Mléko a výživa obyvatel ČR

18.05.2000 | Odborné konference

Jan Drbohlav

Výzkumný ústav mlékárenský

O významu mléka ve výživě obyvatel ČR není, přes některé zpochybňující hlasy, pochyb. Mléko a mléčné výrobky zaujímají přední místo ve spotřebním koši našich obyvatel i přes určitý pokles spotřeby ( o cca 25 % ) v posledních letech, který začal po zreálnění cen v roce 1991. Nyní je spotřeba mléka a mléčných výrobků přepočtená na mléko v naší republice asi 200 l/osobu a rok. Před rokem 1991 se tato spotřeba pohybovala mezi 240 - 250 l/osobu a rok. Spotřebu jednotlivých druhů výrobků v ČR ukazuje tab.1.

Tabulka1: Vývoj spotřeby dle vybraných výrobků na 1 obyvatele v kg

Výrobek / rok	1989	1991	1993	1995	1996	1997	19981)
Mléko konzumní celkem	91,4	87,4	75,2	66,7	60,5	59,6	60,0
Sýry	7,8	7,4	6,1	6,5	8,4	8,6	8,7
Tvarohy	5,1	2,6	2,4	2,8	2,9	2,9	3,2
Mléčné konzervy	6,0	7,0	4,2	3,8	3,7	3,2	3,0
Ostatní mléčné výrobky	27,5	29,3	21,8	20,6	21,5	22,0	21,5

Pozn.: 1) - odhad ČSÚ

Z tabulky je zřejmé, že celková spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR proti předcházejícím letům významně poklesla a že je v současné době podstatně nižší než ve vyspělých evropských zemích s obdobnými stravovacími zvyklostmi. Nejvyšší spotřeby jsou ve Švédsku a Finsku, zatímco nejnižší jsou ve státech jižní Evropy - v Řecku a Portugalsku (viz tabulka 2 ).

Tabulka 2: Průměrná spotřeba jednotlivých druhů mléčných výrobků v zemích EU v kg na osobu a rok

-	tekuté mléko	jogurty	Sýry
Irsko	196	-	8,1
Finsko	180	37	16
Dánsko	137	14	17
Švédsko	150	-	16,6
Francie	94	18	24
Německo	90	15,2	20
Portugalsko	88	-	7
Itálie	77	5	16,4
Řecko	47	-	20

Z uvedených údajů vyplývá, že náš spotřebitel s ohledem na obdobné stravovací vlastnosti a konzumaci mléka a mléčných výrobků před 10 lety by mohl při vyrovnání své kupní síly a struktury svých příjmů a výdajů v budoucnu spotřebovat více především kysaných mléčných výrobků a sýrů. Mlékárenský průmysl a obchod by tomuto očekávání měly vyjít vstříc především kvalitou svých výrobků a jejich atraktivností - tedy i nabídkou chutných, cenově dostupných a zajímavých výrobků.

Je zde i další závažný důvod ke zvýšení konzumace mléka a mléčných výrobků vyplývající opět ze zdravotních dopadů takové konzumace. Český statistický úřad získává sledováním rodinných účtů cíleně vybraných 2000 domácností údaje o výživové situaci v domácnostech. Některé z těchto údajů jsou uvedeny v tabulce č. 3 (vybráno ze studie “Výživová situace v domácnostech, 1998”, autoři ing.J.Kušiak, CSc. a MUDr.I.Kušiak ).

