Moravskou slivovici ohrožuje virus šarky a předpisy EU

Moravskou slivovici ohrožuje virus šarky a predpisy EU

Obrovské starosti pridelává pestitelum švestek virus šarky, který plošne napadá stromy na celé Morave.

Predevším vetší výrobci tradicní slivovice na Morave zacínají kvuli rozmnožené šarce sahat po plodech z dovozu - hlavne z Madarska, Ukrajiny, Polska, prípadne Slovenska. To se ale odráží na kvalite a chuti oblíbeného nápoje. Není to však jediné nebezpecí, které ceské slivovici hrozí, postup výroby se totiž nelíbí komisarum Evropské unie. Obrana proti šarce je velice obtížná, mnohde podle odborníku dokonce témer nemožná. Ubránit slivovici pred byrokraty však bude možná ješte problematictejší. EU totiž uznává pod znackou slivovice nebo také slivovitz jen ten alkohol, který vzniká pouze destilací švestek. U nás se ovšem vyrábí z vysoce aromatických švestek a pred druhou destilací je kvuli lepším chutovým vlastnostem pridáváno urcité množství lihu. Práve toto pridání dalšího alkoholu je kamenem úrazu.

Jedinou obranou je izolace

Plody, ze kterých se slivovice vyrábí, ohrožuje virus šarky. Podle specialisty na onemocnení ovocných stromu Petra Ackermanna ze Státní rostlinolékarské správy (SRS) v Brne se infekce prenáší predevším roubem, podnožemi a mšicemi. "Oficiálne byla zjištena šarka na našem území až v roce 1952, ale je pravdepodobné, že zde byla již po první svetové válce. Projevuje se tím, že plody predcasne dozrávají, opadávají a na švestkách jsou videt takové neštovicné propadliny," ríká specialista s tím, že jedinou obranou je izolace, zdravý výsadbový materiál a úcinná ochrana proti mšicím. Proti šarce však neexistuje žádný úcinný postrik. U mladého stromu je nejjistejší vykopat ho a spálit. "Izolace však napríklad na Valašsku, kde je veliké plošné zamorení, neprichází v úvahu. Jednou z možností je pestovat tzv. tolerantní odrudy, zejména nekteré jugoslávské nebo bulharské. Na tech se šarka neprojevuje tak drasticky," míní Ackermann. "Bohužel dosud velmi rozšírená a kvalitní odruda Domácí velkoplodá je k šarce velmi citlivá, žádná z tolerantních odrud se jí ale nevyrovná. Vetšina odborníku z rad fytopatologu je presvedcena, že i u tohoto druhu existují v nekterých výsadbách jedinci tolerantní nebo i rezistentní k šarce," tvrdí Zdenek Trcálek ze vsetínské pobocky SRS.

Horší než AIDS

Šarka se objevuje predevším v oblastech kolem Stredozemního more, v afrických a asijských zemích, její výskyt byl zaznamenán i v Jižní Americe. Také CR je považována za jedno z nejkrizovejších teritorií. Nekterí majitelé pálenic a výrobci slivovice považují šarku za nejvetší katastrofu století, jiní k problému pristoupili tržne. "Musíme se s tím nejak vyrovnat. Bereme tedy švestky z Ukrajiny, Madarska, slovenské Myjavy nebo Polska. Je tam sice rozdíl v chuti, ale pridáváme k nim cást našich zdejších švestek, a tak se to snažíme dohnat," ríká Vladislav Jarošek, majitel mutenické likérky a velecké pálenice. Mnohem více však pocitují infekci šarky provozovatelé tzv. pestitelských pálenic, kam prijíždí sami pestitelé s ovocem, aby si na míste nechali vypálit vlastní alkohol. "Kleslo to tak o tri ctvrtiny. Víte, my Valaši ríkáme, že šarka je pro nás horší než AIDS," dodává Pavel Cervenka z pálenice ve Valašských Príkazech.