Na požadavek odstranit vepřín v Letech u Písku se už zapomnělo

Na požadavek odstranit veprín v Letech u Písku se už zapomnelo

Romové jsou zklamáni tím, že odhodlání ceské verejnosti dustojne uctít památku obetí holocaustu se rychle vytratilo.

Po boji za zrušení veprína na míste bývalého koncentracního tábora pro Romy v Letech u Písku, do nehož se loni zapojila rada ceských osobností vcetne prezidenta Václava Havla, dnes není ani nejmenší známky. Presto zápach z velkovýkrmny vepru se dál šírí až k místum, kde stojí památník romským obetem holocaustu. Potvrdil to Viktor Sekyt z meziresortní komise pro romské záležitosti. Jak uvedl, byla pouze upravena cesta k pietnímu místu a dokoncuje se rekonstrukce hrbitova v prilehlé obci Mirovicích, kde jsou pohrbeni Romové, kterí zemreli v Letech. "Prasecák jede dál, a myslím si, že se s tím asi sotva pohne," priznal Sekyt.

Podle predsedy romského sdružení Dženo Ivana Veselého Romové cekají na to, kdy si nekterí politici a ochránci práv menšin vzpomenou na své puvodní proklamace o tom, že je nutné zajistit dustojné podmínky pro vybudování pietního místa 327 romským obetem holocaustu. "Iniciativy by se meli chopit predstavitelé ceské majority, napríklad místopredseda Unie svobody Jan Mlynár nebo nekdejší funkcionár ODA Pavel Bratinka ci knez Václav Malý a stovka dalších signatáru, která pred dvema lety zaslala premiérovi Miloši Zemanovi otevrený dopis, v nemž požadovala likvidaci velkovýkrmny vepru," pripomnel Veselý. Ten dodal, že romské organizace chtejí ceské vetšine poskytnout cas na odstranení veprína alespon do konce letošního roku.

Mlynár k tomu rekl, že na odstranení velkovýkrmny není dostatek politické vule ani penez. "Názor jsem však nezmenil, myslím si, že se to bude muset jednou vyrešit a pokud se naskytne reálná možnost, pokusím se jí využít," konstatoval. Podle nej ale donkichotských akcí a velkolepých gest bylo v tomto smeru podniknuto dostatek na to, aby se ukázalo, že bez všeobecné shody a asi 200 miliónu korun vec nemá východisko.

V koncentracním tábore Lety bylo zacátkem druhé svetové války internováno približne 1300 Romu. V roce 1973 byl na míste tábora vybudován velkokapacitní veprín. Šest let po listopadových zmenách byl odhalen nedaleko velkovýkrmny památník romským obetem. Od té doby Romové požadují dustojné zajištení pietního místa, tedy likvidaci veprína, a Klausova i Tošovského vláda se k tomu de facto zavázala. Majitel - spolecnost AGPI však požadovala, aby stát pred odstranením veprína postavil v jiné lokalite náhradní provoz se stejnými výrobními parametry. Loni v dubnu Zemanuv kabinet tak nákladné rešení zamítl. Toto rozhodnutí vyvolalo protesty Romského národního kongresu i Výboru na odškodnení romských obetí holocaustu.