Nizozemci se obávají rozšíření

Barvám nizozemského podzimu vládne šedivá. Moře a kanály jsou zaplavené kalnou vodou. Nekonečné mraky kropí už beztak promočenou zemi studeným deštěm. Záplavy jsou všudypřítomnou hrozbou. Letošní podzim se však něčím liší.

"Politická scéna zažívá nejbouřlivější období posledních dvaceti let. Centristická vláda vydržela pouhé tři měsíce. V koalici byla půl roku stará populistická strana Listina Pima Fortuyna. To hlavní však je, že lidé se nyní probudili a chtějí se angažovat a diktovat stranám politická témata," tvrdí Jan Vermeulen, politolog žijící ve fríském Groningenu.

Do této logiky zapadá poslední událost. Malá opoziční strana D66 prosadila v parlamentu návrh na vypsání referenda k rozšíření Evropské unie.

Plebiscit není v Nizozemsku zcela novou věcí, ale k přijetí desítky kandidátských zemí do Evropské unie ho dosud nikdo nežádal. Iniciativa D66 přesto prošla a parlament dal vládě lidové hlasování ke zvážení.

Ačkoliv se úřadujícímu premiérovi Balkenendemu do referenda nechce, nemůže ho jen tak zavrhnout. Za dveřmi jsou lednové předčasné volby a mezi Nizozemci sílí potřeba po větším podílu na rozhodování.

"Podporuji rozšíření, ale chci referendum. Vláda se nesmí bát komunikovat s lidmi. Je nesmyslné, aby v tak klíčových věcech lidé mlčeli. Budeme to my, kdo bude na nové členy EU doplácet," říká mladý utrechtský auditor Wim Zeeman a potvrzuje staré pravidlo, že členové současné patnáctky se mnohdy chápou jako elitní klub, který se stále ptá, zda vstupující neohrozí jejich zažité výsady.

Právě těchto úvah se úřadující premiér obává a o referendum překvapivě nestojí ani populistická Listina Pima Fortuyna. Politici z levé i pravé části spektra dobře vědí, že o rozšíření se v minulosti mluvilo jen minimálně.

"Vím, že přijetí Polska je nelogické. Bude nás stát hodně peněz. Zemědělské dotace v unii se nijak nesnižují a to nás vyjde draho. O dalších problémech jsem neslyšel," uvádí hotelový recepční Henrik Dekker.

O výhodách rozšíření mu údajně nikdo neříkal. Stejně tak byl překvapený, že do Evropské unie vstupuje deset zemí a mezi nimi jsou také Kypr a Malta. "Přijetí nových zemí do Evropské unie se dostalo do zvláštní atmosféry. Témata tradičních politických stran lidi nezajímají. Dominuje imigrace a obava, že východní Evropa vysaje v Nizozemska další peníze. Mohlo by to vypadat, že tuto diskusi otevřel v posledním roce dnes už mrtvý Pim Fortuyn, ale není to tak. Fortuyn se prohlásil za tribuna lidu. Říkal, co si někteří lidé myslí, ne to, co si mají myslet," poznamenává politolog Vermeulen.

Úřadující vláda má podle něj zjednodušenou situaci, protože referendum je v Nizozemsku velmi obtížné uspořádat. "Kdyby vláda souhlasila, že je to nutné, potřebuje ještě před vypsáním hlasování 40 000 podpisů. K urnám pak musí přijít minimálně 600 000 lidí, aby byl výsledek platný. A co je to nejhlavnější, referendum má pouze doporučující charakter," tvrdí Vermeulen.

Podle expertů je tedy pravděpodobnější, že Nizozemci se k rozšíření Evropské unie v plebiscitu nevyjádří. Myšlenka na přímé rozhodování v evropských záležitostech však bude sílit. Už v roce 2000 žádala tehdejší duhová koalice premiéra Wima Koka o celoevropská referenda k významným usnesením EU. Myšlenka záhy usnula. Jak je vidět, ne navždy.