Možnosti obhospodařování travních porostů nevyužívaných na píci

Management of grasslands with no fooder utilization

J. Fiala

VURV Praha,VSTE 460 11 Liberec 11, Rolnická 6

Abstract:The real estimation of grasslands with no fodder utilization is 250-350 ths.ha. There are on the one hand areas left unused and on the other “treated” ones thanks to the grant policy of the state. Here is a spontaneous production of biomass, that isn´t used, but on the contrary it encumbers, because it makes worse the aspect and function of the woodet-agricultural country. In our research we are looking for balance between the accumulation of this plant biomass and its decay, but on condition that the mineralisation of organic mass and also the structure of resulting grasslands don´t interfere with environment.

Keywords:grassland, utilization

Současná situace ve stavech a rozmístění skotu v naší republice, mění způsob obhospodařování a nahlížení na travní porosty především z hlediska potřeby ovlivnit a zachovat jejich mimoprodukční funkce. Jde o ochranu půdy, vody, biodiverzity, tvorbu a ochranu krajiny a podporu rekreace. Celkově zaujímá travní biom 16 % výměry státu, ale v podhorských a horských oblastech je to téměř 40 %. Zde se spontánně produkuje velké množství biomasy, která je téměř z poloviny nepotřebná a bez ošetření zatěžuje životní prostředí.

Nejlevnější je píci zkrmit. Pokud ale není poptávka je třeba volit jiné způsoby obhospodařování. Modifikovaná pratotechnika (tj. technologie ošetřování pícninářsky nevyužívaných travních porostů) by měla v zásadě vycházet z potřeby ekologické stability a tedy rovnováhy mezi nárůstem travní biomasy a jejím rozkladem. Musí se ale dodržet podmínka, že mineralizace organické hmoty ani struktura výsledného porostu dlouhodobě nenaruší životní prostředí a voda procházející krajinou se co nejdéle zadrží, využije a odteče bez škodlivin.

Mimoprodukční ( ekologické )funkce travních porostů jsou nezastupitelné v oblastech ochrany vody a rostlinstva (100 až 150 tisíc ha) a v oblastech s extenzivním lukařstvím a pastvinářstvím hor a podhor (500 tisíc ha). Spočívají v ochraně vody, a to jednak kvalitativní (čisticí a biofiltrační - chrání prameniště a vodní toky) a jednak kvantitativní (retenční a akumulační schopnost, evapotranspirace, vyrovnání odtokových extrémů aj.). Dále v ochraně půdy - omezení až zabránění erozí, smývání pesticidů a hnojiv do vodních toků. Kořenová soustava půdu chrání, zlepšuje její strukturu, zvyšuje obsah humusových látek a tím i úrodnost. Při účelném ošetřování porostu zabraňuje rozšiřování plevelů, při dočasném uvedení orné půdy do klidu má funkci konzervační. Ekosystémy travních porostů jsou nesmírně bohatá společenstva rostlin, živočichů a ostatních organismů. V tom spočívá jejich další funkce

uchování četnosti druhů (biodiverzita). Každý extrém ohrožuje existenci druhů a společenstev, rozšiřují se původní plevele, např. šťovíky, ale i invazní druhy.

Modifikovaná pratotechnika v režimu ochrany vody a rostlin

Modifikovaná pratotechnika je technologie s využitím mulčování, resp. sečení. Samozřejmě nepoužíváme ostatní pratotechnická opatření, např. hnojení. Jde o udržení floristiky v přijatelném stavu, omezení nárůstu biomasy, ale podporování jejího rozkladu tak, aby uvolněné dusičnany nezatěžovaly podzemní vody. Rozhodující je stav pracovního ústrojí mulčovače, doba a četnost mulčování. Počet mulčování jsme v jednotlivých oblastech snížili z ekonomických důvodů ale tak, aby zároveň splnily účel.Pro ochranu vody, ale i půdy v krajině bude určující diferencovaný přístup podle botanického složení porostu, hydrogeologických a půdních podmínek:

1. Nezaplevelené porosty na svahu nad 7ş do přístupnosti mechanizace (nežádoucí druhy tvoří do 15 % projektivní dominance)

Jedenkrát mulčování v pozdějším termínu (konec července až začátek srpna), strniště 6 až 8 cm. Účelné bude lokálně likvidovat nežádoucí druhy v době intenzivního růstu před začátkem kvetení přípravky Roundup, Touchdown, event. mechanicky.

2. Zaplevelené porosty na svahu nad 7ş do přístupnosti mechanizace (nežádoucí druhy tvoří nad 15 % projektivní dominance)

Jedenkrát seč každoročně na začátku kvetení nežádoucích druhů, udržovat nízké strniště do 5 cm a hmotu odstranit, nebo 2 x mulčování-poprve vždy před květem plevelů.

3. Zaplavované porosty na rovině a mírném svahu do 7ş

1 x - 2 x seč v době vyschnutí, kdy stav terénu umožní vjezd mechanizace, hmotu odstranit

Pro ochranu rostlin, zvláště v chráněných územích, je třeba pravidelně odstraňovat nadzemní hmotu porostu v termínu vyhovujícím chráněným rostlinám. Je vhodné dodržet již dříve zavedený režim obhospodařování a postup konzultovat s pracovníky CHKO.

4. Zachování vzácných a ohrožených druhů rostlin

Sklizeň - jedenkrát šetrné sečení sekačkou, odstranění biomasy; termín a výška strniště se řídí podle výskytu druhů chráněných rostlin; odstranění náletů dřevin (po dohodě s pracovníky správy CHKO).

