NAŠE MOŽNOSTI INTENZIFIKACE PĚSTOVÁNÍ CUKROVKY

Our chances in the sugar beet growing intensification

J. Pulkrábek, J. Šroller, J. Urban

Česká zemědělská univerzita

Summary: The contribution presents a brief overview about the state of Czech sugar beet growing evaluating the influence of agrotechnical factors in their mutual consequences we can state, that most growers use modern technologies in various levels. At the same time we must consider the situation that is will be impossible and unefficient an enforcement of unifield growing system. The basis of all the partial variants will always be the optimum soil preparation in the autumn period and before sowing, precise time of sowing including the sowing distances according to the soil conditions, weather etc. i.e. obtaining the complete growth stands. Nutrition and fertilization have to correspond to the nutrient reserve, suggested vegetation period, variety and the total level of crop production. The same is necessary for plant protection, which is very significant at the present time due to the occurrence of fungus diseases and rhizomania disease. The grower selecting a certain technology has to keep in his mind the concrete knowledge about the tract of land and his own experiences for the best and most effective measures. The basic research has to consider the real level of agrotechnigue in practise conditions, to exploit the experience of the best growers, analyse the causes of below-average yields for the possible recommendations of same improvements in concrete conditions.

Key words: sugar beet, present state, growing technology, yield

Souhrn: Příspěvek uvádí stručný přehled stavu pěstování cukrovky v ČR. Při posouzení vlivu agrotechnických faktorů v jejich vzájemné návaznosti můžeme konstatovat, že většina pěstitelů využívá, ať již v rozličném stupni, moderní technologické postupy. Současně musíme brát na zřetel, že u cukrovky nebude možné ani účelné prosazovat jediný či jednotný systém pěstování. Základem všech dílčích variant bude vždy optimální příprava půdy na podzim i před setím, volba doby setí - včetně výsevní vzdálenosti podle stavu půdy, počasí atd. - tedy získání kompletního porostu. Výživa a hnojení musí odpovídat zásobě živin, předpokládané délce vegetační doby, odrůdě a celkové úrovni rostlinné výroby. Totéž pak platí pro ochranu cukrovky, která v současnosti nabývá na významu s ohledem na výskyt houbových chorob a Rhizomanie. Pěstitel při volbě určitého zásahu musí vycházet jednak z konkrétních znalostí honu, jednak z vlastních zkušeností, aby mohl vybrat to nejlepší nebo nejúčelnější opatření. Základní výzkum se přitom musí opírat o znalosti skutečného stavu agrotechniky v provozních podmínkách, využívat jak poznatků nejlepších pěstitelů, analyzovat příčiny výnosů podprůměrných, aby bylo možné doporučit případná zlepšení pro konkrétní podmínky.

Klíčová slova: cukrovka, současný stav, technologie pěstování, výnosy

Úvod a Metodika

Roky 2000 a 2001 lze označit za nejúspěšnější z hlediska dosažených výnosů bulev, rok 2000 i technologické jakosti a výnosu bílého cukru. Potíže s odbytem našeho cukru, nadměrné dovozy, vysoké zásoby, kolísání a pokles ploch cukrovky, nic z toho nezabránilo pěstitelům ve snaze udržet pěstování této plodiny a konečně dosáhnout velmi dobrých výsledků.

Příkladným byl především rok 2000. Při druhé nejnižší ploše v historii českého řepařství - 61 293 ha bylo dosaženo nejvyššího průměrného výnosu 47,45 t.ha-1. Nákupní cukernatost 17,66 % byla historicky nejvyšší a výnos bílého cukru dosáhl rovněž nejvyšší hodnoty - 7,08 t.ha-1 podobně jako výtěžek cukru z řepy 14,54 %. Z řepy bylo vyrobeno 434,20 tis. tun cukru, mírně se zvýšila i produkce melasy oproti roku 1999.

