Nejvyšší výnos letos dávají průměrné chmelnice

Málo očesaných hektarů chmelnic za den oproti jiným rokům a s tím prodlužující se sklizeň, taková je situace ve většině chmelařských firem.

„Letos máme očesat celkem 105 hektarů a zvládneme tak čtyři hektary denně. Běžně u nás sklizeň trvá devatenáct, dvacet dnů, nejdéle třiadvacet, ale to už nečesala všechna střediska. Letos to zatím vypadá, že nebude stačit pětadvacet až sedmadvacet dní," potvrdil situaci v Probiosu Kounov ředitel Pavel Řepík.

Chmel letos dostal vodu právě včas a v dostatečném množství na konci června a na začátku července. Jarní přísušek zvládl, protože má hluboké kořeny a pro vodu si dokáže sáhnout hodně hluboko. Srážky pokračovaly rovnoměrně až do sklizně. Rostliny mají mohutný habitus, nejsou špičaté. Větve mají dlouhé až do špice. Někde se dokonce ve špici rozšiřují. Česačky tak musí pojmout hodně hmoty a „jedou" na nízký výkon, což je vkládání do deseti rév za minutu (průměr u česaček LČCH2 je 14 až 15 rév).Velký objem hmoty znamená také častější poruchy a prostoje. Hlávky se rovněž hodně drtí a končí v odpadu.

Mohutný vzrůst přinesl problémy při ochraně a ošetření chmele. Strop chmelnice doslova srostl a zavřel se, proto se postřik nedostal do všech partií štoku. Více se objevila perenospora chmelová už během vegetace. Ale chmelaři ji včasným ošetřením zvládli. Nyní se s prodlužující sklizní opět objevila. „Odrůda žatecký poloraný červeňák není na sklizeň, která trvá sedmadvacet dní, stavěná," zkonstatoval Řepík.

Na druhou stranu chmelaři mohou mít přece jen radost. Chmele je letos více a většinou to vypadá na slušné výnosy. „Výnosy zatím přesně nevíme. Zelený chmel z česaček nevážíme. Odbourali jsme plnění do žoků. Chmel se dostane rovnou po pásech na sušárnu, nebo na převoz chmele používáme velkoobjemové vozy.

Podle hrubých odhadů sušeného chmele z jednotlivých chmelnic jsme na úrovni výnosů z let 2010 a 13, kdy se výnos pohyboval mezi 1,3 a 1,4 tuny z hektaru, což je nadprůměrný výsledek," uvedl ředitel Pavel Řepík.Některé plochy s mohutným habitem rostlin chmelaře zklamaly. Byly přerostlé, takže poměr zelené hmoty k hlávkám byl velmi vysoký. Navíc měly vysoko nasazeno. Kam se nedostalo světlo, hlávky nedozrály.

Nejvyšší výnos letos daly průměrně narostlé chmelnice, které měly nasazeno nízko a kam se dostalo slunce.Obsah alfa hořkých kyselin podle zatím několika málo vzorků se pohybuje od 3,5 do 4 procent. „Není to konečný výsledek. S prodlužující se sklizní by mohl ještě klesnout, ale zatím v plochách ve výšce 400 metrů nad mořem by alfa mohla být oproti jiným rokům nadprůměrná," odhadoval Pavel Řepík, ředitel Probiosu Kounov.

Autor: Šárka Hoblíková