Na bramborách vydělávají, přesto jich nasází méně

Třetina českých brambor se pěstuje na Vysočině. Ploch na jejich pěstování však stále ubývá.

Pěstitelé brambor dostávají za kilogram i šest korun, proti stejné době před rokem skoro trojnásobek. Přes dobrý výdělek se letos chystají bramborami osázet o několik procent nižší rozlohu polí.

"Na úkor brambor se zřejmě bude rozšiřovat pěstování kukuřice pro nové bioplynové stanice," řekl předseda Ústředního bramborářského svazu ČR Miloslav Chlan po valné hromadě svazu v Havlíčkově Brodě.

Česko už teď není v produkci brambor soběstačné. Loňská sklizeň měla navíc kvůli nepříznivému počasí nižší kvalitu. V obchodech na Vysočině teď lidé za kilogram brambor platí od 12 Kč až do 20 Kč, podle prodejce a velikosti balení.

Pokles pěstování brambor je dlouhodobým trendem, který se možná nepodaří zastavit ani příští rok, pokud začnou platit přísná protierozní opatření a pokud se bramborářům nepodaří vyjednat dotace pro pěstování průmyslových brambor. Situace by se měla vyjasnit během příštích měsíců. "Uvidíme na podzim, jak to bude vypadat," řekl Chlan.

Brambory se pěstují na menší rozloze

V roce 1990 zabíraly brambory v ČR podle statistiky skoro 110.000 hektarů polí. Minulý rok měli čeští farmáři brambory na 27.000 hektarech, což byla v meziročním porovnání skoro o šest procent nižší rozloha. Letos by mohl nastat podobný

pokles. Spolu se zahrádkami zabrala loni tato plodina 35.000 hektarů. Vypěstovalo se 822.000 tun brambor, meziročně o 11,5 procenta méně.

Český trh byl z části zásobován dovozem. Celkem bylo v roce 2010 importováno 152.600 tun brambor, nejvíc z Německa a z Francie. Naopak čeští bramboráři prodali za hranicemi necelých 50.000 tun, směřovali hlavně na Slovensko. "Letošní zvýšení dovozu o 56 procent dává jasný signál, že ty brambory tady nejsou," konstatoval Chlan.

Brambory na škrob

Brambory na výrobu škrobu se zatím v Česku pěstovaly asi na 4500 hektarech. Dosavadní systém dotací pro pěstitele ale letos končí. Podle Chlana je potřeba v unii dojednat jiný způsob dotování, jinak nebude domácí výroba škrobu schopna čelit konkurenci.

Třetina českých brambor se pěstuje na Vysočině. Pěstitele v kraji by ale mohla citelně postihnout chystaná přísnější protierozní opatření u plodin, jako jsou brambory a kukuřice. Podle Chlana se to týká velkého množství pozemků. Pokud budou nová opatření moc drahá, nebudou domácí pěstitelé rovněž schopni čelit dovozu.