Mrazy poškodily porosty ozimého obilí, květy jahod i pupeny révy

Nízké teploty poškodily některé zemědělské plodiny. Nejvíce na nečekané mrazíky doplatila řepka, réva vinná, květy ovocných stromů, jahody a ozimé obilí. Pěstitelé mají obavy z nízké úrody v letošním roce. Zemědělci mají o další starosti víc. Zvláště ti, kteří se specializují na rostlinnou výrobu. Ta je hodně závislá na počasí, které se nedá dlouhodobě předpovědět ani odhadnout. Pěstitelé jsou v případě náhlých zvratů bezmocní a nemohou se nijak bránit. Pracovníci Výzkumné stanice vinařské v Karlštejně v minulých dnech obcházeli vinohrady na stráních nad Berounkou a zjišťovali škody, které jim pokles teplot až na pět stupňů pod nulu, na révových keřích natropil.

"Nejvíc utrpěly rané odrůdy. Mráz jim spálil očka," konstatoval technik výzkumné stanice Robert Žára. Co to bude znamenat pro další růst keřů a pro budoucí sklizeň si zatím netroufá nikdo odhadnout. Vlastní očka na raných odrůdách jsou sice nenávratně ztracená, ale podle Roberta Žáry se může stát, že se zaktivují takzvaná podočka a keř bude dál růst. "Konkrétní údaje o stavu révy budeme znát později," řekl technik výzkumné stanice vinařské. Ohrožená je úroda jahod na plantážích soukromé pěstitelky Jany Noskové ze Svinař.

"Jahody, které byly v květu, mráz poškodil. Naštěstí to byly pouze rané odrůdy. U těch zůstaly středy květenství zčernalé. Jahody sice kvetou dál, ale plody se na nich nevyvinou,"uvedla Jana Nosková, ale podobné zkušenosti mají i malopěstitelé jahod a zahrádkáři. Těšila se, že letos poprvé bude sklízet plody meruněk a broskví ze stromů na zahradě, ale květy mrazem zčernaly."Stejně dopadly i stromy raných třešní. S těmi se pro letošek můžeme rozloučit," posteskla si pěstitelka, kterou trápí počasí i jinak. "Jahody se musí prokopávat. Sehnala jsem ženy na výpomoc, ale zem byla suchem tak ztvrdlá, že se do ní motykami vůbec nedostaly. Teď nemůže kopat, protože je zase příliš mokro,"

povzdechla si.

"Jahody však letos budou, jen možná o něco později, než jindy," ujistila Jana Nosková, protože počasí této plodině zatím pořád nepřeje. Špatně dopadli pěstitelé řepky na Berounsku. Mnozí plodinu raději zaorali. "Já ji letos nepěstuji, ale vím, že si mnozí zemědělci stěžovali, jak jim mráz právě na porostech řepky způsobil škody. U mě řádil hlavně na polích s ozimy. Nejvíce v níže položených místech u Litavky," informoval podnikatel v zemědělství Josef Stehlík z Chodouně. Podle jeho zjištění nejvíce utrpěl ozimý ječmen, jehož odnože jsou hodně poškozené.

"Pravděpodobně se už nevzpamatují. Mohl bych sice porost zaorat a osít krmnou směskou, ale ekonomicky bych si nepomohl a měl bych mnohem více práce," uvedl Josef Stehlík. Ozimá pšenice sice také namrzla, ale zemědělec se domnívá, že pokud bude příznivé počasí, do čtrnácti dnů se vzpamatuje. Jarní ječmen, který v době mrazíků byl ještě málo vzešlý, je poškozený nejméně. Josefa Stehlíka mrzí, že počasí nepřeje zasázeným bramborům. Teplota stále neodpovídá ročnímu období. "Hlízy jsme dávali do země asi před čtyřmi týdny a ještě nevyklíčily. Můj kamarád z bramborářské oblasti používá staré přísloví, které tvrdí, že brambory se mají sázet, když hospodář vydrží sedět na holé zemi. To zatím opravdu nejde,"pokrčil rameny soukromý zemědělec z Chodouně.

Práce v zemědělství je plná zvratů

Jiřina Leitnerová nejen o vrtkavosti počasí

Podnikání v zemědělství je velké dobrodružství, které nikdy nekončí. Kdo se do něj pustí, musí počítat s problémy. Některé se dají pomocí zkušeností, peněz, dobrých pracovníků a moderní techniky překonat. Jiné jsou jako sázka do loterie. Chudák zemědělec musí věřit ve svou šťastnou hvězdu nebo všechny svaté, aby mu přálo počasí. V rostlinné výrobě je alfou a omegou úspěchu. Je daleko důležitější než agrotechnické lhůty, dávky hnojiva a prostředky proti plevelům, škůdcům a plísni. Když počasí nepřeje, všechna píle a snaživost jsou na nic. Neexistuje obrana, strategie ani žádný vynález. Stačí si vzpomenout na povodně nebo nedávné mrazivé dny. Udělaly škrt přes práci i plány. O takovém dobrodružství se netočí filmy ani nepíšou knihy. Třeba jednou někdo napíše o zemědělcích pohádku. Trochu totiž připomínají bájného ptáka Fénixe, který znovu vzlétá z vlastního popela.