Tabulka 3: Nutriční hodnocení spotřeby potravin v domácnostech zaměstnanců

v roce 1998

Potraviny	Spotřeba g / den	Energie kJ	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Ca mg
Maso vepřové	55,5	589	5,7	13,1	0,0	5
Maso hovězí	20,6	136	2,8	2,4	0,0	2
Uzenářské zboží	54,8	658	8,6	13,6	0,1	19
Drůbež a drůb.výr.	43,0	154	5,2	1,6	0,1	7
Ryby a rybí výr.	14,0	79	1,9	1,2	0,2	6
Máslo	8,7	247	0,1	6,5	0,0	2
Vejce	35,3	178	3,3	3,2	0,2	17
Mléko konzumní	174,7	318	4,9	3,1	7,6	196
Sýry	22,0	226	4,3	3,9	0,3	109
Ostatní ml.výr.	60,8	327	5,4	5,4	5,3	110
Chléb	133,6	1256	9,8	1,6	61,7	31
Těstoviny	22,3	336	2,6	0,7	15,9	6
Rýže	12,0	162	0,9	0,0	8,6	3
Brambory	204,5	440	2,4	0,3	24,3	18
Čerstvá zelenina	139,6	154	1,8	0,3	7,1	39
Čerstvé ovoce	93,4	199	0,4	0,3	11,4	9
Cukr	34,0	561	0,0	0,0	33,5	0
Nealko nápoje	268,1	326	0,1	0,0	20,2	9
Pivo	171,2	276	0,6	0,0	5,9	15
Průměr.denní dávka	-	11 164	83,2	105,2	353,9	755
Výživová norma	-	9 840	75,8	71,0	348,0	903
Plnění výživ.normy ( % )	-	113	110	148	102	84

Z tabulky je vidět, jak jsou procentuálně naplňovány některé výživové parametry v daných letech. Téměř ve všech parametrech obyvatel ČR přeplňuje výživovou normu, ale je alarmující, že nejsou naplněny potřeby vápníku ( a dále některých vitamínů, především vitamínu C - viz studie “ Výživová situace…” ). Autoři studie však konstatují, že v posledních pěti letech dochází z pohledu zdravotního ke zlepšování naplňování výživových parametrů a ke zlepšování jejich struktury.

Mléko a mléčné výrobky včetně másla tvoří 13 % hmotnosti stravy na osobu a den, tj. 10% energetické hodnoty. V položce vápník dodává mléko 300 mg, tj. 40 % veškerého příjmu vápníku, dalšími donory jsou obiloviny (11 %) a zelenina a ovoce (13 %). Deficit denní dodávky vápníku lidskému organismu v ČR je minimálně 20 - 30 %, podle některých lékařů dokonce 40 %. Chceme-li zvýšit denní dodávku vápníku, není jiné cesty než zvýšit konzumaci mléka a mléčných výrobků, které jsou největším zdrojem vápníku .

Aby byl zajištěn příjem vápníku v doporučené úrovni, je třeba zvýšit jeho příjem o 140 mg na den a osobu. Kdybychom chtěli krýt tento příjem pouze zvýšením příjmu mléka a mléčných výrobků, znamenalo by to zvýšit jejich spotřebu v současné struktuře cca o 50 %, což je nejen nereálné, ale i nežádoucí, protože by se enormně zvýšila dodávka energie a dalších složek živin.

Rozumné řešení tedy spočívá ve zvýšeném příjmu nejen mléka a mléčných výrobků, ale i dalších potravin s relativně vysokým obsahem vápníku, například 40 % chybějícího vápníku dodat mlékem a mléčnými výrobky, 40 % zeleninou a ovocem a 20 % ještě jinými zdroji. Zelenina by částečně pokryla deficit vápníku a při tom by zásadně nezvýšila příjem energie.

Podle tohoto schématu by požadované zvýšení příjmu vápníku o 56 mg na den a osobu představovalo zvýšení roční spotřeby mléka a mléčných výrobků na 225 l na osobu a rok (přepočteno na mléko ). Podle dat sledovaných nákupů ( studie “ Výživová situace…”) by to znamenalo zvýšit nákup mléka a mléčných výrobků o 20 %.

Lze tedy konstatovat, že mléko a mléčné výrobky jsou významnou , vyváženou a v jistém smyslu i nezastupitelnou součástí výživy.

Tisk