Nejnižší schodek agroobchodu od vstupu do EU. Hurá?

Zatím ne úplně definitivní (finální výsledky po kompletních dopočtech se ale nijak zvlášť lišit nebudou) výsledky agroobchodu v loňském roce vypadají na první pohled jako úspěch našeho zemědělství a potravinářství, což se promítlo do titulku zprávy „České agrární saldo bylo loni nejmenší od vstupu do EU“. Jak je přitom taková informace ošidná, ukazuje detailnější pohled na vývoj struktury obchodu se zemědělskými produkty a potravinami. Přestože byl totiž loňský deficit agroobchodu „jen“ 18,381 miliardy korun, zatímco v roce 2014 činil deficit 19,662 miliardy korun, potvrzuje a bohužel prohlubuje loňský výsledek všechny dosavadní negativní trendy v této oblasti.

Tím zásadním je rostoucí export produktů s nižší přidanou hodnotou oproti dovozům výrobků s vyšší přidanou hodnotou. To v praxi znamená, že naše zemědělství a potravinářství není, zejména cenově, konkurenceschopné při zpracování základní suroviny, a přidanou hodnotu, která je základem ekonomického profitu, přidávají k našim surovinám výrobci v zahraničí, a výsledné výrobky se „svou“ přidanou hodnotou dovážejí k nám. Symbolem tohoto trendu se stalo v minulosti z ČR vyvážené mléko a ze zahraničí k nám dovážené sýry. Loni přitom vykázal agroobchod ČR v položce „mléko, vejce a med“ meziročně horší bilanci, a to o zhruba 1,4 miliardy korun, když přebytek činil loni 4,024 miliardy korun, v roce 2014 to ale bylo 5,414 miliardy korun. Právě zemědělské suroviny (produkty s nižší přidanou hodnotou) stále zachraňují bilanci agroobchodu. Loni se tak opět zvýšil přebytek v obchodu s živými zvířaty z plus 6,034 miliardy korun v roce 2014 na plus 7,198 miliardy korun v roce 2015, a v bilanci obchodu s obilím, kde přebytek vzrostl z 12,134 miliardy korun v roce 2014 na 13,332 miliardy korun loni – tedy o 1,2 miliardy korun.

Do ČR se naproti tomu dovezlo více masa, ovoce a zeleniny, tedy komodit, které považuje ministerstvo zemědělství za citlivé a v nichž chce zvýšit soběstačnost naší země. Zatím je tomu ale právě naopak. Záporná bilance agroobchodu s masem se loni prohloubila o 1,3 miliardy korun, a dosáhla deficitu 19,732 miliardy korun oproti 18,397 miliardám v předchozím roce. Ještě hůř dopadla bilance obchodu s ovocem, která se loni zhoršila o 1,6 miliardy korun, a záporná bilance se prohloubila z 10,616 miliardy korun na 12,271 miliardy korun, a také se zeleninou, kde došlo k nárůstu negativní bilance o více než miliardu korun z mínus 9,028 miliardy korun v roce 2014 na mínus 10,161 miliardy korun.

Celkový deficit agroobchodu by přitom nebyl loni lepší než v roce předchozím, kdyby se výrazně nezlepšila bilance obchodu v položce celního sazebníku číslo 24 – tedy obchodu s tabákem. Ta byla meziročně lepší o 2,2 miliardy korun, kdy loňský přebytek vzrostl ze 7,004 miliardy korun v roce 2014 na 9,210 miliardy korun v roce 2015. Vzhledem k tomu, že ministerstvem zemědělství nedávno prezentovaná regulace tabákových výrobků zakazuje v budoucnosti výrobu a prodej některých výrobků, jichž je ČR významným exportérem, vypadne postupně z kladné bilance agroobchodu v zásadě jediná významná položka, kterou lze označit za výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Petr Havel