Místo ministra zemědělství musel ostrou debatu absolvovat náměstek

Bývalý okres Děčín zažil za posledních deset let podle zemědělců největší propad zemědělské výroby v zemi. Jak proměnit ladem ležící půdu v osetá pole a pastviny se včera radili místní statkáři ze zástupci ministerstva zemědělství. Porada se odpoledne ve Šluknově během veřejné diskuze změnila v ostrou a vzrušenou výměnu názorů. "Statek v Rumburku obdělával přes 12 tisíc hektarů půdy. Zhruba na čtyřech tisících hektarů byly obiloviny. Teď se osévá jen asi dvě stě hektarů a dobytek se také nikomu nevyplatí chovat," kritizoval včera u kulatého stolu stav šéf Krajské agrární komory František Loudát. K tvrzením, že stav lze rychle změnit, se staví skepticky.Proti jeho názoru se staví náměstek ministra zemědělství Rudolf Jánský, který na setkání nahradil ministra Palase odvolaného do Bruselu."Nemyslím, že jde o kritickou situaci. Jen by se zdejší zemědělci měli zaměřit na takové činnosti, které zde nabízí příroda," oponoval Jánský. Podle jeho názoru jsou ve Šluknovsku podmínky především pro chov dobytka. "Chybí ale i následná drobná výroba a zpracování produktů," uvedl Jánský. Zároveň odmítl tvrzení, že v zemi je málo dotačních programů na jejich podporu. Právě do těchto programů by se podle něj měli zemědělci zapojovat.Podle informací děčínské zemědělské agentury vzniklo mezi lety 1993 a 1997 ve Šluknovsku šest menších pekáren, z nichž dnes funguje jediná. Uzeniny zde teď nevyrábí nikdo. Proč se podnikatelé nechtějí pouštět do takové výroby, vysvětloval jeden z větších sedláků v kraji Bohumil Ječmínek. "V době kdy všichni šetří si asi každý raději koupí párek v supermarketu, než aby se plahočil k uzenáři, kde stojí dvakrát tolik, protože levněji se vyrobit nedá," řekl.Jánský také podle Ječmínka nedokázal vysvětlit, jak výrobu ze zemědělských produktů v regionu zatraktivnit. Na otázku výkupů jen krčil rameny. Sedlák Ječmínek přitom jen kroutí hlavou při popisování cen. "Mám devět set ovcí a žiji jen z dotací na omezení produkce masa. Jehně stálo před dvaceti lety dvanáct set a teď za něj dostanu o tři stovky více. Cena vlny spadla ze sto padesáti na dvacet korun a nemá cenu jí prodávat," stěžoval si Bohumil Ječmínek.Podle Loudáta je budoucnost zemědělství Děčínska spojena s možnostmi, jak se dostat k dotačním titulům Evropské unie a postojem bank. Slova, že sedlákovi nikdo peníze na novou techniku nepůjčí a sám je nevydělá, se totiž nesla celou diskuzí.