MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ SKLIZŇOVÝCH ZTRÁT PŘI SKLIZNI MÁKU

12.12.2001 | Odborné konference

MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ SKLIZŇOVÝCH ZTRÁT PŘI SKLIZNI MÁKU

Ing. Radomil VLK, Dr. František KUMHÁLA

Slovakofarma Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze

V současné době se pěstitelům nabízí další možnost jak realizovat svoji produkci. Jedná se o sklizeň máku společně s makovinovou drtí. Tato technologie přináší zisk nejen prodejem makoviny, ale současně snižuje sklizňové ztráty.

Na sklizňových ztrátách se podílí hlavně žací, separační a čistící ústrojí. Je možné předpokládat, že hlavní podíl ztrát způsobuje čistící ústrojí. Domníváme se, že podíl separačního ústrojí na celkových ztrátách je zanedbatelný, proto ztráty vzniké v čistícím a separačním ústrojí měříme dohromady.

Ztráty v žacím ústrojí jsou z převážné části způsobené špatnou organizací porostu a seřízením žacího ústrojí je dokážeme eliminovat pouze částečně. Tyto ztráty jsou tvořeny z části činností přiháněče, který odlomí makovice z bočních větví rostlin ještě před žací lištou a z části makovicemi, které po ustřižení kosou vypadnou z žací lišty na pozemek. Ztráty žacího ústrojí se zvyšují při nedostatečně zapojeném porostu. Z části je lze snižovat zvýšenou pojezdovou rychlostí ( 8-12 km/hod ). V dobře zapojeném porostu se usečené makovice opírají o stěnu tvořenou neposečenými makovicemi před žací lištou a nevypadávají z žací lišty.

Ztráty v čistícím ústrojí lze snížit při sklizni směsi máku a makovinové drtě. Sklízecí mlátičku seřídíme tak, abychom snížili účinek mlátícího a čistícího ústrojí. Otáčky mlátícího bubnu snížíme na 450 - 550 ot/min. Mezeru mezi mlátícím bubnem a košem zvětšíme, ale pouze do té míry, aby malé makovice byly narušeny. V případě, že mlátící koš povolíme příliš, malé makovice zůstanou neporušeny a mák se z nich nemůže vysypat.

Čistící ústrojí seřídíme tak, aby nedocházelo k vyfukování máku za mlátičku. Otáčky ventilátoru snížíme na minimum, případně zakryjeme nasávací otvory ventilátoru. V případě, že ani tato úprava neomezí vyfukování máku, sundáme klínový řemen pro pohon ventilátoru. U mlátiček Claas můžeme využít speciální úpravu pro sklizeň drobných semen. Tato úprava umožňuje utěsnit nasávací otvory všech turbín, které jsou na rozdíl od lopatkového ventilátoru těžko přístupné.

Obě žaluziová síta otevřeme. Dolní síto naplno, horní téměř naplno, tak aby veškerá makovina mohla propadnou přes obě síta do zrnového šneku a odkud je dopravena společně s mákem do zásobníku.

Domlacecí ústrojí vyřadíme z činnosti. Konstrukce mlátiček Claas a Massey Ferguson řady 7200 umožňuje domlacecí ústrojí vyřadit zcela. U ostatních mlátiček přivřeme zadní část horního žaluziového síta tak, aby mohly propadnout pouze drobné částice a mák. Hmota propadlá zadní částí horního žaluziového síta se vrací do domlacecího přpadně mlátícího ústrojí a zvyšuje zatížení sít. Vyústění domlaceče na pravou stranu vynášecí desky způsobuje nerovnoměrné zatížení sít a zvýšené ztráty na pravé straně čistícího ústrojí. Směs propadlá žaluziovým sítem obsahuje i části stonků, které mohou v horším případě způsobit ucpání kláskového výtahu nebo domlacecího ústrojí.

Při této technologii sklizně získáme směs, která obsahuje mák, makovinu, drobné úlomky listů a části stonků. Takto sklizenou směs skladujeme na roštech s aktivním větráním, kde ji dosušíme. V dalším kroku je nutno odseparovat mák a makovinu a oba tyto produkty zbavit nežádoucích příměsí.

Tabulka č. 1 ukazuje vliv seřízení sklízecí mlátičky na výnos máku. Základ tvořil biologický výnos máku a makoviny dosažený ruční sklizní. Porost obsahoval 2% polehlých rostlin, které se nacházely mimo oblast, skliditelnou sklízecí mlátičkou.Pro dosažení srovnatelného výnosu bylo nutné biologický výnos snížit o 2 %. Po odečtu jsme získali skutečný výnos, kterého bylo možno dosáhnout ruční sklizní v oblasti sklízené mlátičkou.

Tab. 1: Vliv technoligie sklizně na ztráty máku

V tabulce č.2 jsou výsledky měření, při kterém jsme sledovali rozložení ztrát na jednotlivých ústrojích sklízecí mlátičky při různých technologiích sklizně. Základ tvořily ztráty způsobené sklízecí mlátičkou zjištěné při přímé sklizni. Naměřené hodnoty jsme porovnávali s hodnotami zjištěnými při sklizni máku společně s makovinou. Při sklizni směsi máku a makoviny jsme naměřili výrazně nižší ztráty než při přímé sklizni. Protože měření bylo prováděno stejnou sklízecí mlátičkou, předpokládali jsme, že ztráty v žacím ústrojí budou pro obě technologie shodné. Ztráty naměřené v žacím ústrojí při přímé sklizni jsme použili i pro výpočet ztrát při sklizni máku s makovinou. Z výsledků měření je zřejmé, že seřízení sklízecí mlátičky při sklizni máku s makovinou snižuje sklizňové ztráty způsobené čistícím ústojím.

Tab. 2: Rozložení ztrát - rozdílné technologie sklizně

Závěrem je možné konstatovat, že při přímé sklizni se na tvorbě ztrát podílí nejvyšším procentem čistící ústrojí. V případě sklizně máku společně s makovinou při vyřazení čistícího ústrojí z činnosti lze výrazným způsobem snížit sklizňové ztráty a ty jsou tvořeny prakticky pouze ztrátami vzniklými v žacím ústrojí. Dále se potvrdil náš předpoklad, že ztráty máku v separačním ústrojí jsou minimální, protože změnou nastavení čistícího ústrojí klesl součet ztrát v čistícím a separačním ústrojí zásadním způsobem.