Nízké, časté dávky herbicidů

NÍZKÉ, ČASTÉ DÁVKY HERBICIDŮ

Low, frequent doses of herbicides

J. Chochola

Řepařský institut spol. s r.o., Semčice

Summary: The plot trials comparing after-emergence herbicides application divided in 3 and 5 terms were established at three localities in Czech Republic in 2001 – 2003. In the variants with comparable active substances (phenmedipham, desmedipham, ethofumesat, metamitron) sufficed in five-terms application lower total amount of active substances. Sugar beet yield (sugar yield) was at five-terms application in average by 7 % higher. The higher yield is possible to explain by herbicide stress reduction.

Key words: sugar beet, herbicides, after emergence application, application doses, application terms, herbicide stress

Souhrn: V letech 2001 – 2003 byly na třech lokalitách v Čechách provedeny parcelové pokusy srovnávající rozdělení postemergentní aplikace herbicidů do 3 a do 5 termínů. Ve variantách se srovnatelnými účinnými látkami (phenmedipham, desmedipham, ethofumesat, metamitron) postačovalo k odplevelení porostu u pětinásobné aplikace menší celkové množství účinných látek. Výnos cukrovky (polarizačního cukru) byl při pětinásobné aplikaci v průměru o 7 % vyšší. Navrhuje se vysvětlení zvýšeného výnosu omezením herbicidního stresu.

Klíčová slova: cukrovka, herbicidy, postemergentní aplikace, dávky aplikace, termíny aplikace, herbicidní stres

Úvod

Účinné látky herbicidů - phenmedipham, clopyralid, chloridazon, ethofumesát a zejména desmedipham a lenacil - mají velmi blízko sebe dávky hubící plevele a dávky stresující cukrovku. Účinnost resp. fytotoxicita přitom úzce souvisí s velikostí rostlin. Malé rostliny řepy i plevelů jsou k těmto látkám výrazně citlivější. Proto je v systému hubení plevelů velmi důležité jednak přesné dávkování (na hranici mezi snesitelným stresem pro řepu a dostatečnou fytotoxicitou pro plevele), jednak časování herbicidních postřiků na nejrannější vývojové fáze plevelů.

Naším největším praktickým problémem při herbicidním hubení plevelů je opožďování postřiků a přerostlé plevele. Při častějších aplikacích herbicidů nebezpečí přerůstání plevelů klesá. Proto zkoušíme v Řepařském institutu ve spolupráci s Cukrovary TTD tzv. nízké, časté dávky herbicidů.

Materiál a metody

Od roku 2001 zakládáme na třech lokalitách v Čechách (Straškov u Roudnice nad Labem, Bezno u Mladé Boleslavi a Všestary u Hradce Králové) parcelové pokusy se řadou univerzálních herbicidních kombinací rozdělených do 5 postupných aplikací. Pro jednoduchost jsem vybral jen dvě velmi dobře srovnatelné varianty a jejich výsledky do tabulky 1. Varianty použité v roce 2003 jsou zřejmé z tabulky 2.

Výsledky

Z tabulky 1 je zřejmé, že ve standardním schématu 3 postřiků následovaly aplikace po 15 – 20 dnech a ve zhuštěném sledu po 7 – 10 dnech. Přesto byla celková dávka herbicidů u nízkých, častých dávek nižší a nižší byly i náklady na herbicidy. Obě herbicidní varianty vykázaly vynikající účinnost na celé spektrum dvouděložných plevelů a v žádném ze 6 hodnocených případů (3 lokality, 2 ročníky) nebylo před sklizní možno mluvit o škodlivém zaplevelení. Pokud plevele přežívaly, jednalo se o silně retardované rostliny, zůstávající pod chrástem řepy. Pozoruhodné ovšem je, že nízké, časté dávky nebyly nikdy horší, spíše je tu tendence k vyšší účinnosti. Ještě pozoruhodnější jsou výsledky měření výnosu. Neošetřená kontrola dávaly vždy nízký výnos a výsledky ukazují, jak efektivní jsou vklady do odplevelení. Ve všech případech ovšem nízké, časté dávky výnosově překonávaly standardní variantu a v průměru 6 prezentovaných pokusů je zvýšení o cca 7 %. Považuji toto zvýšení za překvapivě vysoké a motivující k dalšímu výzkumu tohoto postupu. Vyšší výnos je nutno přičíst nižšímu herbicidnímu stresu.

V tabulce 2 a 3 je výsledek pokusu z roku 2003, kdy jsme vedle univerzální herbicidní kombinace (varianta č. 2) zařadili varianty operativně upravované (posilované) podle skutečného zaplevelení (varianty 3, 4 a 5). Tímto postupem bylo možno dále výrazně snížit náklady na herbicidy.

Nízké, časté dávky herbicidů mají jistě mnoho úskalí. První námitka bude u nás samozřejmě, že máme potíže s postřikovací kapacitou u třech aplikací – natož u pěti. Potom se jistě mnoha pěstitelům budou zdát naše prezentovaná varianta č. 2 velmi luxusní, nevyhovující poptávce po výrazně levnějších řešeních. Domnívám se ovšem, že tyto výsledky jsou silným argumentem právě pro investice do postřikovačů, že současný stav je velmi nevyhovující. Zkoušeli jsme i jiné kombinace – levnější a s užším spektrem účinnosti. Výsledky tu nebyly tak jednoznačné jak v účinnosti tak ve výnosu. To ovšem odhaluje podstatu problematiky hubení plevelů v cukrovce: v naší pěstitelské praxi se právě u herbicidů projevuje přehnaná snaha improvizovat, pohybovat se na hraně rizika a letní stav porostů příliš často prokazuje, že se úspora na herbicidech nevyplatila, že spektrum a dávka účinných látek nebyla správně odhadnuta. Domnívám se, že pro mnoho pěstitelů je výhodnější orientovat se na dražší, rutinní technologii. Takovou technologií se může stát aplikace nízkých častých dávek spolehlivých, širokospektrálních herbicidů. Aplikace s pravidelným odstupem 7 – 10 dnů vždy na právě vzcházející plevele dává vysokou záruku čistého porostu, který zvýšené náklady spolehlivě zaplatí.

Tabulka 1: Vliv tří a pěti postemergentních aplikací herbicidů na účinnost na plevele a na výnos cukrovky (průměr za 3 lokality v letech 2001 a 2002)

Tabulka 2: Nízké, časté dávky herbicidů, Bezno 2003 – plevele: rdesna, merlíky

Tabulka 3: Výnos a jakost řepy v Bezně 2003 při různých herbicidních kombinacích

Závěr

Nízké, časté dávky nebyly nikdy horší, spíše je tu tendence k vyšší účinnosti. Aplikace s pravidelným odstupem 7 – 10 dnů vždy na právě vzcházející plevele dává vysokou záruku čistého porostu. Ještě pozoruhodnější jsou výsledky měření výnosu. Nízké, časté dávky výnosově překonávaly ve všech případech standardní variantu a v průměru 6 prezentovaných pokusů je zvýšení o cca 7 %. Vyšší výnos je nutno přičíst nižšímu herbicidnímu stresu.

Adresa autora