Nemoc šílených krav dosud hrozí

Hrozbu BSE zastínil terorismus a válka v Afghánistánu, ale nákaza nemoci šílených krav stále hrozí v celé Evropě.

Čeští veterináři uvádějí, že data 6. červen 2001 - Dušejov a 22. srpen - Světnov, kde se zatím vyskytly dva případy BSE v České republice nemusejí být konečnými. Nákaza číhá a některé z dobytčat již nyní může být jejím nositelem. Proto byla přijata opatření pro dodržení naprosté bezpečnosti potravin, proto se testují mozky veškerého skotu staršího 30 měsíců. A důvod? Jen nad touto věkovou kategorii se BSE vyskytlo. Ke zvýšení opatrnosti pomáhají i nové poznatky a znalosti, včetně nezastírání pravdy o tom, proč se z Velké Británie nákaza tak lavinovitě rozšířila, přestože ještě do roku 1986 nikdo o BSE - bovinní spongiformní encefalopatii - nevěděl.

Pachatel shořel na popel, a přesto znovu ožil

Původce onemocnění - prion je bílkovinná částice, která pod mikroskopem vypadá jako zauzlený provazec, který je menší než vir. V první fázi způsobí jankovatění zvířete a nakonec jeho zešílení s typickým motáním a ztrátou koordinace pohybu. Pachatel - priony - je přítomen v nervovém systému a je velmi odolný. Není-li současně vyvíjen vysoký tlak, neuškodí jim mu ani teploty nad 360 stupňů Celsia. "Tým amerických vědců vystavoval loni priony deset minut suchému teplu nad 600 stupňů Celsia. Vzplanuly a zbyla z nich špetka popela. Když popel vědci testovali, zjistili, že si uchoval schopnosti vyvolat onemocnění", upozorňuje Jaroslav Petr, vědecký pracovník z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, který BSE od výskytu prvních britských případů zasvětil část pracovního času i valnou část volného a poznatky výzkumníků z celého světa zveřejnil v knize. "Vědci tvrdí, že priony ničí mokrý var v páře po dobu nejméně 20 minut, při tlaku 3 bary a teplotě 133 stupňů Celsia. Na priony zabírá i silně koncentrovaný louh, působící alespoň hodinu, nebo silné roztoky chloru, jako je třeba Savo," říká Petr s tím, že vědci se přiklánějí k nákaze masokostní moučkou.

Začátek hledejme v britských kafilérkách

Kolébkou masokostní moučky je Velká Británie, kde se ve dvacátých letech dvacátého století začala likvidovat uhynulá těla zvířat spolu s odpady z jatek v kafileriích. Masokostní moučkou se zpočátku krmila prasata, přidávala se však i do krmení kravám, po němž dobře přibývaly a výborně dojily. Tuto bílkovinnou bombu žraly krávy desítky let, a to nejen ve Velké Británii, postupně i v jiných evropských státech. Navíc se z Velké Británie hovězí maso hodně vyváželo, nejvíc do Francie. I tam se v polovině minulého století krmilo masokostní moučkou a zakázala se zkrmovat až v roce 1996. Christl Donnellyová, precizní francouzská statistička, shromažďovala fakta související s BSE a zjistila, že jen v roce 2000 bylo ve Francii poraženo 100 kusů dobytka nakaženého BSE. "Od roku 1987 se ve Francii nakazilo 7200 kusů skotu," sdělila. Bylo to mnohonásobně víc než v okolních evropských státech. S šířením nákazy BSE u skotu přibývalo i nemocných Creutzfeldt Jacobovou chorobou u lidí. Vědci tvrdí, že došlo k prolomení mezidruhové bariery a ze zvířat se nemoc šílených krav přenesla na lidi.

Creutzfeldt-Jakobova nemoc má novou formu

Ve Velké Británii se v devadesátých letech vědci přeli, proč ze sta onemocnění novou formou Creutzfeldt-Jakobovy nemoci bylo pět případů v třítisícovém městě Queniborough. Pár vědců vinilo nedalekou továrnu na pesticidy, kde došlo k havárii a do vzduchu se dostal oblak organofosfátů. Komise, která případ řešila, letos v březnu záhadu odhalila. V Queniborough se skot porážel v domácnostech tradičním způsobem. Při něm je rozříznuta lebka i s mozkem, a ten se rozstříkne kolem a ulpí na mase poražených kusů. Priony se tak mohly dostat do jídla lidí. "Ve Velké Británii se riskovalo i jinak, zdá se to až nepochopitelné. Ještě pět let po propuknutí skandálu s nemocí BSE se ve školách během laboratorních cvičení zkoumal sklivec očích skotu, aniž kdo upozornil na nebezpečí výtkytu prionů," uvádí vědec z Uhříněvsi.

Británie v ohrožení

Statistici mluví o půl milionu ohrožených Britů. "Odhady statistiků naznačují, že Britové mohli v uplynulých letech sníst maso 750 000 kusů nakažených BSE ," konstatuje Petr. "Druhý šok přinesl rok 2000, kdy se nade vší pochybnost ukázalo, že počty lidí umírajících na novou variantu Creutzfeldt-Jakobovy choroby nezadržitelně rostou." Odborníci z vědeckého výboru Evropské unie vyslali do Bruselu přes průliv La Manche poplašnou zprávu, podle které se může z kusu dobytka nakaženého BSE infikovat priony až půl milionu lidí. Z toho vyplývá, že by novou Creutzfeldt-Jakobovou chorobu měly ve svém těle miliony britských obyvatel," uvádí Petr. Tým vědců financovaných britskou farmaceutickou firmou Welcome, vedený Royem Andersonem se domnívá, že inkubační doba může přesáhnout 35 let. Proti drsným předpovědím některých expertů z Evropské unie, že možné množství nakažených lidí přesáhne miliony, mluví Anderson o tisících, nanejvýš něco přes sto tisíc potenciálně nemocných.

(Pozn. red.: Dosud nejsrozumitelnější formou o BSE velmi zajímavým způsobem píše výzkumník Jaroslav Petr v knížce Nemoc šílených krav - Hrozí?. Vyšla v těchto dnech v nakladatelství Iva Železného.)

Prevence proti přenosu BSE

* Krmit skot masokostní moučkou se zakazuje. V České republice zákaz platí deset let.

* V Evropské unii je zakázané vyrábět masokostní moučku do odvolání.

* Rizikové materiály, jako je mozek, mícha, oči, slezina a střeva, je zakázané dávat do masných výrobků a musí se likvidovat za vysokých teplot v zařízeních k tomu určených.

* V zemích, kde se masokostní moučka smí i nadále vyrábět, se musí dodržovat teplota 133 stupňů Celsia, tlak 3 bary a doba působení tlaku a teploty po dvacet minut.

Je libo hovězí maso? Mnozí zákazníci váhají. Mají obavy z nemoci šílených krav a z její lidské obdoby, Creutzfeldt-Jakobovy choroby.

Pracovníci českých laboratoří jsou kvůli nemoci šílených krav v nejvyšší pohotovosti. Dosud bylo vyšetřeno 74 526 vzorků z mozků skotu.