Na Moravě přibudou nové vinice. V příštích letech půjde o stovky hektarů

Moravského vína bude víc. Ministerstvo zemědělství rozdělilo volné kvóty na nové vinice. Firmy je plně využily. Uvolnění stop stavu EU by mohlo do budoucna pomoci i exportu tuzemského vína do světa. Vinařům ale zdánlivě dobrá zpráva přináší i starosti. Čeká se třeba růst cen půdy. Zároveň není snadné dostat se k vhodným volným pozemkům.

Podle dostupných statistik je jen asi třetina v tuzemsku zkonzumovaného vína původem z Čech a Moravy. Přitom se má za to, že Češi domácí víno preferují mnohem více. Jenže hroznů, které by poptávku uspokojily, je málo.

To je také jeden z důvodů, proč se české víno téměř neexportuje. Nad čímž se mimochodem ve své reportáži nedávno podivoval prestižní americký list New York Times.

Po vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Měl ochránit pozici tradičních evropských vinařských velmocí, jako je Francie či Itálie, které by mohla ohrožovat levnější konkurence zejména z nových členských států EU. Tento zákaz po více než deseti letech končí.

Loni poprvé unie Česku povolila vinice rozšiřovat. Každý rok je možné přidat jedno procento výměry k již osázeným vinohradům.

V roce 2015 byly v Česku vinice na 17 800 hektarech. Zájemci se proto mohli letos hlásit o právo osadit už příští rok vinnou révou 178 nových hektarů. Povolení ministerstva zemědělství získalo 184 vinařů. Rozdělila se přitom veškerá možná kapacita.

"Celý obor to vnímá velmi pozitivně a pomůže to naší konkurenceschopnosti," soudí výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček.

Největší vinařská společnost v Česku, firma Bohemia Sekt, která vlastní kromě stejnojmenné značky šumivých vín také značky tichých vín jako Habánské sklepy, Chateau Bzenec, Vinařství Pavlov nebo Víno Mikulov, počítá v dalších letech s masivní výsadbou. "K letošku máme 473 hektarů vinic, do roku 2020 chceme mít přes 600 hektarů a vinice rozšiřovat dál," říká ředitel Bohemia Sektu Ondřej Beránek.

Loni společnost zpracovala rekordní objem domácích hroznů, 11,5 milionu kilogramu. Letos to ale už tak dobré nebylo, firma zpracovala 7,6 milionu kilogramů. Jen asi pětina až čtvrtina z toho je z vlastních vinic skupiny Bohemia Sekt. Zbytek suroviny firma nakupuje jinde.

Letos Bohemia Sekt vysadil 44 hektarů, především v okolí Dolních Věstonic, nejvíce révy odrůd Chardonnay, Müller Thurgau a Rulandské šedé. Pozemky získal nákupem neosazených vinohradů od obcí a dalších vinařů.

Pro příští rok pak získal Bohemia Sekt "právo" na několik desítek nových hektarů, vysázet je pak může buď hned příští rok, nebo v horizontu dalších tří let.

Výsadba nových vinic ale nemusí lákat úplně každého z oboru. Chateau Valtice jako vůbec největší z více než 18 tisíc pěstitelů vína v Česku chce spíš investovat do obnovy starších vinic a zlepšovat jejich zdravotní stav. "Nové teď sázet nechceme, příští rok obnovíme asi 25 hektarů stávajících vinic," říká marketingový ředitel společnosti David Šťastný.

S novým uvolněním regulace mohou vinařům přibývat i starosti. Momentálně i v tomto oboru jako v řadě jiných chybí kvalifikovaná pracovní síla. Beránek z Bohemia Sektu připomíná například to, že firma letos potřebovala čtyři traktoristy na sezonní práce. Našla je až ve chvíli, kdy nabídla, že zájemcům zaplatí řidičský průkaz a potřebné školení.

Při akvizici vhodného pozemku pro výsadbu nových vinic se dá také čekat růst cen. Pořídit vyhovující pozemek ve vinařské oblasti a vysadit novou vinici vyjde teď okolo milionu korun na hektar. Navíc je nutné počítat s tím, že nový vinohrad začne naplno plodit až po několika letech. Podle vinařů je rovněž obtížné se k vhodným pozemkům vůbec dostat, neboť vlastnictví půdy je velmi rozdrobené.

To, jak se budou práva na výsadbu nových vinic rozdělovat v budoucnu, řeší nyní i novela vinařského zákona, která už prošla sněmovnou. Teď ji má na stole Senát a začít platit by měla v ideálním případě hned příští rok.