Nové testy na BSE kladou další otázky

Termín TSE (transmisivní spongiformní encefalopatie) je obecnější termín pro všechna přenosná prionová degenerativní onemocnění mozku a nervové tkáně, které se vyskytují u zvířat a u lidí. Zvláštností choroby BSE je to, že obranný systém organismu - imunitní aparát, nerozpozná patologické priony jako cizorodé prvky a nevytváří proti nim protilátky. Priony odolávají ultrafialovému záření a většina desinfekčních prostředků na ně nepůsobí. Priony odolávají také proteolýze (enzymatickému odbourávání uvnitř buněk). To je primární příčinou patologických změn. Enzymy pro štěpící bílkoviny (proteázy) nejsou schopny patologický prion strávit, tak se v buňkách hromadí. Patolog u postižených jedinců pozoruje "díry v mozku" a houbovitou strukturu mozkové tkáně. A právě toto pozorování dalo vznik tradici používání slova spongiformní, tzn. houbovitá.

Většina odborníků se dnes pod tíhou nepřímých důkazů kloní k názoru, že BSE je infekční, mezidruhově přenosná choroba a že člověk se alimentární cestou (pozřením tkání z nemocného zvířete) může nakazit. Z přímých důkazů, které u člověka již existují, lze jmenovat přenosy prostřednictvím transplantovaných orgánů, prostřednictvím aplikace růstových a pohlavních hormonů a infekcí zavlečenou při zavádění znečištěných mozkových elektrod.

Dosud byla u nás všechna vyšetření na BSE zajišťována prostřednictvím setů, které dodává firma Prionics. Tato metoda je založena na principu Western Blot. V poslední době se diskutuje použití metody ELISA od firmy Bio-Rad. Test ELISA je schopen zajistit požadovaný počet vyšetření rychleji, s větší přesností a levněji. Kromě zmíněných způsobů (Western Blot a ELISA) se v některých evropských zemích (Dánsko, Irsko) používá ještě další test - Enfer. Zmíněné testy Western Blot, ELISA i Enfer jsou schopny prokázat přítomnost prionů v mozkové tkáni nebo míšní nervové tkáni, tedy až po zabití zkoumaného jedince. A to ještě až ve stadiu, kdy choroba je dostatečně rozvinuta.

S novou metodou přišli Švýcaři. Tým pod vedením Claudia Sota přišel s metodou PMCA (protein misfolding cyclic amplification), což znamená opakované pomnožení chybně poskládaného proteinu. Ve zkoumaném vzorku, pokud je v něm přítomna molekula patologického prionu, dojde k "párování" se zdravými molekulami a tvorbě shluků. Jakmile se ale zkoumaný vzorek vystaví ultrazvuku, shluky se rozbijí. Protože ale i krátký kontakt zdravých molekul s patologickými stačí k tomu, aby i u zdravých molekul došlo k jejich chybnému poskládání, je po každém cyklu ošetření ultrazvukem počet postižených-infikovaných molekul zmnožen. Po několika opakováních je ve zkoumaném vzorku, ve kterém se původně nacházelo stávajícími metodami nezjistitelné množství patologických prionů, taková jejich koncentrace, že i málo citlivými testy lze nemocného jedince snadno odhalit. Teoreticky je metoda PMCA, tedy použití ultrazvuku, schopna prokázat jedinou molekulu patologického prionu ve zkoumaném vzorku, to znamená, že některá z porážených zvířat, která byla dosud považována za zdravá, by bylo možno zpětně vyhodnotit jako pozitivní. Stávající testy prokazují v Evropě jedno pozitivní zvíře na každých 10 000 zvířat. Nová metoda je ale o celý řád citlivější.