Názory biologů a hygieniků na kuřecí chřipku se liší

Názory biologů a hygieniků na kuřecí chřipku se značně liší

Čeští hygienici tvrdí, že kuřecí virus chřipky není přenosný na člověka. Ve světě ale bylo několik takovýchto případů zaznamenáno. Pokud se tak skutečně stane, propukne podle biologa pandemie.

Chřipková epidemie u kuřat v Nizozemsku je pod kontrolou. Virologům se poměrně brzo podařilo identifikovat stávající virus. Zatímco čeští hygienici tvrdí, že H7N7, jak je virus označen, není přenosný na člověka, údaje ze světových statistik hovoří o opaku. "Kuřecí chřipka z Holandska se identifikovala jako virus H7N7, který není přenosný na člověka," tvrdí hlavní pražský hygienik Vladimír Polanecký. Stejné stanovisko uvedl i hlavní hygienik ČR Michael Vít. "Podle sdělení holandského ministra zemědělství, které naše republika obdržela, se stoprocentně nejedná o virus, který by byl přenosný na populaci," říká Vít.

Ve světě ale bylo zaznamenáno několik případů, kdy se virus na člověka přenesl. Kachním virem H7N7 se například v roce 1995 nakazil muž v Británii.

"Žádné bezprostřední nebezpečí nám určitě z chřipky nizozemských kuřat nehrozí," vysvětlil biolog František Půta z Přírodovědecké fakulty UK. Podle jeho slov jednotlivci, kteří byli infikování třeba kachním virem, na tom museli být zdravotně hodně špatně. "Je tam jistá pravděpodobnost, že se tato kuřecí chřipka adaptuje nějakým způsobem na člověka. Ale je malá a nebude to rovnou z kuřete na člověka," připouští Půta.

A co by se stalo, kdyby se kuřecí chřipka na člověka adaptovala? "Byl by obrovský průšvih," dodává biolog. " To jsou ty hlavní důvody, proč je potřeba nakažené chovy vybít. Protože když viru dáte příležitost přeskočit na prase nebo jiný druh savce a pomnožovat se tam, tak už je pravděpodobnost adaptace na člověka větší." Přitom ve světě už byl tento virus zaznamenán u savců, například u koní.

"Zhruba jednou za dvacet let se to povede a pak propukne pandemie. Už se to čeká hodně dlouho," doplnil informaci Půta. Podle jeho slov poválečná pandemie si vyžádala 40 milionů mrtvých.

Kdy by nastal průšvih?

Běžná chřipka, která nás každý rok trápí, se neustále mění, rok od roku je trochu jiná. Změna k pandemii by nastala tehdy, pokud by se u viru vyměnil povrchový protein. Kdyby se například teď kuřecí virus "naučil" množit v buňkách lidských tkání, tak by byl asi průšvih. K takové alternativě může napomoci pomnožení v prasečích buňkách, kde se může setkat s kmeny viru adaptovanými na savčí buňky, a vyměnit si s nimi část genetické informace.

Chřipka zavírá školy

Ve dvou žižkovských školách ZŠ Jeseniova a ZŠ Jaroslava Seiferta ve Vlkově ulici se už od včerejška neučí, protože Více než 40 procent žáků je nemocných v ZŠ Jeseniova a ZŠ Jaroslava Seiferta ve Vlkově ulici. Nelze vyloučit, že podobně budou podle vývoje nemocnosti v hlavním městě reagovat i další školy. "Praha a Střední Čechy musí počítat s tím, že minimálně dva týdny budou počty nemocných stále vysoké," uvedl hlavní hygienik Michael Vít. Podle něj byla taková epidemie u nás naposledy v roce 2000. Chřipka zatím kromě zápalu plic a průdušek nezpůsobuje žádné komplikace a dosud na ni také nikdo nezemřel.