Průměrná cena u zemědělských výrobců vzrostla na hodnotu 969 Kč.t-1 oproti průměrné ceně 763 Kč z roku 1999. Přispěla k tomu především státem stanovená minimální cena cukrovky 948 Kč.t-1 v roce 2000/2001. Současně od ledna 2001 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 19/2001 Sb. stanovující ochranná opatření na dovoz některých výrobků do ČR. Od dubna 2001 vstoupilo v platnost další nařízení vlády (č. 114/2001 Sb.) o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005. Základní hodnotou tohoto systému je stanovení národní produkční kvóty pro celé období na každoroční úrovni 505 tis. t cukru včetně počáteční rezervy 15 tis. t cukru.

Dále byla v červnu 2001 stanovena minimální cena volně loženého cukru 16 500 Kč/t pro období od 1. září do 31. srpna 2002 vztahující se na množství odpovídající tuzemskému podílu kvót producentů cukru. Stejným výměrem byla stanovena pro rok 2001 minimální cena cukrové řepy při základní cukernatosti 16 % na 978 Kč.t-1 čisté hmotnosti.

Stanovení produkčních kvót cukru a minimálních cen cukrovky vytvořilo podmínky pro zvýšení její plochy v r. 2001 na 77 849 ha což znamenalo meziroční nárůst o 26 %. Podle údajů ČSÚ byl výnos v loňském roce 45,18 t.ha-1 při průměrné cukernatosti 16,50 % a výnos bílého cukru se oproti r. 2000 snížil na 6,2 t.ha-1. Průměrná cena zemědělských výrobců v průběhu září a října dosáhla pouze 962 Kč.t-1.

Stav porostů cukrovky v r. 2001 na počátku vegetačního období byl dobrý. Včas zaseté řepy měly počet jedinců nad 80 00 na hektaru, pozdě seté porosty nižší. Chorobami a škůdci byly poškozeny především porosty založené ze standardně mořeného osiva. Došlo však k vyššímu výskytu tzv. plevelných řep ve středních Čechách a na severní Moravě a ve Slezsku. Značný vliv na další tvorbu výnosu a jakosti měl průběh počasí. V srpnu byla průměrná hmotnost kořene na úrovni dlouhodobých průměrů, cukernatost byla nižší. Lokálně byly poškozeny porosty přívalovými dešti a celkově i vysokými teplotami v červenci s následnými dlouhodobějšími dešti. Vydatné srážky v polovině září oddálily sklizeň a zahájení cukrovarnické kampaně v řadě cukrovarů. Cukrovka byla zpočátku sklízena pouze na lehkých půdách a vykupována jako nestandardní (nízká cukernatost 14-15 % a vysoké nečistoty 15-18 %). V říjnu pak nastalo jisté zlepšení a zvýšila se i cukernatost nakupované cukrovky cca na 16 %. Na vysoké ztráty však můžeme oprávněně soudit z rozdílů mezi biologickým a skutečným výnosem.

Chceme-li hodnotit úroveň pěstování cukrovky a hledat rezervy k dalšímu růstu výnosů a především rentability pěstování této plodiny musíme vzít v úvahu skutečnost, že podrobnější stav odvětví ukazuje ne průměr, ale rozbor širšího souboru náhodně vybraných pěstitelů. Výsledky tohoto rozboru, kterým jsme se zabývali zde podáváme ve velmi stručné podobě. Je tomu tak proto, že u vybraných 36 podniků z plochy přibližně 4000 ha bylo hodnoceno celkem více než 100 ukazatelů což přesahuje možnosti stručného sdělení. Rozbory pochází ze sklizňového roku 2000, který, jak již je známo přinesl u nás nejvyšší výnosy i jakost řepy. Oprávněně můžeme tvrdit, že menší pěstitelské nedostatky byly v tomto roce zastřeny příznivým počasím. Dále je třeba upozornit, že uváděné rozdíly ve výnosech jsou vždy součinitelem řady agrotechnických faktorů. Proto zjištěné jednoduché vztahy mezi vybranými prvky agrotechniky jsou menší (či větší) pro spolupůsobení dalších měnících se agrotechnických zásahů.

