo od počátku, že bude Unii víc peněz dávat, než z ní dostane, patří mezi bohaté členy EU.U nás mnoho institucí či obcí začalo počítat s těmi unijními, přemýšlet, jak na ně dosáhnout, vymýšlet projekty, shánět spolufinancování. A narazily na neschopnost, lenost a nepružnost státní administrativy v širokém smyslu slova. Ostatně tu nám Brusel vytýká od začátku. Smutné je, že se teď zejména její vinou začíná rozplývat vidina unijních miliard.

26.03.2004 - Jaroslav Palas

Cesta pouští a peníze z Unie

Polemika

S podivem jsem si několikrát přečetl středeční příspěvek paní Heleny Landovské s titulkem "Česká fata morgána a peníze z Unie". Musím konstatovat, že z jejího vyjádření může mít čtenář pocit zbloudilce na poušti omámeného přízrakem faty morgány, bez schopnosti rozpoznat realitu. Ačkoliv se v příspěvku dotkla více oblastí, soustředím se pouze na ty, kterými zkresluje činnost ministerstva zemědělství.

Zaráží mě, že sama při své cestě pouští nedokázala najít tak zřetelnou a každému přístupnou oázu informací, jakou je samotné ministerstvo. A co víc, zřejmě nenašla ani plné měchy vody ve svých zásobách. Sama sebe tak vrhla do pomalého a krutého týrání žízní. Exotické přirovnání vysvětlím. Ministerstvo se k budování platební agentury vyjadřuje přímo a pravdivě. Avšak já ani nikdo z mých kolegů nebyl paní redaktorkou požádán o poskytnutí informací. Proto opakuji. Zpoždění existuje, včas bylo zachyceno a pro následné práce byl stanoven přísný časový harmonogram, který je důsledně plněn.

Podmínky akreditace jsou nám jasné, a tak byl vybrán a proškolen personál, finišují práce na technickém a technologickém zázemí, v návaznosti probíhají jednotlivé externí audity připravenosti. Závazek plnohodnotné, funkční a čitelné platební agentury ke dni vstupu splníme.Do konceptu selhání státní správy se zřejmě nehodilo ani reálné vysvětlení zpoždění výplat pro oprávněné příjemce SAPARD. Věřte, nevěřte - chyba je skutečně na straně EU a kolapsu jejího informačním systému. Pro všechny dotčené subjekty proto jsem minulý týden vyjednal poskytnutí mimořádné půjčky ze státního rozpočtu.

Mimochodem ve využití programu SAPARD byla Česká republika ze všech kandidátských zemí nejlepší, ač i za jeho spouštění a realizaci jsme byli z jakési skepse či setrvačnosti kritizováni. Proto považuji slova o nepřipravenosti přednesená paní Landovskou za zpestřující frázi. Jsem si dobře vědom, že střelba do terče jménem státní správa je velmi poptávána a vděčně přijímána.

Pravdou je, že již nyní komunikujeme s potenciálními příjemci evropských peněz, a to jak z řad podnikatelů, tak z řad představitelů měst, obcí a regionů. Nepochybně tak první finance obdrží již letos. A co víc, měšec není rozdělen na kalendářní roky a lze z něj čerpat i později - zde je šance pro ty pomalejší a opatrnější.

A plné měchy vody? Prvním z nich je můj několik dní starý článek, ve kterém jsem se ke zmíněným tématům vyjádřil, a to přímo v tomto deníku. Tím druhým je má tisková konference s ústředním tématem připravenost instituce na vstup do EU, která se uskutečnila jen jediný den před vydáním článku.

(Autor je ministrem zemědělství ČR)

26.03.2004 - Helena Landovská

Ministrovy ne docela plné měchy

Polemika

Reakci ministra Jaroslava Palase z věcného pohledu příliš nechápu. Článek, jenž se mu tak nelíbí (ani jiné, jež jsme k problémům kolem čerpání peněz z Bruselu přinesli), totiž ani v nejmenším netvrdil, že by právě jeho resort neudělal kus práce s využitím programu SAPARD (unijní pomoc zemědělství).

Právo navíc mnohokrát loni informovalo, že komisař pro zemědělství Fischler i bruselští experti Prahu ve využívání SAPARD hodnotili jako nejlepšího z nováčků. Uvedla jsem i to, že Brusel vinou svého informačního systému nedodal letos právě v rámci SAPARD peníze na probíhající projekty a že právě ministerstvo zemědělství situaci zachránilo z vlastního. Zřejmě to ministrovi uniklo, jinak si jeho výtky o údajném zkreslování neumím vysvětlit.Problém ale vidím kolem české platební agentury. Je holým faktem, že na generálním ředitelství pro zemědělství v Bruselu koluje čerstvá tabulka o připravenosti nováčků. Českou připravenost v zemědělství hodnotí Brusel na 55 procent. Tedy téměř jen jako poloviční. Ve srovnání s ostatními to sice není špatné skóre, jen Slovinsko (70 proc.) je lepší. Jenže to není žádný důvod k jásotu. Spíš k zamyšlení, proč už nejsme dál. Proč jsme promarnili tolik času. Tuto otázku si ministr Palas ve svém básnivém textu s měchy a putováním pouští neklade.

Česká platební agentura bude podle všeho do vstupu nakonec hotova. Ministerstvo se nepochybně bude snažit splnit i ostatní nedodělky v připravenosti. Problém je v tom, zda vše narychlo ustavené bude 1. května nejen existovat, ale i fungovat, a v jaké kvalitě.Podle zkušenosti bruselských expertů právě s tím často bývá problém a některé členské státy dodnes nedokáží vyčerpat plánované peníze, nebo je musejí vracet, pokud je použily jinak, než je povoleno. Proč se nepoučit z chyb druhých? Není jistě vyloučeno, že Česko bude výjimkou. To ale ukáže až čas. A také kontrola, kterou Evropská komise chystá ve všech nových členských zemích letos na podzim. Pokud zjistí nedostatky, může to viníka postihnout právě finančně.

Navíc: každé opožďování nováčka v přípravě budí v Bruselu podezření ze snahy nějak povinnost obejít. Proto se při kontrole tak zaměřuje právě na to, co bylo horkou jehlou došito až na poslední chvíli. Proto také Brusel v kritickém dopise Prahu nyní důrazně upozornil, že mimo jiné právě s platební agenturou pro zemědělství je ve skluzu.Měchy vody či dobrých informací, o kterých se Jaroslav Palas múzicky rozepisuje, tedy nejsou plné až po okraj, jak ostatně sám přiznává. Až v tak zásadním rozporu tedy vlastně nejsme. Já se ale cítím povinna přinášet čtenářům vedle dobrých informací i ony kritické a varovné - času na nápravu je do 1. května velice málo.