Na každého úředníka EK připadá jeden lobbista

Na každého úredníka Evropské komise pripadá jeden lobbista

Nezbytnou investicí do budoucnosti je pro ceské firmy clenství ve vlivné nadnárodní asociaci, která bude hájit jejich zájmy v EU.

V Bruselu, nervovém centru Evropské unie, pusobí na tri tisíce nátlakových skupin. Zamestnávají celkem okolo deseti tisíc lidí. Evropská komise má exkluzivní právo navrhovat zákony a hlídá jejich dodržování v clenských státech EU. Pracuje pro ni dvanáct tisíc zamestnancu. Na jednoho bruselského úredníka pripadá nejméne jeden zástupce spolecnosti, která se hodlá prosadit. Lobbisté k Bruselu neodmyslitelne patrí. Stoji na samém pocátku procesu prijímáni nových zákonu a norem. Jejich prací je totiž pro úredníky shromáždit co nejvíce informaci. Úredníci pak musí posoudit, jakou tyto informace mají váhu, a najit ideální rešení pro 380 milionu obyvatel EU. Podle teoretiku státní správy jsou lobby základním koleckem evropské demokracie.

Silnejší vyhrává

Nejde pritom o usmernování toku informací tím, že pozvete na veceri vysoce postaveného úredníka, v nestreženém okamžiku upustíte ubrousek a s vaší rukou putuje pod stul také naditá obálka. Nejcastejší metodou lobbingu je krátká informativní schuzka anebo výstižný telefonát. Je treba presvedcit úredníka o tom, že práve projekt, o kterém mluvíte, je nejlepší. Takových telefonátu se v Bruselu denne uskutecní prumerne 900. Šance, že se lobbistovi podarí dosáhnout zamýšlené zmeny, úmerne stoupá nejen s kvalitou predaných argumentu, ale také s tím, kdo za ním stojí. "Tvárí v tvár významu a reprezentativnosti konsenzu nemá komise reálné prostredky naši pozici ohrozit," cynicky, ale výstižne popisuje realitu nejmenovaný predstavitel vlivné asociace vinaru. Nadnárodní skupiny, prumyslové, zemedelské ci zamestnanecké svazy, jejichž postoj jednoduše nelze ignorovat, jsou casto oficiálními partnery evropských institucí pri vyjednávání o zamýšlené legislativní zmene. Už jen proto, aby se predešlo budoucím sporum. Skutecný význam lobbingových agentur Ceši chápat teprve zacínají. Karel Matoušek pracuje jako bruselská klika pro Svaz zemedelských družstev. Tvrdí, že získat statut alespon pridruženého clena v zemedelských asociacích COPA a COGE-CA, je investice do budoucnosti.

Vedet o zmenách dríve, než bude pozde

Podobné zkušenosti má i Emil Ruffer, zástupce Svazu prumyslu a dopravy v Bruselu. Výhody pridruženého clenství v evropské organizaci podnikatelu UNICE jsou podle nej nenahraditelné. "Diky UNICE mám možnost získat do ruky text zamýšlené legislativní zmeny a vcas informovat centrálu v Praze," pochvaluje si Ruffer. "V poslední dobe se na me navíc obracejí Britové, Turci a Islandané. Mají zájem o joint ventures s ceskými podniky," dodává veterán mezi ceskými lobbisty v Bruselu. Dát o sobe vedet se proste vyplácí. Jeho slova potvrzují i Karel Lukáš, bruselský vyslanec CEZ, a evropská zástupkyne Ceských drah Claudia Adamyová. Sektorový svaz Euroelectric nabídl CEZ okamžite plné clenství. Ceské dráhy se minulý rok staly prvním clenem Spolecenství evropských železnic ze zemí usilujících o vstup do unie. "Je lepší provádet všechny zmeny rovnou a v souladu s normami EU, za pomoci evropských partneru, než cekat na náš vstup do EU a poté znovu investovat peníze," vysvetluje bývalý ceskoslovenský a ceský velvyslanec v Bruselu Lukáš. Karel Firla, zamestnanec belgické pobocky mezinárodní lobbingové agentury Interel, tvrdí, že Ceši mohou uspet i bez clenství v zastrešujících odvetvových organizacích. Musí si však najmout jiné profesionály, kterí za ne v Bruselu budou lobbovat prímo. Získat správné kontakty v Bruselu trvá dva až tri roky," ríká Firla. "Uspet ale brzy bude pro ceské podniky otázka prežití, nikoliv dobývání nadstandardních trhu.