Výsledky a Diskuse

Z rozboru vyplývá, že většina podniků vybírá pro cukrovku především půdy střední a řadí ji na stejný pozemek po 3-4 letech (tab. 1,2). Vyšší výnos bulev na těžkých půdách nemůžeme zobecňovat právě pro nízkou četnost (zastoupení pouze u 3 podniků z 36). Podobně je tomu i v případě zařazení cukrovky “po sobě” za 1-2 roky. Zde je ovšem rozdíl mezi řazením s větším odstupem výrazný i když máme podklady pro další nedostatky v celkové agrotechnice (tab. 2).

Tabulka 1: Charakteristika pozemku

Tabulka 2: Cukrovka na stejném pozemku

Z rozboru dále vyplývá, že naprostá většina podniků připravuje půdu variantami tradičního způsobu - tj. podmítkou a orbou (1-2 orby, většinou hlubší orby). Systém “kypření bez orby” je málo zastoupen a z výnosu nižšího o 1,5 t je obtížné vyvozovat širší závěry (tab. 3).

Tabulka 3: Zpracování půdy

Podle řady doporučení praktiků i výzkumu výrazně ovlivňuje výnosy cukrovky termín výsevu i délka (období) za kterou pěstitel řepu zaseje. Často se uvádí, že v příznivých podmínkách by řepa měla být zaseta do 5-7 dnů. Uváděné výsledky tuto závislost potvrzují, rozdíl 2,6 t.ha-1 u necelých 20 % případů zvýrazňuje nutnost kratší doby setí (tab. 4).

Tabulka 4: Délka - období setí

Z tabulky 5 je patrné, že na většině honů byla cukrovky zaseta na vzdálenost cca 18 cm v řádku. Zkušení pěstitelé vysévali na vzdálenost větší (20-23 cm), někdy jen část z celkové plochy s vyšším výsledným výnosem. Naproti tomu 1 případ výsevu nad 23 cm v řádku a následný nízký výnos nelze zobecňovat - svědčí spíše o dalších nedostatcích agrotechniky. Volba určité výsevní vzdálenosti s využitím nejkvalitnějšího osiva bude i nadále záležitostí přípravy půdy, průběhu počasí a především zkušeností pěstitele. Pěstitelé ve státech EU ve srovnatelných podmínkách využívají nejvíce výsev na 17-19 cm pro získání kompletních porostů.

Tabulka 5: Vzdálenost výsevu v řádku

Vliv výše dávky dusíku v průmyslových hnojivech na výnos bulev v celém souboru podniků vykazuje sestupnou tendenci - vyšší dávky znamenaly pokles výnosu. Určité zdůvodnění se naskýtá při posouzení metody určení výše dávky. Rozdíl mezi podniky, které hnojily dusíkem na podkladě objektivních kriterií (podle rozborů půdy, rostlin) - výnos 54,1 t.ha-1 a podniky, které hnojily “odhadem” - výnos 39 t.ha-1 je značný, dobře též zdůvodňuje potřebu řízené výživy porostů a komplexní přístup hospodaření na půdě.

Tabulka 6: Hnojení - N

Zajímavé výsledky poskytl rozbor vlivu zásobenosti půd fosforem na výnos a vlivu hnojení fosforem dle zásobenosti půd. Výrazněji se projevil především vliv přihnojení fosforem u honů s nižší zásobou této živiny (tab. 7). Rozdíl 7,2 t.ha-1 není třeba komentovat. Naproti tomu přihnojení touto živinou na dobře zásobených půdách mělo opačný výsledek.

Tabulka 7: P2O5

Reakce cukrovky na hnojení draslíkem byla ve sledovaném roce nízká, na půdách s vyšší až vysokou zásobou draslíku byl výnos dokonce poněkud nižší. Rovněž rozdíly mezi průměry hnojených a nehnojených honů nejsou velké (0,3-2,3 t.ha-1). Poněkud lepší výsledky vykazuje přihnojení honů s vyšší půdní zásobeností draslíkem.

