Náměty k potlačení plevelné řepy v porostech cukrovky

23.02.2000 | Odborné konference

Suggestion to suppression of weed beet in sugar beet cover

J. Valík

Agroprogres Kateřinky s.r.o.

Summary: After weed beet liquidation has to be compose a system of precaution to decreasing viable seeds resource in soil and to preventing further seeds complementation. From agrotechnological precaution is it especially shallow soil processing, because the seeds are not given into whole tillage profile. To endeavour to destroy weed beets already by ground cover establishing: to sow in the potentially weedy ground last and by soil preparation destroy germinated weed beets. The other important suppressing precaution is interlinear cultivation. In higher weed beet occurrence is possible to use suitable machine for weed beet liquidation, for ex. CTB Weed Beet Surfer.

Key words: sugar beet, weed beet, liquidation.

Souhrn: Pro likvidaci plevelné řepy musí být zpracován celý systém opatření, aby byl efektivní a snižoval zásobu životaschopných semen v půdě a rovněž zamezoval jejich dalšímu doplňování. Z agrotechnických opatření, je to především mělké zpracování půdy, aby se semena nedostala do celého orničního profilu. Snažit se ničit plevelné řepy již při zakládání porostu tím, že potencionálně zaplevelené pozemky oséváme jako poslední, přípravou půdy zničíme klíčící plevelné řepy. Dalším důležitým omezujícím zásahem je meziřádková kultivace. Dále lze při větších výskytech využít vhodný stroj pro likvidaci plevelných řep např. mechanický sežínač plevelných řep a vyběhlic CTM Weed Beet Surfer.

Klíčová slova: cukrovka, plevelná řepa, likvidace.

Chtěl bych se s vámi podělit o zkušenosti při řešení problému při pěstování cukrovky, který může při pěstitelské nedůslednosti ohrozit pěstování cukrovky stejně jako nadprodukce cukru. Tento problém je plevelná řepa.

Naše společnost Agroprogres Kateřinky s.r.o. vznikla v r. 1993 vyčleněním ze ZD Opava - Kateřinky. Hospodaříme na 500 ha orné půdy bez živočišné výroby, další naše činnost je směrována do oblasti služeb, hlavně pěstování cukrovky. Právě při poskytování služeb se setkáváme ve stále větší míře s výskytem plevelných řep v porostech. Bohužel tento problém máme i na vlastních pozemcích.

Nechci zde specifikovat, co je plevelná řepa, to bylo prezentováno již mnohokrát. Hlavně se chci podělit o naše praktické zkušenosti s jejím potlačováním.

Problém zavlečení na pozemky vznikl ve většině případů v minulosti, kdy se při nedostatku osiva geneticky jednoklíčkových odrůd dovážely různé tzv. nadkalibry a jiné nedostatečně kontrolované šarže osiva. Postupnou změnou pěstitelské technologie, odbourává-ním ruční práce a meziřádkové kultivace, zaoráváním chrástu, jsme do orničního profilu dostali semena plevelných řep, jejichž životnost je 10 a více let. Při vysoké intenzitě pěstování cukrovky v naší firmě, cukrovku pěstujeme na pozemcích v intervalu 3 - 4 roky, je nasnadě, že máme problém, který je třeba řešit. V počátku jsme se snažili problém řešit pomocí brigádníků, protože zaměstnáváme pouze 5 traktoristů. Práce brigádníků je drahá a při větších výskytech plevelných řep nezvládnutelná.

Hledali jsme proto další možnosti likvidace plevelných řep pomocí knotových aplikátorů glyphosátu starší výroby. Ani toto řešení nebylo uspokojivé. Při menším výskytu plevelných řep docházelo k menšímu odběru glyphosátu otěrem a tím následnému ukapávání a likvidaci kulturních řep. Toto poškození porostu se projevovalo až do sklizně výskytem nahnilých bulev, které způsobovaly problémy při zpracování v cukrovaru. Při větším výskytu plevelných řep byl otěr nedostatečný a průjezd bylo třeba opakovat v protisměru s již zmiňovaným nebezpečím poškození porostu. Toto byly dílčí kroky, které nevedly k nejlepším výsledkům.

