NADACE A NADAČNÍ FONDY

24.09.1999 | Odborné konference

Foundation and foundation fund

Miloslav Preininger

Adresa autora:

JUDr. Ing. Miloslav Preininger, Provozně ekonomická fakulta, ČZU Praha

Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 Suchdol

Souhrn:

Institut nadace jako právnické osoby se vyvíjel již od dob římského práva. Evropské nadační právo se rozvíjelo zejména v 19. a 20. století. V období totalitního státu v Československu byl tento institut z právního řádu odstraněn. Teprve po roce 1990 došlo k zásadním změnám i v této oblasti a završeno bylo přijetím zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech.

Summary:

The foundation as legal entity developed since the time of Roman Law, European foundation law developed particularly in the 19th and 20th centuries.

In the period of totalitarian state in Czechoslovakia this (institution) foundation was removed from the Legal code. As late as after 1990 essential changes were made in this sphere and they were completed by acceptance of Law No 227/1997 Sb. Coll. of foundations and foundation funds.

Klíčová slova:

Nadace, nadační fond, právnická osoba, majetek nadace, daňové úpravy.

Key words:

foundation, foundation fund, legal entity, foundation property, tax relief

Institut nadace není jako samostatný právní subjekt institutem novým. Nadace (universitates bonorum) se jako právnické osoby objevily již v římském právu. Jako samostatné subjekty k účelům náboženským a humanitním vznikly až ve čtvrtém století. Ve středověku byly zakládány už i k jiným účelům, jako např. špitální nadace. Počátkem 18. století převzal od církve dozor nad většinou nadací - jako svoji nadační výsost - stát. Od 19. století - v souvislosti s rozvojem ekonomiky - byly nadace zakládány nejen k charitativním účelům, ale i na podporu rozvoje vědy, výzkumu a vzdělání. Tomuto trendu odpovídala zejména liberální právní úprava nadací v USA. Známé jsou nadace založené významnými podnikateli - Ford, Rockefeller nebo Carnegie.

Vývoj evropského nadačního práva byl odlišný. Pro Evropu 19. století byla typická četná omezení svobody nadační činnosti. V Rakousko-Uhersku platil od roku 1811 všeobecný občanský zákoník (ABGB), který upravoval nadace ve svém § 646. Ve 20. století se vývoj evropských a amerických nadací sbližoval. Na obou kontinentech jsou nadace převážně instituty, které slouží k rozvoji vědy a kultury a jejichž činnosti v jednotlivých zemích upravují samostatné právní předpisy. Nadace nejsou obsahem komunitárního práva Evropské unie.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 platil prakticky u nás stále převzatý občanský zákoník z dob Rakousko-Uherska. V roce 1938 byl připravován nový zákon o nadacích, který však nebyl pro tragické události spojené s rozbitím ČSR a pozdější okupací jejího zbytku přijat. Po roce 1948 a skončení platnosti Rakousko-Uherského občanského zákoníku činnost nadací na našem území neupravoval nový občanský zákoník, ani jakýkoliv jiný právní předpis. Tím byla existence nadací na čtyřicet let násilně přerušena. Došlo k faktickému vymizení nadací z právního slovníku i z praktického života. Tento institut byl z našeho právního řádu odstraněn pro jeho údajnou “zastaralost”. Ve skutečnosti šlo však spíše o vyjádření ambicí komunistického státu zabezpečit veškeré sociální, kulturní, zdravotní, vzdělávací a další potřeby společnosti.

Po listopadové revoluci se do právního řádu vrátily nadace jako typ právnické osoby. Prozatímní úprava nadace (jako tzv. účelového fondu) byla učiněna novelou hospodářského zákoníku (Zákon č. 103/1990 Sb.). Bylo to řešení rychlé a nouzové, aby byl vůbec umožněn vznik nových nadací. Nebylo totiž pochyb o tom, že postavení nadace jako neziskové instituce nemůže řešit obchodní právo. Od 1. ledna 1992 byla nadace jako právnická osoba zařazena do občanského zákoníku. Jednalo se však o obecnou a nekomplexní úpravu. Potřeba samostatného zákona byla obecně známa, avšak návrh na úpravu činností nadací projednal parlament až v prosinci 1995 a přijal jej dokonce až v roce 1997, a to zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech.

