MOSPILAN 20 SP - NOVÁ PERSPEKTIVA V OCHRANĚ ŘEPKY OZIMÉ

12.12.2001 | Odborné konference

KREJCAR Zdeněk

Sumitomo Corp.

Insekticidní přípravek Mospilan 20SP (výrobce Nippon Soda), distribuovaný v České republice firmou Sumitomo Corporation Praha, si v krátké době získal značný respekt na trhu přípravků pro ochranu rostlin. Jedná se o postřikový, systémově působící insekticid ve formě ve vodě rozpustného prášku. Účinnou látkou přípravku je acetamiprid patřící do skupiny tzv. neonikotinoidů, tato obsahuje kyanoamidinovou skupinu a vyznačuje se širokospektrálním působením v nízkých hektarových dávkách.

Mospilan 20SP působí velmi komplexně, systémově i translaminačně jako kontaktní a současně žaludeční jed. Z hlediska způsobu působení přípravku jenom velmi stručně. Acetamiprid blokuje nikotinový Ach - receptor v postsynaptické membráně nervového systému škůdců, současně zesiluje nervové podráždění škůdců tím, že plně přebírá a zesiluje úlohu Ach - receptoru.

Mospilan 20SP je systémem, po aplikaci je rychle transferován do nově narůstajících nadzemních částí rostlin, to je jedním z hlavních důvodů jeho vyrovnaného dlouhodobého reziduálního účinku proti širokému spektru živočišných škůdců.

Přípravek vykazuje velmi příznivé toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti, Mospilan 20SP je pouze velmi slabě toxický vůči volně žijícím teplokrevným zvířatům, užitečnému hmyzu včetně predátorů hmyzu škodlivého (Oligota sp., Phytoseilus persimilis, Amblyseius longispinosus aj.) a zejména, zvláště s ohledem na aplikaci v řepce ozimé, Mospilan 20SP je registrován jako relativně neškodný pro včely, nevykazuje kontaktní ani požerové negativní symptomy poškození včelstev při přímém zásahu ani při dodatečných náletech včel po aplikaci přípravku.

V současné době je přípravek registrován ve chmelu (mšice chm.), v bramborách (mandelinka br.), v okrasných rostlinách (molice skl., mšice), v ovocných sadech (mšice včetně vlnatky krvavé, obaleč jablečný), registrace v plodové zelenině (rajčata, okurky, paprika) proti mšici a molici skl. je otázkou nejbližší registrační komise, tj. do konce roku 2001.

A nyní k perspektivám. Vedle mnoha oblastí, kde je přípravek úspěšně testován (obiloviny, cukrová řepa, brambory - mšice) se jako nejperspektivnější jeví oblast ochrany řepky ozimé. Oficiálně bylo registrační řízení započato v jarní ochraně proti stonkovým krytonoscům a proti blýskáčku řepkovému, testování probíhá současně stran šešulových škůdců a podzinmí aplikace proti dřepčíkům z rodu Phyllotreta, krytonosci zelnému (Ceurorhynchus pleurostigma), dřepčíkovi olejkovému (Psylliodes chrysocephala) či housenicím pilatky řepkové (Athalia rosae).

Stonkoví krytonosci : Toto ošetření, které tvoří základ ochrany řepky a přináší i největší návratnost vynaložených investic, je samozřejmě i cílem Mospilanu 20SP, který je zde testován v dávkách 100, 120 resp. 140g/ha. Klíčovým aspektem bude vhodné načasování aplikace přípravku s ohledem na poměrně dlouhé období trvání náletů škůdců až 5 týdnů a současně využití dlouhodobého reziduálního účinku přípravku s perpektivou zachycení prvních 'podprahových' náletů blýskáčka řepkového. Přestože se jedná o dlouhodobě systemický přípravek, pokusy ukazují nemožnost pouze jednorázové aplikace na počátku náletu období s pokrytím celého období. Nejlepší se prozatím jeví posunutý termín aplikace (pol. dubna) v dávce 120g/ha s vysokou pravděpodobností zachycení i prvních náletů blýskáčka. Výhodou zůstává bezpečná klasifikace přípravku stran jeho vlivu na včelstva. Obecně přípravek vykazuje velmi dobrou účinnost na dospělce, nakladená vajíčka a líhnoucí se larvy, přičemž účinnost na vajíčka i larvy je vzhledem k systémovému působení lepší.

Blýskáček řepkový : Proti blýskáčku je přípravek zkoušen v dávkovém rozmezí 60, 80 a 100g/ha. Nespornou výhodou této aplikace je opět již zmíněná klasifikace přípravku stran vlivu na včely, prozatím ne zcela jasnou je oblast časování přípravku. Co je patrné z některých pokusů, je poněkud pomalejší 'knock-down' efekt přípravku, na druhé straně již po několika dnech se účinnost Mospilanu a standardních přípravků vyrovnává, časově dále pak plně ve prospěch Mospilanu. Druhým důležitým a dosud ne plně jasným aspektem je reziduální účinek přípravku na šešulové škůdce (krytonosec šešulový, bejlomorka kapustová) s využitím 'protiblýskáčkové' aplikace v období od žlutého poupěte do konce květu. Některé pokusy tuto skutečnost plně potvrdily, v odlišných podmínkách nikoliv. Částečným vysvětlením slabšího účinku v některých případech může být nedostatečná kontaminace semen řepky (jakožto potravního zdroje šešulových škůdců) systémovým přípravkem.

Podzimní aplikace : Její význam stále stoupá společně s rozšiřujícím se spektrem event. škůdců. Vedle patrně nejúčinnějšího moření však přímá chemická ochrana zůstává důležitým faktorem a její cílení by mělo směřovat od konce září do pol. října. Dosažené výsledky jsou prozatím pouze orientační s cílením na vynikající systémový účinek přípravku proti larvám krytonosce zelného a dřepčíka olejkového v dávkách 100 a 120g/ha.

Doposud dosažené výsledky přípravku Mospilan 20 SP v ochraně řepky proti živočišným škůdců nás opravňují v již započatém výzkumu pokračovat s nadějí, že v dohledné době tento přípravek více než vhodně rozšíří již delší dobu neměnnou nabídku v systému insekticidní ochrany řepky. O nových poznatcích na tomto poli budou pěstitelská veřejnost průběžně informována.