O glyfosátu by se mělo rozhodnout na základě vědeckých argumentů

I vzhledem k tomu, že v prosinci letošního roku končí v EU možnost používat v zemědělství glyfosát, což je nejčastěji využívaná látka k hubení plevelů, schyluje se na úrovni EU k velké bitvě týkající se buď úplného zákazu této látky, nebo dalšího povolení k jejímu využití. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) je přitom z mnoha důvodů pro to, aby se glyfosát mohl v rozumné míře v zemědělství používat i nadále. Postoj ASZ ČR vychází zejména ze zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který v červenci letošního roku ve své zprávě o rizicích glyfosátu konstatoval, že je tento pesticid „neškodný pro lidi, přírodu i životní prostředí“, ačkoli zejména nevládní ekologické organizace upozorňují, že jde o látku potenciálně karcinogenní.

Potenciálně karcinogenní je však celá řada nejen v zemědělství používaných látek, a z hlediska vlivu na zdraví lidí je tak rozhodující jejich koncentrace. To se týká i nejnovější studie organizace Pesticide Action Network (PAN), podle níž je tato látka a produkty jejího rozkladu (například aminomethylfosfonová kyselina AMPA) přítomna ve vodních tocích, takže podle PAN „jsou řeky a potoky po celé Evropě otráveny glyfosátem“. To je ovšem především emotivní teze, neboť k tomu, aby se negativní efekt z konzumace vody mohl na zdraví člověka projevit, by musel podle statistik vypít denně 8 000 litrů vody.

Podle ASZ ČR by se i proto měli europoslanci při rozhodování u budoucnosti glyfosátu rozhodovat především podle vědeckých argumentů, přičemž oficiální nejvyšší vědeckou autoritou je v tomto směru na úrovni EU právě EFSA. V obecné rovině přitom ASZ ČR snahy o snížení zatížení životního prostředí chemií podporuje, a její členské farmy se také snaží používat chemické přípravky minimálně. ČR je navíc jednou ze zemí EU, kde je použití glyfosátu regulováno a nelze jej používat preventivně. Je však také třeba vědět, že ke glyfosátu v současné době neexistuje v EU plnohodnotná alternativa, jakékoli jiné možnosti hubení plevelů jsou finančně nákladnější, méně účinné, a navíc je nutné je používat opakovaně. Pokud by tak bylo na konci letošního roku další používání glyfosátu zakázáno, zvýšily by se mimo jiné náklady na produkci zemědělských komodit, a v konečném důsledku i ceny potravin.

Nejde však jen o náklady spojené s aplikací glyfosátu. Zmiňované opakované aplikace alternativních přípravků znamenají ve svém důsledku vyšší spotřebu pohonných hmot při polních pracích, a také riziko utužování půdy, což zvyšuje pro změnu riziko eroze. To snižují i meziplodiny, jejich porosty je ale nutné před založením nové sklizně likvidovat právě pomocí glyfosátu, neboť jinak by tyto meziplodiny ubíraly živiny hospodářským plodinám, což by vedlo k nižším hektarovým výnosům, což by bylo dalším impulsem ke zdražování zemědělských produktů. Z výsledků studie v kanadské provincii Saskatchewan z roku 2022 navíc vyplývá, že aplikace glyfosátu zvyšuje možnosti ukládání uhlíku do půdy. Také v oblasti nutné likvidace invazivních rostlin nemáme v tuto chvíli jiné účinnější řešení a je třeba tedy vážit opravdu celou řadu dalších souvislostí. V neposlední řadě je glyfosát důležitou součástí managementu například regenerativního zemědělství, které má obecně nezanedbatelný potenciál ve vhodných lokalitách ke zlepšování půdních podmínek, tudíž i to je relevantní důvod, aby tato látka mohla být dále v rozumné míře využívána.

To vše v praxi podle ASZ ČR znamená, že diskutovaný zákaz aplikace glyfosátu je v současné době předčasný, a dojít by k němu mělo až poté, co bude možné tuto látku v zemědělské praxi skutečně plnohodnotně nahradit jinými - modernějšími přípravky, které budou v dostatečném objemu na trhu. To se ale jeví jako dlouhodobá záležitost. Pokud tedy budou zemědělci odkázáni na jiná řešení, hrozí, že potřebné zlepšení situace v životním prostředí za současných možností nenastane, což znamená, že zákaz glyfosátu by v tomto okamžiku byl jen vylitou vaničkou i s dítětem, jako se již bohužel stalo například u zákazu moření některých osiv.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR

Jan Staněk, místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR