Návrh reformy zemědělství rozdělil členy unie

První výstřely bitvy o reformu zemědělství padly na včerejším jednání evropských ministrů zemědělství. Unie je rozdělena. Řada zemí odmítá o reformě i jen uvažovat. Komisař pro zemědělství Franz Fischler sice všechny uklidňoval, že jeho reforma není žádná revoluce, ale příliš neuspěl. "Je to nebezpečné!" varoval Portugalec Armando Sevinate Pinto a Ir Joe Walsh napadal údajně hrozivé důsledky reformy pro zemědělce v Irsku i celé unii. Italové zase útočili hlavně proti snižování přímých podpor. "Paralyzovalo by to jakýkoli rozvoj společné zemědělské politiky," tvrdil ministr Giovanni Alemanno. "Nemyslím si, že by byl čas pro reformu zralý," zaútočil Španěl Miguel Arias Canete, pro nějž jsou zcela nepřijatelné zejména návrhy na oddělení dotací od úrovně výroby. Francouzi postupovali lstivěji. O žádné změně politiky, která jejich zemi vynáší miliardy eur ročně, nechtěli ani mluvit. Tvrdili, že návrh reformy sahá za limity stanovené před třemi lety v Berlíně. Podle ministra Hervého Gaymarda může chystaná reforma ohrozit i rozšíření EU, protože noví členové nebudou mít čas, aby ovlivnili rozhodnutí, která je dalekosáhle ovlivní. "Farmáři a zemědělci dostali v Berlíně sedmileté období. Mají nárok na stabilitu," připojil se Ir Welsh. Podle Rakušana Wilhelma Molterera je reformní návrh Fischlera jen falešným signálem, který rolníci pochopí jako nástup k sestupu. Nizozemci sice měli nápad, že z úspor při reformě by se mohlo financovat i rozšíření, ale narazili. "Chceme zaručený příjem pro své farmáře, který bude spojen s jejich výrobní činností," odmítl podobné nápady i návrhy na oddělení dotací od výroby řecký ministr. Severské země se sice pokoušely vyzvednout výhody reformy, ale byly v menšině. "Společná zemědělská politika už nevytváří rámec, aby mohli všichni prosperovat," upozornila britská ministryně Margaret Beckettová. "Potřebujeme novou legitimitu - východisko je správné," verbovala pro reformu její německá kolegyně Renata Künastová. Spotřebitelé se totiž podle ní stále hlasitěji ptají, zda jejich jídlo opravdu stojí za ty desítky miliard, vkládané každý rok do společného zemědělství. Ale ani zastánci reformy nebyli nadšeni. "Chybí nám omezování nákladů," stěžovala si Švédka Margareta Winbergová a její britská kolegyně protestovala proti stanovení horní hranice pro výši unijních dotací. Některé farmy v Británii pobírají touto cestou až dva miliony eur ročně, po reformě by to bylo jen 300 tisíc. Proti nepočetným hlasům pro reformu však tvrdě znělo: "Není možné a přijatelné, aby byl přijat nějaký projekt zaměřený na dílčí či úplné odstranění přímých podpor."