NĚKOLIKALETÉ ZKUŠENOSTI S VÝSKYTEM A OCHRANOU PROTI CERCOSPORA BETICOLA A ERYSIPHE BETAE NA CUKROVCE V PODMÍNKÁCH STŘEDNÍ MORAVY

Several years´ experience with Cercospora beticola and Erysiphe betae occurrence and control in sugar beet in central Moravia

T. Spitzer, F. Fišer

Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.

Summary: In the 1990s, an increasing occurrence and harmful effects of the Cercospora beticola fungus were assessed in sugar beet in Moravia. Regarding the necessary control of this disease that damages leaf apparatus, the IPS-Model Cercospora for decisions in application timing was tested. Mixtures of azoles with carbendazim were used as fungicides. The experiments showed that infection of Cercospora beticola occurred in Moravia since the second half of the 1990s each year, disease severity depended on actual weather conditions and fungicidal treatments provided highly positive economical effects in all cases and years. Moreover, the IPS-Model Cercospora was found to be well applicable under conditions of central Moravia. Fungicide applications increased mainly yields, by 3 to 23%, and in most cases also sugar content, by 2 to 11% in absolute figures. Besides Cercospora beticola, beet powdery mildew (Erysiphe betae) has occurred during the last two years. Its harmfulness and control possibilities are subject to further investigation.

Key words: Cercospora beticola, Erysiphe betae, fungicide, sugar beet

Souhrn: V průběhu 90. let byl na Moravě zjištěn narůstající výskyt a škodlivost houby Cercospora beticola na cukrovce.Vzhledem k nutnosti ochrany cukrovky před touto chorobou, ničící její listový aparát, byl zkoušen IPS-Model Cercospora pro rozhodování o optimálních aplikačních termínech. Jako fungicidy byly použity směsné přípravky azolů s carbendazimem. Pokusy ukázaly, že se napadení Cercospora beticola vyskytuje od poloviny 90. let na Moravě každoročně, že síla napadení je závislá na aktuálních povětrnostních podmínkách a že ochrana fungicidy byla ve všech případech a letech ekonomicky vysoce pozitivní. Dále bylo zjištěno, že se IPS-Model Cercospora dá dobře využít v podmínkách střední Moravy. Aplikacemi fungicidů byl zvýšen hlavně výnos o 3-23% a ve většině případů také cukernatost o 2-11% absolutně. V posledních dvou letech se spolu s Cercospora beticola objevilo v cukrovce také padlí řepné (Erysiphe betae). Jeho škodlivost a možnosti ochrany jsou předmětem dalšího výzkumu.

Klíčová slova: Cercospora beticola, Erysiphe betae, fungicid, cukrovka

Úvod

Počátkem 90. let se na Moravě začíná opět po téměř dvacetileté přestávce objevovat velice nebezpečná choroba listů cukrovky skvrnatička řepná (Cercospora beticola). Nárůst významnosti této choroby byl z počátku pomalý, ale již v polovině 90. let se začala objevovat v některých lokalitách a na některých odrůdách ve vyšší míře. V roce 1997 byly provedeny ojedinělé aplikace fungicidů v silněji napadených porostech a v roce 1998 došlo, díky neobyčejně příznivému průběhu počasí, k rozvoji epidemie na střední a jižní Moravě. V dalších letech se pak napadení porostů cukrovky každoročně vyskytovalo, i když míra napadení z roku 1998 se již neopakovala. Přesto bylo napadení v jednotlivých letech natolik silné, že se použití fungicidního ošetření stalo na Moravě rutinním pěstebním opatřením.

Aby fungicidní ochrana byla v optimálních termínech využili jsme IPS-Modelu Cercospora, který byl vyvinut týmem odborníků pod vedením prof. Verreeta z University v Kielu a který byl právě v polovině 90. let zaváděn v Bavorsku do praxe. V rámci IPS-Modelu je prahovou hodnotou pro nutnost provedení první aplikace fungicidu 5% napadení rostlin v termínu před 15. srpnem. Potřeba případného druhého postřiku je řešena překročením prahové hodnoty 40-50% napadení rostlin po 15. srpnu. V případě, že je rozvoj choroby pomalejší a není dosažena prahová hodnota pro první postřik před počátkem srpna, pak platí i pro první postřik druhá prahová hodnota = 40-50 % dosažená počátkem srpna.

Důležitým momentem, který byl zjištěn při tvorbě IPS-Modelu, bylo zjištění, že ekonomická škodlivost cercospory začíná při 5% napadení. Jinými slovy optimální je udržet porost cukrovky pod hranicí 5 % napadení cercosporou po čas celé sezóny.

V některých oblastech a v některých letech (střední Morava 1996, 2000 a 2001) nabývá na významu další škodlivý houbový patogen a to padlí řepné (Erysiphe betae). Dá se říci, že skvrnatička řepná je chorobou vlhčích a teplejších poloh, kde se pěstuje cukrovka, zatímco padlí řepné je spíše záležitostí ročníkového průběhu počasí a vyskytuje se v našich podmínkách na cukrovce v ročnících se suchým a teplým počasím. Obě houby se také mohou vyskytovat současně jak tomu bylo například v sezóně 2000 a 2001.

