Německo zvyšuje minimální mzdu. Ovocnáři se bojí, že utečou česači

Německá vláda po dlouhé celospolečenské debatě rozhodla o tom, že od příštího roku nebude smět brát žádný zaměstnanec pracující v Německu méně než 8,50 eura (230 korun) na hodinu. Podle českých ovocnářů ale takové opatření může nalákat celé skupiny zahraničních sběračů, aby Česko vyměnili právě za Německo. V České republice si totiž sběrač či česač vydělá mnohem méně. A už dnes přitom zemědělci shánějí sezonní pracovní sílu jen s velkými obtížemi.

„I když pochopitelně platí, že čím více člověk pracuje a více nasbírá, tím je jeho mzda vyšší, v průměru si za desetihodinovou směnu v Česku vydělá mezi pěti sty a tisíci korunami,“ řekl LN předseda Unie ovocnářů ČR Martin Ludvík. V Německu přitom od příštího roku dostanou sezonní dělníci za stejnou práci v přepočtu minimálně 2300 korun.

„My takovou částku nejsme schopni ani zdaleka zaplatit. A opravdu se proto může stát, že se část zahraničních sezonních dělníků bude snažit přesunout do Německa,“ tvrdí Ludvík. Dělníci, pomáhající při sklizni, jsou podle něj už dnes na Západě mnohem lépe placeni než v Česku, dosud rozdíl ale nebyl tak vysoký, jednalo se maximálně o dvojnásobek mzdy.

Češi o sezonní práce příliš nestojí

„Některým skupinám zahraničních česačů, které jsou u nás dlouhodobě etablované, vynahrazovala tyto platové rozdíly znalost místního prostředí a dlouhodobá spolupráce s českými firmami. Jenže po zavedení minimální mzdy v Německu se všechno může změnit,“ tvrdí Ludvík. Bojí se odchodu obyvatel chudších státu EU, jako je Rumunsko či Bulharsko. „Signály o jejich snaze přesunout se do Německa totiž máme už dnes,“ tvrdí Ludvík.

Zahraniční pracovní síly jsou přitom na sezonní zemědělské práce zcela zásadní. Češi totiž o podobné zaměstnání nestojí. „Když nám před dvěma roky tehdejší ministr práce Drábek chtěl omezit povolení pro zaměstnávání cizinců ze států mimo EU, chtěli jsme mu demonstrativně ukázat, jak to s tím zájmem Čechů o sezonní práce vlastně vypadá,“ řekl LN předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.

Na jednom ze středočeských úřadů práce zelináři přímo před očima ministerských úředníků „verbovali“ pracovníky z řad nezaměstnaných. „Z padesáti uchazečů o zaměstnání práci přijali jeden den dva a druhý tři nezaměstnaní,“ tvrdí Zeman. Ministr podle něj uznal, že překážky pro zaměstnávání cizinců by mohly ohrozit sklizeň, a jejich přístupu na český pracovní trh přestal bránit.

Pěstitelé zeleniny se přitom stejně jako ovocnáři obávají, jaké důsledky může mít uzákonění minimální mzdy v Německu. „Takovou mzdu totiž v našem oboru často nebere ani ředitel firmy,“ uvedl Zeman. Fakt, že se zemědělci marně snaží nalákat na sezonní práce domácí zaměstnance, podle něj není žádným specifikem Česka, podobné problémy mají pěstitelé prakticky ve všech zemích EU. A zemědělcům proto nezbývá než zaměstnávat zahraniční pracovní sílu ze zemí s výrazně nižší průměrnou mzdou.

Případných odliv dělníků do Německa však nezávisí jen na nabízené mzdě, ale také na tom, kolik pracovníků budou moci němečtí zemědělci vlastně zaplatit. Němečtí pěstitelé se totiž obávají minimální mzdy mnohem více než jejich čeští kolegové. „Minimální mzda sníží konkurenceschopnost německé zemědělské produkce a ohrozí řadu zejména menších podniků,“ napsali v oficiálním prohlášení Sdružení německých zemědělců (DB).

Ohrožení milionu pracovních míst?

Podobně negativních důsledků se obává i turistický průmysl, majitelé bezpečnostních agentur nebo provozovatelé taxislužeb. Podle některých ekonomů by minimální mzda mohla v Německu ohrozit až milion pracovních míst.

Německá ministryně práce Andrea Nahlesová však podobné obavy odmítá a tvrdí, že zvýšení minimální mzdy bude mít na německý pracovní trh neutrální vliv a žádná pracovní místa se rušit nebudou. „Toto opatření naopak zlepší platové podmínky zhruba čtyř milionů zaměstnanců s nízkou kvalifikací,“ uvedla Nahlesová.

Marek Kerles