Tím vstoupil do českého právního řádu nový pojem - nadační fond. Důvodem zavedení této nové právní formy byla snaha zachovat malé nadační subjekty. Nadační fondy a nadace mají stejný účel, ale naplňují jej rozdílným způsobem. Nadace je na rozdíl od nadačního fondu zakládána s představou dlouhodobé perspektivy. Ta je zajišťována tím, že část majetku nadace - nadační jmění - musí být podle zákona v určité formě vázána. Rozdělovány mohou být pouze výnosy z tohoto jmění. Naproti tomu nadační fond se výše uvedeným způsobem nerozděluje. K dosahování účelu, pro který byl zřízen, smí používat všechen svůj majetek. Rozdílně je také u těchto dvou forem řešeno například účetnictví.

Tento zákon se prakticky dotkl každé nadace v ČR. Proto se rok 1998 stal pro nadace rokem přelomovým. Každá z nadací se musela podrobit důkladnému rozboru ve své předchozí činnosti a rozhodnout, kudy se bude její další existence ubírat. Možností ve vazbě na svou činnost, výši majetku a připravované aktivity bylo několik:

Požádat o zápis do rejstříku nadací a nadačních fondů, jako nadace.

Požádat o zápis do rejstříku jako nadační fond.

Sloučit se s jinou nadací.

Přeměnit se na obecně prospěšnou společnost.

Rozhodnout o ukončení své činnost.

Nadace, které do 31. prosince 1998 si nevybraly ani jednu ze shora nabízených možností, zrušil a zlikvidoval po 1. lednu 1999 okresní úřad, který je registroval.

V zákoně je zahrnuta právní úprava nadace i nadačního fondu. Tato úprava byla do zákona včleněna s cílem zachovat existenci malých nadačních subjektů, které shromažďují finanční prostředky k realizaci nejrůznějších obecně prospěšných účelů, konají odpovědnou nadační práci, ale nemají k dispozici majetek v zákonem stanovené výši, nesoucí výnos a zajišťující dlouhodobou existenci nadace.

Nadační fond i nadace jsou rovnocenné nadační subjekty; v obou případech se jedná o účelové sdružení majetku, který je určen k dosahování obecně prospěšných účelů. Nadace i nadační fond jsou právnickými osobami se všemi důsledky z právní subjektivity plynoucími. Postavení dárců a sponzorů je totožné u nadace i nadačního fondu. Nadační fond na rozdíl od nadace nemusí registrovat nadační jmění, z něhož by používal pouze výnosy, ale k dosahování účelu, pro který byl zřízen používá veškerý svůj majetek. I při založení nadačního fondu musí však být vložen zřizovatelem určitý majetkový vklad, který je rovněž zapsán v rejstříku nadací a nadačních fondů. Výše vkladu je ponechána na vůli zřizovatele.

Nadační fondy se od nadací dále liší některými úlevami nebo výhodami poskytovanými nadacím v oblasti podnikání a daňových úlev a nižšími nároky kladenými na nadační fondy v oblasti vedení účetnictví.

Založení nadace

Nadaci může založit jakákoliv fyzická či právnická osoba. Zakladatelem nadace může být i cizinec. Pokud jde o cizince, je třeba rozlišit mezi nadací (nadačním fondem), kterou založí cizinci v České republice a nadací, která byla založena v zahraničí a v České republice působí prostřednictvím své pobočky. Na nadaci (nadační fond) založenou cizinci v ČR se vztahují ustanovení zákona v plném rozsahu, na pobočky zahraničních nadací pamatuje zákon v hlavě VII samostatnou úpravou.

Pro oba typy stanovuje zákon obligatorní obsah nadační listiny a statutu. Obě formy vznikají podle § 5 odst. 1 zákona dnem zápisu do rejstříku. Rejstříkovými soudy jsou krajské obchodní soudy v Praze, Brně, Ostravě a krajské soudy v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a Hradci Králové, tím dochází k zásadní změně povahy a způsobu registrace nadace nebo nadačního fondu.