Průběh napadení houbou Cercospora betikola v jednotlivých letech sledování:

Rok 1998 byl rokem, kdy vrcholil postupný nárůst napadení cukrovky cercosporou. Průběh počasí natolik příznivý pro rozvoj cercospory, že její infekční tlak trval po dobu celé sezóny a výsledkem bylo, že v průběhu srpna se díky likvidaci listového aparátu cukrovky znovu objevily řádky. V tomto roku navíc ještě nebyli pěstitelé připraveni použít do cukrovky fungicidní ošetření a tak bylo poškození porostů plošné a velmi vysoké.

V roce 1999 se první výskyt cercospory v porostech cukrovky opozdil o týden až deset dní oproti předchozímu roku a toto zpoždění se pak promítlo do celé sezony tím, že největší rozvoj napadení byl opožděn. Nicméně i v tomto roce byla dosažena taková míra napadení, že bylo nutné na základě IPS-Modelu použití dvou fungicidních ošetření.

Rok 2000 byl z pohledu výskytu a vývoje houby Cercospora beticola někde mezi oběma předchozími roky. První přítomnost charakteristických skvrn byla zjištěna již počátkem července, ale vzhledem k velmi suchému počasí míra napadení dlouho stagnovala a zůstávala na nízké úrovni. To se změnilo okolo poloviny srpna, kdy po delších a vydatných srážkách se míra napadení prudce zdvihla, ale vzhledem k již blízkému podzimu, nedosáhla takové úrovně, jako v roce 1998. Přesto byla míra napadení opět vysoká a bylo potřebné proti cercospoře aplikovat fungicid. V této sezoně byl zaznamenán také výskyt padlí na řepě (E. betae). Jeho výskyt byl velmi časný, někdy kolem poloviny července, a hlavně velmi rychlý. Nejprve byly napadeny jednotlivé rostliny, ale velmi rychle se vytvořily "bílé ostrůvky" napadení v porostu, které se v průběhu první poloviny srpna rozšířilo na celou plochu. V první polovině srpna tak bylo možné najít v porostech obě choroby současně, přičemž padlí dominovalo a cercospora spíše stagnovala. V druhé polovině srpna pak nastoupila cercospora.

V roce 2001 byl ze sledovaných čtyř let zaznamenán zatím nejnižší výskyt houby Cercospora beticola. Přesto byl překročen práh škodlivosti podle IPS-Modelu a provedena jedna aplikace fungicidu. Také v tomto roce se na cukrovce vyskytlo padlí řepné (E. betae). Zajmavostí tohoto roku bylo, že na rozdíl od poměrně nízkého výskytu C. beticola na Moravě, bylo v českých oblastech pěstování cukrovky poprvé zaznamenáno vysoké napadení.

Výsledky

Výsledky z pokusů, v nichž jsme sledovali průběh napadení cukrovky houbou Cercospora beticola a možnosti využití IPS-Modelu Cercospora k jejímu optimálnímu potlačení v podmínkách střední Moravy, jsou shrnuty v tabulce č. 1. V grafu č.1 je pak znázorněn průběh napadení a míra poškození listové plochy cukrovky houbou Cercospora beticola v jednotlivých sledovaných letech.

Z těchto výsledků vyplývají následující zjištění:

- od roku 1998 se napadení houbou Cercospora beticola vyskytuje na střední Moravě každoročně a závisí jen na aktuálním průběhu počasí, jestli se napadení rozvine v epidemii, nebo zůstane na nižší úrovni

- aplikace fungicidů byla ve všech sledovaných letech ekonomicky vysoce pozitivní a projevila se hlavně zvýšením výnosů

Tabulka 1: Výsledky pokusů (1998-2000) s aplikacemi fungicidů v cukrovce proti Cercospora beticola podle IPS-Modelu

Graf 1: Průběh napadení Cercospora beticola v pokusech v letech 1998 - 2001

Závěr

Ze stručného přehledu těch nejvýznamnějších výsledků našich pokusů vyplývá, že kromě základní odpovědi na to, že je IPS-Model Cercospora vhodný také pro použití v našich podmínkách, objevily se v průběhu sledování další otázky, které je potřeba zodpovědět, pokud chceme pěstování cukrovky dále zintenzivňovat. Je to hlavně otázka začlenění nových fungicidů na bázi strobilurinů a pak také využitelnost odrůd s nižší citlivostí k C. beticola v systému boje proti ní. To bude vyžadovat dlouhodobější sledování chorob a odrůd. Když se podíváme na choroby např. u obilovin, tak řada z nich se sleduje již desetiletí a ochrana proti nim prodělává periodické proměny podle úrovně našich znalostí jejich biologie, úrovni citlivosti, nebo rezistence odrůd a v neposlední řadě podle uvádění nových fungicidů na trh. Dá se předpokládat, že další intenzifikace pěstování cukrovky se bude ubírat podle podobného schématu.

Použitá literatura

P.F.J.WOLF, F.J.WEIS, J.-A.VERREET: Grunglagen einer integrierten Bekämpfung von Cercospora beticola in Zuckerrüben. PflKrankh. 6/95, 574-585.

F.J.WEIS, P.F.J.WOLF, J.-A.VERREET: Das IPS-Model Zuckerrübe. Zuckerrübe, 45, Jg. (4) 1996.

Adresa autora