Neprodáme-li Lukašenkovi pšenici, koupí ji jinde

LN 9.12.1999

Neprodáme-li Lukašenkovi pšenici, koupí ji jinde

Česko nemá, komu by přebytečnou pšenici prodalo, a Bělorusko nabízí dobrou cenu, říká v rozhovoru pro LN velvyslanec ČR v Bělorusku

Aleš Fojtík.

LN: Jak se díváte na to, že se ČR chystá vyvézt pšenici do Běloruska?

To není zcela jednoznačná věc. Musíme si nejdřív říci, co je naším národním zájmem. Chápu, že ministerstvo zemědělství má zájem obilí prodat.

LN: Běloruská opozice si ale myslí, že to je mírně řečeno nevhodné. Řekli to i vám?

Ano, někteří představitelé běloruské opozice si myslí, že by ta pšenice mohla posílit zdejší režim.

LN: Vy si to také myslíte?

No, ta věc je komplikovanější. Otázkou je, kdo to obilí bude jíst. Vedení této země skutečně neohrozí, pokud tu pšenici z ČR nedostanou, ti budou mít vždy co jíst. Nejsem si jist, jestli je správný přístup "čím hůře, tím lépe", a aby obyčejní lidé neměli co jíst.

LN: Hrozí nyní Bělorusům hlad?

V dohledné době tady je co jíst. Jestliže nebude dostatek obilí, nebude krmivo pro dobytek, a ten nepřežije do jara. Buď bude pšenice, nebo dobytek vybijí, a bude maso. Takže z krátkodobého hlediska hlad nehrozí. Každý Bělorus je navíc samozásobitel. Nejen lidé na vesnicích, ale i ti z měst mají vlastní brambory.

LN: Takže očekávat hladomor, kdyby nepřišla pšenice z Čech, by bylo přehnané...

V Bělorusku se všeho pěstuje více než v Rusku. Bělorusové dokonce trvale vyvážejí potraviny do Ruska. Nejde ale jen o to přežít tuto zimu. Jak to bude vypadat za rok, za dva?

LN: Když Češi nedodají Bělorusku pšenici, ohrozí to tu zemi dlouhodobě?

Tady nejde o to dodat, nebo nedodat. Otázkou je odkud. Když nebude od nás, dovezou ji z Kazachstánu. Nakupují ji už také z Francie. Kazachstán je připraven pšenici dodat. To vím od jejich velvyslance. Měli totiž nadúrodu.

LN: Je pravda, že západní země na rozdíl od nás dodávku potravin podmiňují tím, že Bělorusko udělá vstřícný krok směrem k demokratizaci?

Bělorusko se připojilo k článku Istanbulské deklarace (slíbilo, že na své území pustí pozorovatele OBSE pozn. red.). Jde o příslib, ke kterému se zavázalo.

LN: Už to udělalo?

Já nemohu mluvit za Bělorusko, zda něco udělalo.

LN: Myslíte, že Lukašenko své slovo dodrží?

Z tohoto místa nemohu soudit.

LN: Proč mají Bělorusové zájem o českou pšenici, když jim je ochoten obilí prodat Kazachstán?

Protože je to příliš daleko a musela by se transportovat přes ruské území.

LN: Je správné prodat Běloruskému státu pšenici na dluh?

Jde o velice krátkodobý dluh. Bankovně navíc bude velmi dobře ošetřen. Kdyby náhodou nezaplatili, už nikdy nic na dluh nedostanou. Vím to, velmi dlouho jsem pracoval v bankovnictví.

LN: Jakou pověst má dotyčná běloruská banka, která má úvěr na obilí od České exportní banky získat?

Víte, většina bank tady je de facto státní. Výhoda je tedy to, že to bude vlastně vládní dluh. Vždy ale existuje riziko, a to v jakékoliv bance. Stupeň rizika se pak odrazí ve výši úrokové sazby.

LN: Jakou pověst má tedy běloruská vláda, respektive prezident Lukašenko? Splácí své dluhy?

Vláda si nemůže dovolit je nesplácet. Má nyní velmi málo zdrojů. Když nezaplatí, nikdy už jí žádný stát nepůjčí.

LN: Není to pro Českou republiku příliš riskantní, aby byla tou zemí, která možná půjčí Bělorusku jako poslední?

Odpovím otázkou. A co tedy uděláme s tím obilím?

LN: No, to je asi věc Státního fondu tržní regulace. Třeba je možné prodat ho někde jinde...

Nikde. Tady se nabízí možnost ho prodat, a za solidní cenu.

LN: Říkal jste, že jste dlouhodobě pracoval v bankovnictví. Ve kterých bankách jste pracoval?

V České národní bance.

Pavla Nováková