Zrušení nadace

Zákon svou úpravou vylučuje možnost, aby o zrušení nadace rozhodovala správní rada s výjimkou rozhodnutí správní rady o sloučení nadace nebo nadačního fondu s jinou nadací nebo nadačním fondem. Vychází se z předpokladu, že nadační subjekty mají trvalý charakter a správní rada nemůže svým rozhodnutím ukončit jejich existenci. Tento aspekt je v českém nadačním světě nový, neboť dosud řada nadací měla přímo ve svém statutu možnost zrušení nadace rozhodnutím nadačních orgánů, popřípadě zakladatele.

Ke zrušení nadace nebo nadačního fondu dochází dosažením účelu, pro který byly zřízeny, což ve svém rozhodnutí konstatuje správní rada, nebo rozhodnutím správní rady o sloučení s jinou nadací nebo nadačním fondem, rozhodnutím soudu nebo prohlášením konkurzu či zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku.

Soud rozhoduje o zrušení nadace vždy na návrh - zřizovatele nadace - nebo nadačního fondu, správní rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem. Rozhodování soudu lze rozdělit do dvou skupin:

První z nich je rozhodování v případě, že nadace nebo nadační fond nemají dostatek majetku pro plnění svého účelu. U nadace může soud rozhodnout o jejím zrušení, jestliže nadační jmění trvale nepřináší žádný výnos a nadace nemá jiný majetek k plnění svého účelu. Nadační fond lze zrušit, jestliže se trvale vyčerpal veškerý majetek.

Druhou skupinu tvoří rozhodnutí sankčního charakteru - § 7 odst. 5. Zde musí však soud stanovit lhůtu ke sjednání nápravy.

Majetek nadace a nadačního fondu

Je chráněn v § 21 - § 23 zákona před zcizením, neoprávněným užitím a také před spotřebováním na vlastní správu. § 24 odst. 1 zákona zavádí obecně povinnost podvojného účetnictví pro nadace. Nadační fond může používat jednoduché účetnictví, pokud jeho příjmy nepřesáhly v uplynulém roce hodnotu 3 000 000 Kč. V § 23, odst. 4 zákona je výjimka pro nadace v možnosti v omezené míře se podílet na podnikání akciových společností.

Reportovací povinnost nadace nebo nadační fondu

Podle § 25 zákona je nutno vypracovat výroční zprávu a tuto uložit u rejstříkového soudu do 30 dnů od jejího schválení správní radou. Ten má pak povinnost komukoliv na požádání poskytnout tuto zprávu, aby se s ní mohl seznámit a činit z ní výpisky.

Daňové úpravy

V § 31 odst. 2 zákona je zakotveno osvobození darů a dědictví od daně darovací a dědické. Rovněž jsou osvobozeny nadační příspěvky poskytnuté nadacemi nebo nadačními fondy třetím osobám v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace či nadačního fondu.

Pro potřeby zákona o daních z příjmu jsou nadále nadace a nově i nadační fondy považovány za právnické osoby zřízené za jiným účelem než za účelem podnikání, a proto se na ně vztahuje možnost snížení daňového základu až o 30 % u těch činností z nichž příjem převyšuje náklady spojené s jeho dosažením (jsou tedy ziskové), a to nejméně o 100 000 Kč a nejvýše o 3 000 000 Kč. Zde nový zákon nepřináší žádnou změnu.

Velmi významné je ustanovení § 32, odst. 2 zákona, kterým se stanoví pro nadace nové osvobození od daně z příjmu. Osvobozeny jsou příjmy z výnosů vyjmenovaných částí nadačního jmění nadace zapsaných v nadačním rejstříku, pokud byly nadací použity v souladu se zákonem. Jedná se o výnosy z nemovitostí, z pronájmů uměleckých děl, výnosy z cenných papírů, příjmy z autorských a patentových práv a úroky z finančních prostředků. U finančních prostředků se pro osvobození stanoví navíc podmínka uložení na samostatném účtu.

Nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti jsou ze zákona (§ 30) osvobozeny od soudních poplatků ve věcech rejstříku nadací a rejstříku obecně prospěšných společností.