Nevyjasněnost způsobu regulace tvrzení o bylinách

V prvním případě by jako důkaz o účinku bylin musely být předloženy obsáhlé studie, jako u všech ostatních složek, jejichž účinek je deklarován formou zdravotních tvrzení podle nařízení 1924/2006/ES. Provádění studií je všeobecným problémem, a zvláště pro menší firmy.

V druhém případě by byliny (a bylinné přípravky) mohly být vyjmuty z nařízení 1924/2006/ES a vše, včetně zdravotních tvrzení, by bylo řešeno předpisem, který by se komplexně zabýval problematikou bylin. Pokud by se zvolilo druhé řešení, bude se na legislativu čekat ještě dlouho, a bude nutná změna řady předpisů, která řeší problematiku bylin v rámci ustanovení týkajících se všech potravin.

Problematika bylinných přípravků je dosud zastřešena směrnicí EU o léčivých produktech (THMP), která umožňuje, aby na trhu byly produkty s tradičně uznávaným účinkem. U těch není třeba dokládat uznávané účinky studiemi, ale na druhé straně jsou požadavky na výrobní praktiky a na kvalitativní znaky hlubší, než v případě potravinových doplňků.

Stává se, že tytéž látky z bylin jsou v některých zemích regulovány jako 30letou tradicí prověřená bylinná léčiva, v jiných zemích jsou považovány za suplementy, jejichž zdravotní účinek má být doložen.

Východiskem z dilematu může být jedině politické rozhodnutí. O formě pravidel o bylinách, ale nebylo rozhodnuto ani v lednu 2013 na jednání Komise, a materiál byl poslán k přepracování Generálnímu direktorátu pro zdraví a spotřebitele.

EU Food Law Weekly, 2013, č. 576, s. 3-4