Náhlé mrazy víno nepoškodily, meruňkovice se asi nedočkáme

Náhlý teplotní zlom z těchto dní v rámci aprílového počasí nebude znamenat pohromu pro vinnou révu. Možná tedy, že na jižní Moravě nastartoval další z dobrých ročníků. Naopak se dá předpokládat poškození meruněk.

Uvedl to tajemník Českomoravské vinohradnické a vinařské unie (ČMVVU) Martin Půček. "Vzhledem k tomu, že réva není tolik narašená, tak ji tyto teploty ohrozí minimálně," podotkl. Vše však naznačuje, že stejně jako loni bude i letos v Jihomoravském kraji horší či slabá úroda meruněk. Vše nasvědčuje tomu, že konzumenti tohoto ovoce, meruňkových knedlíků, marmelády i vyznavači pálenky si nepřijdou na své.

Do jisté míry se z hlediska klimatických podmínek opakuje obdobná situace jako loni. Vinaři se dívali na své vyhlídky často s rozpaky. Jenže nakonec se ukázalo, že podle nyní zpřesněných údajů ČMVVU loňská úroda hroznů klesla asi o půl tuny z hektaru na necelých šest tun, obsah cukru se však vyhoupl z 16 na 19 stupňů podle českých standardů. "Vynikající lze očekávat bílá vína zejména ze Znojemské vinařské oblasti," podotkl Půček. Červená pak z Velkopavlovické.

Je nutné zdůraznit ono slůvku zejména, neboť kvalita vín ročníku 2002 bude prý celkově velmi vysoká s příjemně vysokým obsahem kyselin u bílých a vysokou barevností u červených odrůd. Loňský výnos hroznů ovlivnily zejména silné prosincové mrazy v roce 2001, které klesly i pod minus 23 stupňů a poškodily révu. Deště v srpnu 2002 pak podpořily masivní růst plísně šedé, která pěstitele mnohde donutila rychle sklízet. Rentabilita oboru zůstala mírně záporná, na úrovni minulých let. Průměrná prodejní cena hroznů se sice zvedla na 13 až 14 korun za kilogram, na stejnou částku se ale s místními rozdíly dostaly i průměrné náklady.

Podle Půčka se i při nynějším počasí dá říci, že vinná réva přezimovala velmi dobře a bez výrazného mrazového poškození oček. "Je to ale jen pět procent z nástrah počasí, které u nás teprve přijdou," doplnil. Potíže s rentabilitou výroby prohlubuje podle názoru unie vysoké procento vysazených odrůd Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Müller Thurgau, které zabírají asi 40 procent z plochy zhruba 13 000 hektarů tuzemských vinic. Vlivem nižšího zájmu o tato vína je i dlouhodobě nízká výkupní cena hroznů.

V tuzemsku se pěstováním vinné révy zabývá téměř 12 tisíc pěstitelů. Celoroční produkce vína dosahuje v ČR asi půl milionu hektolitrů při více než dvojnásobné spotřebě. Průměrná spotřeba vína na osobu je čtrnáct litrů, v zemích EU je to 35 litrů na hlavu ročně.