Mléko i skot putuje za hranice. Rozhodla cena a spolehlivost

Jedním z mála chovatelů dojného skotu na Rakovnicku je Družstvo vlastníků Agro Malinová. Smlouva se soukromou mlékárnou v Německu přinesla chovatelům slušnou výkupní cenu za litr mléka. Nyní dostávají devět korun. Mléko dodávají přes Mlékařské hospodářské družstvo střední Čechy Benešov do zmiňované soukromé mlékárny v Německu (dřívější vlastník mlékárny Kralovice, která se předloni zavřela, pozn. red.).

Podle předsedy družstva Jiřího Růžičky je devět korun za litr celkem slušná cena: 
„V prosinci dosáhla dokonce devět korun patnáct haléřů za litr. Co jsme podepsali smlouvu s německou mlékárnou, funguje to zatím dobře.Teď záleží na tom, jak dlouho to vydrží. Aby to nebylo jen pár měsíců a pak abychom zase neprodělávali."

Chovatelé dodávají denně zhruba tři tisíce litrů a s mlékárnou podepsali dlouhodobou smlouvu na sedm let. Minimální a maximální cenu za mléko však nezaručuje. Ta se mění každý měsíc. Určuje ji jednak obsah tuku a bílkovin, tady dosahují 3,90 procent bílkovin a 4,34 procent tuku v litru mléka, to znamená zařazení v nejvyšší třídě. A odvíjí se také podle výkupní ceny v Bavorsku.

V Malinové chovají zhruba 400 kusů českého strakatého skotu, z toho 165 krav a 80 býků. Pouze dojnice, které mají problémy s reprodukcí, zapouští masnými plemeny. Potomci od nich jdou pak jen do výkrmu, nebo je prodají jako zástavová zvířata na pastvu. Díky příznivé ceně za mléko plánují chov skotu rozšířit. „Na jaře začneme se stavbou lehké haly s výběhem na suchostojné krávy. Chtěli bychom mít alespoň 180 až 190 krav, " vysvětloval zootechnik Jaroslav Valach. Veškerá zvířata jsou tady ve volném ustájení. Mladý skot a telata chovají venku. Dojí v dojírně, kde pracuje na směně jedna dojička.

Stejně jako mléko putují 
z Malinové výhradně do zahraničí také jatečná zvířata. Rozhoduje o tom cena. Ta se u býků pohybuje kolem padesáti korun za kilogram, třicet sedm korun u krav a třicet devět u jalovic.

„V loňském roce bylo za býky ještě o něco více. Kromě jatečných zvířat jde od nás za hranice také zástavový dobytek. Rozhoduje samozřejmě cena a také jistota, že nám za zvířata zaplatí. Tu jsme u okolních masokombinátů neměli," zkonstatoval Růžička.

Býci dostávají pouze jádro, kukuřičnou siláž a slámu

V Malinové dosahují dlouhodobě slušných výsledků jak 
v mléčné užitkovosti, tak i ve výkrmu býků. Přírůstek býků ve výkrmu vychází 1,65 kg. Na jatka dodávají býky o hmotnosti až 680 kg ve stáří sedmnáct až osmnáct měsíců.

Užitkovost krav je 7 700 litrů za uzavřenou roční laktaci. 
V krajské plemenářské soutěži měli dojnici na prvním místě za celoroční užitkovost. Jalovice skončila druhá.

Býci dostávají pouze jádro, kukuřičnou siláž a slámu. „Senáž jsme nikdy býkům nedávali. Navíc nyní s ní musíme šetřit. Vloni proti předchozím rokům jsme kvůli holomrazům a suchu sklidili tak polovinu plodin vhodných do senáže. Proto ji nyní dostávají jen krávy, co dojí," vysvětloval zootechnik Valach.

Současné přírodní podmínky zatím slibují lepší výnosy krmných plodin.Na podzim jsme ještě pro jistotu zaseli směsku hrachu 
s pšenicí," uzavřel Jiří Růžička.

Autor: Šárka Hoblíková

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info