Němci se přou o to, zda je velkochov zvířat skrytým zabijákem

U našich západních sousedů se v souvislosti s otázkou kvality ovzduší nejnověji řeší téma tzv. jemného prachu. Ten podle reportáže tamní veřejnoprávní televize ročně zabije okolo 120 tisíc Němců a jedním z jeho největších zdrojů je oblast zemědělství.

Reportáž se odvolává na zatím nezveřejněnou studii prestižního Institutu Maxe Plancka. V ní údajně stojí: tzv. jemný prach zabíjí v Německu víc lidí než kouření. A téměř polovinu má na svědomí právě zemědělství – zejména zvířecí velkochovy.

Bernhard Krüsken

generální tajemník Spolku německých zemědělců

„Podle našich informací nejde o studii, ale o odhad, který se zakládá na řadě předpokladů a spekulací.“

„Velkochovy produkují amoniak, amoniak přispívá k tvorbě jemného prachu a jemný prach předčasně zabíjí,“ tvrdí Jos Lelieveld z Institutu Maxe Plancka, vedoucí zmiňované studie. Unikající mikroskopické částečky prý mohou vážně poškodit plíce, srdce a krevní oběh.

V Německu už dlouho sílí snaha omezit spotřebu masa. Spolek veganů hrozí řetězovými žalobami proti velkochovům – na základě Evropskou unií stanovených norem pro znečištění ovzduší. 

Jsou chovná zvířata zabijáky lidí? Tato otázka pronikla na čelní místa německých médií a rozhořel se kvůli ní také ostrý spor uvnitř vědecké obce.

Boj proti jemnému prachu zpochybňuje i část odborníků. Víc než sto zejména plicních lékařů podepsalo otevřený dopis, podle něhož unijní normy jemného prachu nedávají smysl. „Jiné faktory, které ovlivňují délku života, jsou někdy stonásobně, jindy tisícinásobně významnější,“ namítá Dieter Köhler, bývalý prezident Společnosti plicních lékařů.

Spor se netýká jen zemědělství. Na základě kritizovaných norem už Hamburg a Stuttgart zakázaly vjezd do centra starším dieselovým autům. Další města je chtějí následovat. Diskuse běží dál. A zatímco aktivistům na obou stranách nechybí odhodlání, autorita vědců, podle kterých by se mohli řídit, utrpěla citelnou ránu.

AUTOR dat

zdroj: ČT24