Mongolským pastevcům hrozí smrt hladem

Mongolským pastevcum hrozí smrt hladem

Ulánbátar, Praha - Obraz zkázy a zmaru dnes poskytuje pohled na nekonecné mongolské stepi. Hromady mrtvého dobytka se vrší, kam až oko dohlédne, pastevci strádají treskutými mrazy a do jejich jurt se vkrádá hlad. "Mongolsko celí nejhorší katastrofe za poslední pulstoletí," sdelila agenture Reuters Linda Demersová z Rozvojového programu OSN pro tuto zemi v srdci Asie. "Stovkám tisícum pastevcu hrozí smrt hladem," varovala. Kruté mrazy a ve zdejších koncinách nevídané snežení už usmrtily pres 1,5 milionu kusu dobytka. Další tisíce zvírat hynou každý den. "Putoval jsem se svým stádem koní skoro dve stovky kilometru, abychom našli alespon trochu trávy," stežoval si redaktorovi BBC Chinbijá, arat kocující v oblasti Mongolského Altaje. "Kone se zoufale snažili odhrabat nohama tvrdou ledovou krustu pokrývající step, ale vespod nenašli skoro nic," dodal. Teploty se v Mongolsku již mesíce drží dvacet i více stupnu pod nulou a i zvírata, která dosud prežila, jsou nesmírne oslabena. Navíc se milionum koní, ovcí, jaku, hovezího dobytka, velbloudu a koz nedostává potravy, zvlášte na severozápade, ale i ve stredních a jižních oblastech zeme. Celé lonské léto totiž panovalo znacné sucho, tráva uschla a místo celých chomácu štavnaté zelene dobytek narazí jen na udusanou zem. Ješte pred pár mesíci patrilo Chinbijáovi zdravé petisethlavé stádo a zdálo se, že jeho rodinu cekají už jen dobré casy. "Ted mi zustalo necelých dve ste kusu. Nestane-li se zázrak, ani ony neprežijí," sveroval se se svým trápením jednomu z pracovníku Cerveného kríže. Chinbijá už nevlastní jediného kone. "Vubec poprvé za triapadesát let svého života se bez nich musím obejít. Copak Mongol muže žít bez kone?" tázal se bezmocne. Podobne hovorí i ostatní pastevci. "Prišla jsem o všechna zvírata. Nezbyla mi jediná kráva, jediná koza, abych se aspon mohla napít mléka," bedovala sedmasedmdesátiletá Ceren. Zeme v centru Asie má rozlohu rovnající se témer polovine Indie, žije v ní však pouhých 2,5 milionu obyvatel. Z nich nejméne tretina se živí pastevectvím. "Prechod z komunismu na tržní hospodárství situaci ješte zhoršil," tvrdil agenture AP kocovník Sandžá. "Pocet pastevcu v posledních letech vzrostl. Poté, co vláda privatizovala stáda, se mnoho lidí domnívalo, že na dobytku rychle zbohatnou. Málokdo z nich ale tušil, co stáda potrebují, a práve to ted ciní katastrofu ješte horší." Irdžil, mongolský pracovník Cerveného kríže, má strach, že v nejhure postižených oblastech zeme zavládne hlad. "Život tisícu kocovnických rodin je ohrožen, stejne jako celá ekonomika zeme. Ve mestech s toupají ceny základních potravin a šírí se chudoba. Bude nám trvat nejméne deset let, než se z této rány vzpamatujeme," rekl pro agenturu Reuters. Mezinárodní Cervený kríž žádá svet o naléhavou pomoc Mongolsku. Tvrdí, že nejméne 300 000 lidí na venkove hladoví a behem príštích mesícu muže být ješte hur, nebot chladné jarní vetry mohou mezi oslabenými stády dokoncit zkázu. Celkový pocet dobytka dosahuje v Mongolsku asi 33,5 milionu. Tedy zhruba trináct kusu na každého obyvatele. "Pastevectví, jež je úhelným kamenem našeho hospodárství, hrozí smrtelné nebezpecí," prohlásil sám mongolský prezident Nacagín Bagabandy. Meteorologové navíc varují, že nejméne do kvetna se mongolští pastevci nedostanou ze spáru zimy.

LADISLAV KRYZÁNEK