Pro likvidaci plevelné řepy musí být zpracován celý systém opatření, aby byl efektivní a snižoval zásobu životaschopných semen v půdě a rovněž zamezoval jejich dalšímu doplňování z porostu. Pokud se týče agrotechnických opatření, je to především mělké zpracování půdy, aby se semena nedostala do celého orničního profilu, ale zůstala při povrchu a byla kdykoli vyprovokována za příznivých podmínek ke vzcházení. Při osevu následných plodin je pak možno řepu likvidovat mechanicky nebo chemicky.

Pokud se jedná o likvidaci přímo v porostech cukrovky, snažíme se ji ničit už při zakládání porostu tím, že potencionálně zaplevelené pozemky oséváme jako poslední a jedním průjezdem kompaktoru před setím již zničíme část v té době klíčících semen plevelné řepy. Dalším důležitým vstupem je meziřádková kultivace, ke které jsme se vrátili. Provádíme ji většinou mezi druhým a třetím postřikem proti plevelům, dvanáctiřádkovými radličkovými plečkami. Touto operací zničíme až 90 % vzešlých řep v meziřádku. Dále jsme hledali vhodný stroj pro likvidaci plevelných řep při větších výskytech. Ve spolupráci s českým zastoupením firmy Danisco Seed jsme našli firmu CTM Harpley Engineering Ltd. z Velké Británie, který vyrábí mechanický sežínač plevelných řep a vyběhlic CTM Weed Beet Surfer. Tento stroj o záběru 6,5 m s deseti otočnými sežínacími tělesy, každé se čtyřmi noži, jsme agregovali s nosičem nářadí firmy FENDT - GHA 390 čelně neseném na předním hydraulickém závěsu. Toto umístění má rozhodující význam pro kvalitu práce, protože řidič může s přehledem a předstihem reagovat nastavením pracovní výšky stroje, tak pojezdovou rychlostí na intenzitu zaplevelení. Sežínání jsme zahájili v první polovině července a podle intenzity obrůstání plevelné řepy opakovali cca po 3 - 4 týdnech. Celkem jsme tímto strojem ošetřili 550 ha porostů. Sežínáním plevelnou řepu nezlikvidujeme, ale dále snížíme množství životaschopných semen.

Novou perspektivu v likvidaci plevelných řep v porostu cukrovky pomocí herbicidu Roundup skýtají zařízení na bázi rotujících válců trvale smáčených roztokem herbicidu. Zásah proti plevelným řepám a vyběhlicím by měl být podobný jako v případě knotových aplikátorů, tj. v době střelkování řepy až do počátku kvetení, v této době dochází k intenzivnímu transportu asimilátů směrem ke kořeni a účinnost herbicidu je výborná. Další předností je větší styčná plocha rostliny s herbicidem a prakticky nulové odkapávání herbicidu, který by mohl výrazně poškodit cukrovku. Zachytili jsme v podstatě dva typy těchto zařízení:

1. ROTOWIPER - zařízení, kde na rotující válec, který je ve styku s rostlinami je nastříkávána herbicidní směs v krytém prostoru nad válcem,

2. ROLLMASTER - zařízení, kde se proti sobě otáčejí dva válce, spodní je ve styku s rostlinami, horní smáčí herbicidní směsí spodní válec a je současně zásobníkem na směs glyphosate a vody. Pro snížení nebezpečí odkapávání a zlepšení přilnavosti se přidává do směsi lepící látka Dripstop.

Je třeba si uvědomit hlavní zásady spolehlivé aplikace herbicidu Roundup proti plevelným řepám:

a. počet jedinců (vyběhlic, plevelných řep) na hektaru by neměl dle britských zkušeností překročit 10.000,

b. dodržet termín aplikace v době intenzivního transportu asimilátů (do kvetení),

c. v případě potřeby (počet jedinců blížící se 10.000 jedincům) opakovat aplikaci opačným směrem do 24 hodin po předchozím zásahu.

Jak již bylo zmíněno, řešení problému plevelných řep je třeba provádět komplexně uplatněním všech postupů - plečkování, mělká kultivace po cukrovce, Roundup, sežínání a hlavním motivem by mělo být vždy: “Nedovolit dalšímu zvyšování počtu semen plevelných řep v půdě!”

Ideálním a okamžitým řešením na polích zamořených semeny plevelných řep by bylo setí odrůd rezistentních k látkám glyphosate či glufosinate, ale to je asi v současné době velmi předčasné uvažování.