Naše trpělivost je u konce

Největší umění v životě lidském je najít správnou míru věcí. Platí to pro všechny činnosti, pro všechny aktivity. Platí to tedy i pro české zemědělství, kde míra věcí, chcete-li míra jeho propadu už dávno překročila únosnou mez.

Momentálně nejhůř je na tom chov prasat, který se ocitl skutečně nad propastí. Už čtvrt roku trží chovatelé kolem 25 až 26 korun za kilo živé váhy a další vyhlídky jsou mizerné. A aby toho nebylo málo přichází obchodní řetězce s novou politikou a dávají přednost nákupům masa pro svoje zdejší prodejny v zahraničí. Přichází doba, kdy začínáme být zbyteční ve vlastní zemi. To vše za nezájmu většiny českých politiků, kteří jsou trvale zaměstnáni sami sebou, svými aférami a vzájemným bojem.

Chci proto bez jakýchkoliv póz a dramat vyslovit prosté sdělení – naše trpělivost je u konce. Pozor, není to jenom názor můj. Je to názor napříč spektrem Agrární komory, názor svazů, odbytových organizací, prostých členů. Proto jsme se rozhodli k akci. Zatím hovořím v jednotném čísle, ale může se snadno stát, že brzy to bude jinak. O jaké akci je řeč? Možností je více. Od blokády míst, kudy k nám proudí za miliardy potravin ročně, tedy hraničních přechodů až po blokádu zásobovacích center řetězců. V této chvíli mohu říct jenom to, že rozhodnutí postavit se na odpor už padlo. Do jakých podob bude rozvinuto, to bude záležet na těch, kterých se současná krize týká. První klíčová sešlost bude 20. března, celorepublikové shromáždění chovatelů prasat ve Větrném Jeníkově. Druhá pak 29. března, XIV. sněm Agrární komory ve Velké Bystřici u Olomouce. Je třeba jednat. Dnes jde o vepřové a hovězí, zítra může jít o další komodity.