Modifikovaná pratotechnika v režimu nízkého produkčního potenciálu stanoviště

Tj. dříve jedno až dvojsečné louky, pastviny s výnosem kolem 2,5 t sena z hektaru, lze použít tyto způsoby ošetření:

1. Nezaplevelené travní porosty (zastoupení nežádoucích druhů do 15 % projektivní dominance)

Jedenkrát mulčovat v pozdějším termínu (konec července až začátek srpna). Při velmi malém podílu plevelů nebo po jejich likvidaci možno i jedenkrát za dva roky. Výška strniště 5 až 8 cm, rovnoměrně rozmístit řezanku na pokosu. Ojedinělé rostliny vytrvalých plevelů lokálně likvidovat chemicky nebo mechanicky (před květem).

2. Zaplevelené travní porosty (zastoupení nežádoucích druhů do 50 až 60 % projektivní dominance)

Dvakrát mulčovat v začátku květu nežádoucích plevelů (ve středních polohách do konce května, podruhé začátkem srpna), nízké strniště do 5 cm, co nejkratší řezanka, hmotu pravidelně rozprostřít. Porostu velmi prospěje jednou za dva až tři roky posekat a hmotu odstranit.

3. Extrémně zaplevelené porosty (výskyt nežádoucích úporných plevelů více než 50 až 60 % projektivní dominance)

Snažit se porost uvést do přijatelného stavu. Není-li to možné, alespoň dvakrát za rok mulčovat v době květu plevelů. Můžeme použít selektivní herbicid (pokud je alespoň 20 až 30 % trav), nejlépe dvakrát za rok. Dále přisít vhodné směsky, při první seči hmotu odstranit a plochu přihnojit (dávka do 50 kg N/ha), potom jedenkrát za rok mulčovat.

Modifikovaná pratotechnika v režimu středního produkčního potenciálu stanoviště

V oblastech středního produkčního potenciálu stanoviště, kde se dříve bez hnojení dosahovalo výnosu kolem 3,0 t . ha-1 sena, určují způsoby a termíny ošetřování tato hlediska: Množství zbytkové biomasy - část rostlin, která se sklízí - hospodářský výnos, představuje pouze 15 až 25 % z celkové biomasy. Největší hmotnost nadzemní biomasy je po odkvětu v začátku zrání semen, potom opět klesá. To svádí k pozdnímu mulčování, které si ovšem můžeme dovolit pouze na nezaplevelených porostech. Hlavní podíl ploch je zaplevelených a ty je třeba mulčovat v začátku květu, kdy je nejméně zásobních látek v kořenech a oddencích, ale ještě se nezačala tvořit semena.

1. Nezaplevelené travní porosty (dříve pastevní)

Byly dříve charakterizovány vyšším podílem jetele plazivého, vyšším obsahem dusíku a draslíku v půdě a ojedinělým výskytem šťovíků. Většinou byly neobnovované. Způsob ošetřování lze aplikovat pouze u porostů se zastoupením úporných nežádoucích druhů pouze do 15 % (malý podíl pampelišky, jestřábníku, kontryhele, řebříčku, jitrocele aj. neoznačujeme jako plevele).

První rok dvakrát mulčovat v době 25. až 30. května, 1. až 15.srpna, výška strniště 5 až 8 cm, krátká řezanka do 10 cm, pravidelné rozvrstvení mulče, druhý rok jedenkrát mulčovat v červenci.

2. Nezaplevelené travní porosty (dříve luční)

Dříve charakterizovány jednou až dvěmi sečemi, neobnovené, nebo jen výjimečně, podíl trav 60 až 80 %, zbytek tvoří hodnotné byliny, málo plevelů a jetelovin.

První rok jedna sklizeň kolem 15.června, výška strniště 5 až 8 cm, hmotu odstranit (při kompostování je výhodnější řezanka po mulčování).Druhý až čtvrtý rok jedenkrát mulčovat v pozdním termínu koncem července, začátkem srpna, výška strniště 5 až 8 cm, krátká řezanka, pravidelné rozmístění mulče. Střídání obměňovat podle vývoje porostu, užitečné by bylo lokálně ničit nežádoucí druhy (zádovým postřikovačem). Je dobré znát reprodukční systém rozhodujících druhů.

3. Zaplevelené travní porosty

Jde o dřívější nesprávně obnovované pastviny s nesečenými nedopasky a s velkým rozšířením šťovíků, popř. jiných plevelů. Dále opuštěné louky, dříve většinou obnovované, s výskytem nežádoucích druhů (např. šťovíků, třezalky skvrnité, pcháče). Může to být i samozatravněná orná půda. Pokud tvoří plevele do 50 % projektivní dominance, lze (podle zastoupení trav a ostatních bylin kromě plevelů) porost ještě zregenerovat a zachránit.

Jedenkrát seč (nebo mulčování) do začátku květu plevelů (asi do konce května), nízké strniště do 5 cm, hmotu odstranit. Druhé mulčování mezi 20.červencem až 10.srpnem, nízké strniště, hmotu pravidelně rozprostřít, krátká řezanka. Podle vývoje zastoupení druhů lze střídavě jednou asi za tři roky pouze jedenkrát mulčovat v době začátku květu plevelů.

4. Extrémně zaplevelené porost

Jsou-li úporné plevele zastoupeny více než z 50 % a nejsme schopni objektivně zničit plevele, obnovit porost nebo provést přísev, přistupujeme pouzek udržovací pratotechnice:

Dvakrát mulčování v začátku květu plevelů (konec května až začátek června, podruhé začátkem srpna), nízké strniště do 5 cm, hmotu pravidelně rozprostřít, krátká řezanka.

Práce je řešením VZ VURV Praha, M 01-01-01.