Tabulka 8: K2O

Podobně je tomu i u hořčíku, kde nejlepší výsledek přineslo přihnojení honů s vyšším obsahem této živiny. Pro malou četnost těchto případů přihnojení je zobecnění otevřené či problematické.

Tabulka 9: Mg O

Ukazuje se, že otázkám výživy rostlin je nutné věnovat stálou pozornost, jak s postupnými změnami technologie pěstování, zásobenosti půd živinami atd. Svědčí o tom i výsledky v tab. 10, kdy vyšší náklady na průmyslová hnojiva přinesly o 1 tunu z hektaru nižší výnos. To je v celém komplexu posuzování vlivu hnojení na výnos důkazem nutnosti řízené výživy rostlin.

Tabulka 10: Náklady na průmyslová hnojiva

Využití pesticidů vyjádřené vyššími náklady na hektar (tab. 11) se ukázalo jako výhodnější vyšším výnosem o 2,6 t.ha-1. Rozhodující nebude pouze počet zásahů, ale jejich včasnost a použití dlouhodoběji a přesněji působících pesticidů, byť dražších.

Tabulka 11: Náklady na pesticidy

Regulátory růstu nemohou ve většině případů odstranit chyby agrotechniky, případně nahradit chybějící živiny. Mohou však přispět k většímu využití živin, částečně omezit krátkodobé stresy z nepřízně počasí, podpořit dynamiku tvorby sušiny vyšším čistým výkonem asimilace nebo snížením dýchání v nepříznivém období. V celém hodnoceném souboru podniků byly regulátory růstu využity ve 4 případech a z výsledků je patrné, že to bylo právě v optimálních případech, u nejlepších porostů při dobré až nejlepší agrotechnice. Výnosy v průměru 60,5 t.ha-1 jsou toho důkazem (tab. 12).

Tabulka 12: Využití regulátorů růstu

Závěr

Předložený stručný přehled stavu pěstování cukrovky nemůže vyčerpat všechny otázky, které jsou spojeny s možnostmi dalšího růstu výnosů a současně i rentability pěstování cukrovky. Přesto můžeme oprávněně tvrdit, že započatá cesta zlepšování celkové úrovně pěstování cukrovky je správná. Při posouzení vlivu agrotechnických faktorů v jejich vzájemné návaznosti můžeme konstatovat, že většina pěstitelů využívá, ať již v rozličném stupni, moderní technologické postupy. Současně musíme brát na zřetel, že u cukrovky nebude možné ani účelné prosazovat jediný či jednotný systém pěstování. Základem všech dílčích variant bude vždy optimální příprava půdy na podzim i před setím, volba doby setí - včetně výsevní vzdálenosti podle stavu půdy, počasí atd. - tedy získání kompletního porostu. Výživa a hnojení musí odpovídat zásobě živin, předpokládané délce vegetační doby, odrůdě, celkové úrovni rostlinné výroby. Totéž pak platí pro ochranu cukrovky, která v současnosti nabývá na významu s ohledem na výskyt houbových chorob a Rhizomanie.

Pěstitel při volbě určitého zásahu musí vycházet jednak z konkrétních znalostí honu, jednak z vlastních zkušeností, aby mohl vybrat to nejlepší nebo nejúčelnější opatření. Základní výzkum se přitom musí opírat o znalosti skutečného stavu agrotechniky v provozních podmínkách, využívat jak poznatků nejlepších pěstitelů, analyzovat příčiny výnosů podprůměrných, aby bylo možné doporučit případná zlepšení pro konkrétní podmínky.

Zpracování tohoto příspěvku by nebylo možné bez pochopení pěstitelů, kteří poskytli veškeré podrobné údaje technologických postupů i výsledků vlastního pěstování. Jejich další údaje jsou zpracovávány a budou publikovány v odborných časopisech a prezentovány v rámci řepařských akcí. Za jejich práci a ochotu jim patří naše poděkování.

Adresa autora

Řešeno za přispění FRVŠ a výzkumného záměru MSM 412 1 00002