Následky povodní, ochrana vod je běh na dlouhou trať

Následky povodní letos, ochrana vod je běh na dlouhou trať

Nenastanou-li v průběhu letošního roku mimořádné povodňové stavy, budou práce na odstranění povodňových škod, zejména z roku 1997, ukončeny do konce roku 2003. Uvádí se tak ve společné analýze státních podniků Povodí, o které Agris informoval předseda zemědělského výboru parlamentu Jaroslav Palas.

K 31. 12. loňského roku byly podle analýzy na odstranění škod provedeny práce o celkovém objemu 4,301 miliardy korun, z toho v teritoriu s.p. Povodí Labe ve výši 0,735 miliardy korun, s.p. Povodí Moravy ve výši 1,886 miliardy korun a s.p. Povodí Odry v objemu 1,680 miliardy korun. "Lze konstatovat, že ve východních Čechách jsou škody již téměř odstraněny, na severní Moravě a ve Slezsku je zlikvidováno zhruba 80 procent povodňových škod a v povodí řeky Moravy asi 75 procent," řekl Palas.

Státní podniky podle jeho slov již také mají jasno o investičních akcích do roku 2006. V současných cenách jde přitom o stavby a další investiční záměry ve výši 4,5 miliardy korun, zhruba 50 procent by mělo být pokryto ze zahraničních zdrojů.

Mezi nejvýznamnější akce přitom patří:

V povodí Labe: zvýšení protipovodňové ochrany města Pardubice a Hradec Králové, zvýšení kapacity koryt toků ve městech Opatov, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí a Trutnov, vybudování retenčního prostoru na rybníku Hvězda na toku Třebůvka a výstavba poldrů na řece Tichá Orlice.

V povodí Moravy: zajištění ochrany města Olomouce a Litovle, splav na Klepáčském potoce a Chrastice na Krupé, zajištění průtočnosti Dřevnice ve Zlíně, rekonstrukce hráze vodního díla Bystřička, rekonstrukce jezů v Uherském ostrohu.

V povodí Odry: Zvýšení ochrany města Ostravy zvýšením hrází řeky Odry, vybudování hrází na ochranu města Hodonína, Krnova, Kravaře, Velké Hoštice a okrajových částí města Opavy úpravami koryt a hrázovými systémy na řekách Opavě a Hvozdnici, pokračovat by měly práce v intravilánech obcí Jeseník a Bruntál a dále v intravilánech osídlení na Husím potoce a Petrůvce, příprava retenční nádrže Nové Heřmínovy a rekonstrukce výpustných objektů vodního díla Šance.

Finančně daleko náročnější bude ovšem podle Palase systematická ochrana vod na základě směrnic EU. "Investice do ochrany vod, realizované ve výši požadované ze strany EU, činí až 100 miliard korun," upozornil Palas. Takové výdaje si však nemůže podle jeho slov dovolit ani země se silnější ekonomikou než je ČR, neboť by se dramaticky odrazily ve výši vodného a stočného. "Legislativu EU je proto nutné chápat jako právní formulaci cílového stavu, ke kterému se musíme dopracovat v určitém časovém horizontu," konstatoval Palas.

Analýza investic do vodního hospodářství v ČR vznikla mimo jiné jako jeden z četných podkladových materiálů k diskusi o jedné z možných cest pro české zemědělství do budoucnosti, známé jako "vodní vize". EU přitom již několikrát deklarovala svou vůli se na takové vizi finančně podílet, zatímco v případě podpory produkčního zemědělství je vůle EU mnohem nižší. To se odrazilo v dosud posledním návrhu Evropské komise, který počítá pro zemědělce z kandidátských zemí pouze s 25 procenty takzvaných přímých plateb v porovnání se zemědělci z členských zemí.