Několik poznámek k nadcházejícímu založení a ochraně porostů ozimých řepek

Ing. Aleš Raus, Ph.D., ORIN spol. s.r.o.

V době, kdy píši tento článek, většina porostů řepek nedává naději na příliš rekordní výnos. Průměrný odhad výnosu vtéto chvíli je pro naše území kolem 1,5 t/ha. Pokud se daný předpoklad naplní, mnoho zemědělců si bude klást otázku, kde se stala chyba a zda vůbec řepku pěstovat.

Založení porostů ozimých řepek

Základním předpokladem vysokého výnosového potenciálu je správné založení porostu ve správný čas. Po zkušenostech zminulého a zejména letošního roku jsem plně přesvědčen, že řepka musí být založena do 25. srpna. Na těžkých půdách při použití minimalizačního zpracování půdy bych termín setí doporučil ukončit ještě o 3 dny dříve. Porosty založené po těchto termínech jsou vposledních letech velmi rizikové a většinou vyzimují. Přerostlé porosty řepky lze včasným zákrokem retardovat, ale nevyvinuté porosty ovlivnit nelze.

Systém zpracování půdy

Ve svém okolí znám špičkové porosty řepky, které byly založeny klasickým i minimalizačním zpracováním půdy. Vše záleží jenom na preciznosti daného systému.

Minimalizační systém zpracování vyžaduje větší preciznost práce vrámci celkového systému hospodaření. Pokud je vnímán jen pohledem snižujících se nákladů na zpracování půdy, pak dlouhodobě vede kdegradaci celého systému. Základem tohoto systému je podmítka, zajišťující rozmístění posklizňových zbytků, a použití totálních herbicidů. Pro setí řepky je nezbytné vybrat pozemek s včasně sklizenou předplodinu, kdy po sklizni bude použita hned podmítka, která bude ošetřena totálním herbicidem. Pro rychlý podzimní start porostu doporučuji použít systém hnojení pod patu.

Při klasickém orebném zpracování půdy musí být ornice na těžkých půdách ihned zpracována, aby nedošlo ktvorbě hrud, které jsou jednak vhodným úkrytem pro slimáky a jednak jsou hroudy, rozpadající se vzimním období, následně jednou zpříčin zaplevelování pozemků.

Herbicidní ošetření

Vlhký podzim, invaze slimáčků, vymrznutí a slabé rozvětvení způsobily nízké zapojení porostů snásledným vysokým zaplevelením. Mnoho agronomů bude bilancovat, zda použili vhodný herbicid. Podle mých zkušeností za určitých negativních podmínek bylo vcelku lhostejné, který zpřípravků byl vybrán.

Obecně bych přípravky používané vsystému se zapravením do půdy použil jako nejlevnější alternativu se zvýšenými nároky na celkovou organizaci setí a ošetření řepky. Jsou také vhodné na pozemky, kde hrozí problémy se sléváním půdy a slimáky.

Nejrozšířenějším systémem ošetřením bude však preemergentní termín aplikace. Předpokladem úspěchu je pravidelné rozmístění posklizňových zbytků, nízká hrudovitost pozemku, minimální dávka vody 300 l/ha a aplikace do dvou dní po zasetí. Rozhodujícím parametrem při výběru herbicidu bude zřejmě cena. Vzhledem kvysokému rozsahu ploch řepky, které vyzimovaly, je nutné si zjistit i možnost setí následné plodiny při jarních zaorávkách.

Postemergentní aplikace, pokud nejsou cílené, se používají ze dvou důvodů, to jsou nevhodné klimatické podmínky, které neumožní předešlé termíny aplikace či opravy předešlých aplikací. Podle některých odborníků způsobují nejmenší fytotoxicitu v porostu. Proto bych je doporučil při nejpozdnějších termínech setí.

Závěrem bych chtěl apelovat hlavně na preciznost a včasnost setí, které jsou mnohem důležitější než rekordní plochy osevu, které jsou následně silně ztrátové.