Moravští vinaři rychle odhalili, co se nosí v Evropě

Němec Jurgen von den Mark je jedním ze sta lidí na světě, kteří si mohou za jméno připsat titul Master of Wine. Patří mezi naprostou špičku mezi degustátory. Své smyslové buňky o víkendu v Pavlově na Břeclavsku propůjčil osmi moravským vinařským podnikům sdruženým do skupiny V8. Ochutnal a zhodnotil sto třicet jejich vín a prozradil, jak by asi obstála na světových trzích. Víno popisuje obraty, za které by se nemusel stydět ani básník, a přiznává, že dnes tolik módní sladkávína příliš nemusí.

Překvapila vás něčím moravská vína?

Až dosud jsem českou a moravskou produkci vůbec neznal, takže to bylo moje první setkání s moravskými víny. A byl jsem jimi velmi překvapen ze dvou důvodů. Jednak tím, jak blízko svým charakterem mají k vínům rakouským. A překvapili mě také místní výrobci vín. Dokázali velmi rychle odhalit, co se nosí v Evropě. Obdivuhodně se dokázali zorientovat, co se nosí na mezinárodním poli.

Ochutnal jste přes stovku vzorků. Která odrůda je z vašeho pohledu moravskou špičkou?

Našel jsem tady bezvadný ryzlink. Je příjemně čistý a jsou na něm patrné všechny prvky charakteristické pro tuto oblast, pro tento region. Má i takzvané „mezinárodní porozumění“. To znamená, že by se se vší pravděpodobností prosadil i na zahraničních trzích. Bohužel byla degustace anonymní, takže netuším, od kterého vinaře toto skvělé víno bylo.

Jak by moravská vína obstála v mezinárodní konkurenci?

Momentálně nemá téměř jediné z nich šanci obstát. Samozřejmě až na několik výjimek. Moravská vína jsou příjemná. Ale ze zkušenosti mohu říct, že u zahraničních konzumentů by podle všeho neuspěla.

Proč ne? Co je na nich špatného?

Nejsou špatná. Nechci, aby mé hodnocení vyznělo negativně. Jsou chutná a příjemná. Ovšem spíše v moravském měřítku. Na mezinárodním trhu s vínem jsou trochu jiná kritéria. Moravská vína jsou jednoduše stavěná spíše na české a moravské chutě.

V čem se tedy chutě Moravanů konkrétně liší od chuti ostatních Evropanů?

Na Moravě preferují vína na můj vkus příliš sladká a orientovaná na primární buket. První dojem je dobrý. Ale výrobci vín zatím nejdou do jemné struktury, kterou upřednostňují evropští konzumenti. Tam se lidé soustředí na jemné detaily.

Na zahraničních výstavách vín jsou ale moravská vína poměrně úspěšná. Proč si myslíte, že se od vín z evropských zemí tak liší?

Pořád je tady jakási propast. Zřejmě tkví i v rychlosti, s jakou se moravské vinařství rozvíjí. To, co ostatní ve světě ve vývoji ušli za třicet let, moravská vína stihla za pouhých deset roků. A možná, že to není tak úplně správné. Je třeba se začít soustředit i na detaily a trochu je doladit.

Existují i ve víně módní trendy? Co je právě teď na špici?

Módní trendy vždy existovaly a existují. Ale mění se velice rychle. Než se jimi člověk začne vážně zabývat, už je v módě zase něco jiného. Teď momentálně však jednoznačně vedou růžová vína. Mezi konzumenty je o ně obrovský zájem. A na mnoha vinařských trzích také nabývá na intenzitě trend červených vín. Zájem je o vína, která jsou plná, která mají eleganci. Ta jsou v kurzu. Je to poměrně překvapivé. Až dosud vedla v oblibě spíše vína bílá.

Vinařským světem v poslední době nejvíce zahýbal úmysl Evropské unie zakázat doslazování. Vinaři tvrdí, že pak nebudou schopni konkurovat zemím s lepšími a slunečnějšími polohami vinic. Jak se na to díváte?

Myslím, že je tento zákaz správný. Řepný cukr víno zkazí. Doslova jej zfalšuje. Rozhodně bych doslazování také odmítl. Při výrobě vína se má pracovat s jeho vlastním cukrem, tedy s cukernatostí hroznů při sklizni. Pak už záleží na umění každého vinaře, jak si s tím produktem dokáže pohrát.

Ivana Solaříková,